Co Fiala nezmínil. Problematický rozpočet, vláda také zvýšila daně

Premiér Petr Fiala minulý týden na velké bilanční tiskové konferenci konferenci vyzdvihl pokroky své vlády, která podle něj splnila nebo rozpracovala 93 procent cílů programového prohlášení. „Devět z deseti bodů splníme i přes všechny krize,“ prohlásil Fiala. Nezmínil ale řadu nedodržených slibů a neúspěchů, které mají přímý dopad na životy lidí, jak mu zazlívá i opozice. Kritika směřuje k rozpočtové politice, zvyšování daní, nedostatečné podpoře bydlení, učitelů či infrastruktury.

Například vládní návrh rozpočtu na rok 2025 obsahuje podle Národní rozpočtové rady a expertů vážné nedostatky. Kritizované jsou například nadhodnocené příjmy z emisních povolenek či nedořešené snížení dotací na obnovitelné zdroje energií. Platy nepedagogických pracovníků, dříve hrazené státem, mají nově financovat kraje, což ale vyžaduje změnu legislativy, která zatím nebyla schválena.

„Rozpočet by měl být realistický a založený na platné legislativě. To, co předložila vláda, obsahuje příliš mnoho hypotetických scénářů,“ uvedl ekonom David Marek, který dokonce coby poradce prezidentovi Petru Pavlovi nedoporučil rozpočet podepsat.

Daňová zátěž se mezitím zvyšuje. Konsolidační balíček přinesl růst daně z příjmů právnických osob z 19 na 21 procent a zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance, případně vyšší daně z nemovitosti a vyšší DPH na řadu komodit. „Daňová kvóta za naši vládu vzroste o jeden procentní bod. To je realita, kterou nemohu popřít,“ přiznal sám premiér Fiala. Přesto obhajuje kroky kabinetu jako nutné pro stabilizaci veřejných financí.

Opozice ale tvrdí, že vláda „fatálně zradila své voliče“. „Slíbili nezvyšovat daně, ale udělali přesný opak. Lidé letos zaplatí na odvodech o 35 miliard korun více než loni. To není konsolidace, to je zvyšování břemen na občanech,“ uvedl místopředseda ANO Karel Havlíček.

Velké ambice, polovičatý výsledek

Z původního slibu, že občané nebudou muset nosit žádné fyzické doklady, zůstalo zatím pouze zavedení aplikace eDoklady. Do té lze ovšem ke konci července 2024 nahrát pouze elektronickou verzi občanského průkazu, nikoliv další dokumenty. Kdo například chtěl ještě letos volit s elektronickou občankou, narazil.

„Plníme slib digitalizace, ale proces nelze urychlit na úkor bezpečnosti a kvality,“ uvedl premiér. Opozice to však považuje za nedostatečné. „Zůstali na půl cesty a obhajují to technickými problémy. Přitom slibovali komplexní řešení kompatibilní s EU,“ připomněl Havlíček.

Vláda také slíbila vyčlenit na opravy regionálních silnic každoročně 6 miliard korun. Tento závazek dodržela pouze v roce 2023, pro roky 2024–2026 však částku snížila na 4 miliardy ročně. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) přiznal, že rozpočet na silnice musel ustoupit konsolidačním prioritám. „Je to jasné porušení slibu. Regiony nemohou dlouhodobě spoléhat na sliby, které vláda neplní,“ kritizoval postup opozice Havlíček.

Jedním z klíčových bodů programového prohlášení bylo garantovat platy pedagogických pracovníků na úrovni 130 procent průměrné mzdy. Tento cíl se však nenaplnil a dle údajů ministerstva školství není realistické, že by ho vláda dosáhla ani v roce 2024.

„Platy učitelů se za mé vlády nesnižují, navyšují se, ale musíme pracovat v rámci možností rozpočtu,“ bránil se premiér Fiala při interpelacích. Podle opozice jsou však platy učitelů ostudné a kabinet nedodržel své závazky.

Dalším velkým zklamáním je podle opozice podpora bydlení. Vláda slíbila investice do výstavby bytů a nový zákon o podpoře bydlení. Ani jeden z těchto bodů se však nepodařilo realizovat. „Sliby o dostupném bydlení zůstávají na papíře. Sněmovna stále neprojednala klíčové návrhy,“ uvedla Alena Schillerová. Problémem je i to, že takzvaný zákon o podpoře bydlení, který přichystal ještě ve svém vládním angažmá pirátský exministr Ivan Bartoš, stále vězí ve sněmovně.

Premiér Fiala přiznal, že bydlení zůstává výzvou, ale zdůraznil pokroky v počtu zahájených a dokončených bytů: „Za naši vládu se zahájilo a dokončilo více bytů než za vlády Andreje Babiše.“

Vláda tvrdí i to, že Česko se zbavilo závislosti na ruském plynu. Statistiky však ukazují, že část plynu stále proudí z Ruska přes Slovensko. A v posledních týdnech je to i přes 90 procent z dodávek. Kupříkladu opoziční SPD označila tuto rétoriku za zavádějící. „Když mluvíte o energetické nezávislosti, měli byste přestat odebírat ruský plyn,“ uvedl poslanec Radek Koten.

Podle opozice vláda ztratila důvěryhodnost. „Tato vláda nezklamala jen v plnění programu. Zklamala občany. Lidé si budou pamatovat, že Fiala zvyšoval daně, měnil valorizace důchodů a neřešil skutečné problémy občanů,“ shrnul Havlíček.

Premiér Fiala naopak vyzdvihuje stabilizaci veřejných financí, podporu energetiky, digitalizaci a bezpečnost. „Česká republika je úspěšná země. Pokračujeme v reformách a jsme připraveni občanům ukázat výsledky,“ uzavřel premiér s výzvou k pozitivnímu vnímání kroků vlády.