Trumpův budíček pro EU a Green Deal. Europoslanci se obávají dopadů na průmysl v Evropě

Slova a první kroky nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, které se týkají klimatické politiky, jsou budíčkem pro Evropu. Shodují se na tom oslovení čeští europoslanci s tím, že tlak na uvolnění přísných pravidel souvisejících s Green Dealem, se nyní jednoznačně zvýší, přesto musí změna přijít zevnitř Evropské unie, respektive tlakem členských států. Europoslanci z hnutí ANO se obrátili na Evropskou komisi s oficiálním dotazem, zda připraví kroky k ukončení „zeleného šílenství“.

Americký prezident Trump v prvních hodinách po nástupu do funkce hovořil o konci Green Dealu, pomoci automobilkám a vyhlásil energetický stav nouze. V rámci příkazů, které podepsal, také nařídil výstavbu kritické infrastruktury včetně posunu ve stavbě ropovodů. Ropu Trump označil za tekuté zlato. Zároveň podepsal dekret, kterým USA odstupují od Pařížské klimatické dohody.

Podle expertů tak Evropská unie přišla o klíčového partnera v boji proti klimatické změně. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý v Davosu hovořila o tom, že Pařížská klimatická dohoda je největší nadějí lidstva a že v souvislosti s nástupem Trumpa vstupuje EU do těžké geostrategické hry. Ze zpřetrhání vztahů by podle von der Leyenové netěžil vůbec nikdo.

PODCAST: Na životních křižovatkách se o racionalitu neopřeme. L. A. Paulová o transformačních zkušenostech

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který je členem nejsilnější frakce v Evropském parlamentu, pro Echo24 řekl, že EU dlouhodobě patří mezi globální lídry v boji proti klimatické změně. „Naše klimatické cíle a závazky jsou pevně zakotveny v legislativě a politickém směřování, a to bez ohledu na aktuální vývoj ve Spojených státech či jinde ve světě,“ míní Zdechovský.

„Je pravda, že Spojené státy hrály během Bidenovy administrativy významnou roli jako partner v oblasti klimatické diplomacie a technologické inovace. Návrat Donalda Trumpa by však mohl představovat výzvu zejména v globálním kontextu, kde by oslabení spolupráce s USA mohlo zpomalit širší mezinárodní úsilí. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že evropský Green Deal není závislý na Spojených státech,“ dodal Zdechovský.

Tlak na přehodnocení některých opatření, která mají dopad na průmysl, podle Zdechovského roste. „A to nejen kvůli změnám na globální scéně, ale také kvůli obavám o konkurenceschopnost a sociální dopady. Přesto jsem přesvědčen, že řešení musí být hledáno uvnitř EU prostřednictvím dialogu mezi členskými státy, průmyslem a dalšími zainteresovanými stranami,“ řekl europoslanec.

Podle europoslance Ondřeje Krutílka (ODS) z konzervativní frakce ECR je Trumpův postoj důležitým budíčkem i pro Evropu. „Nyní je jisté, že pokud budeme trvat na tvrdém vymáhání zelené politiky, zlikvidujeme si i zbytek konkurencschopnosti. Emise v Evropě dlouhodobě nestoupají a opravdu nespasíme svět tím, že je u nás snížíme o další půl procento,“ řekl Krutílek s tím, že by rád věřil, že evropští politici toto pochopí a zvolí realističtější přístup.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Von der Leyenová z Davosu: Čeká nás tvrdá geostrategická hra

Europoslankyně Klára Dostálová (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu, která se zúčastnila Trumpovy inaugurace, pro Echo24 řekla, že doufá ve změnu postoje Evropské unie. „Já v to doufám, že tlak na odstoupení od nesmyslů v Green Dealu bude větší a že postoj nové administrativy Donalda Trumpa nám pomůže nesmyslná nařízení v Evropě zrušit. Politika zdravého rozumu by měla vítězit i v Evropě,“ řekla Dostálová. Europoslanci z ANO poslali EK oficiální dotaz, zda připraví změny například v klimatickém balíčku EU. „Zkrátka, aby se konečně zvýšila konkurenceschopnost podniků a snížily ceny lidem. Nastal čas ukončit evropské zelené šílenství,“ uvedl europoslanec Ondřej Knotek na síti X.

Morawiecki: EU je rukojmím ideologie Green Dealu

Nezařazená europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) pro Echo24 řekla, že se obává, že „ideologická zaťatost a zaslepenost velkých politických frakcí v Evropském parlamentu a Komisi, která je reprezentuje, jsou natolik silné, že budeme muset nejdříve padnout na dno, než se něco začne dít“. „V činech, postupech ani ve vyjádřeních konkrétních lidí z Komise, hlavního exekutivního orgánu EU, zatím nevidím žádný, byť minimální posun reflektující aktuální politický vývoj,“ uvedla Konečná.

„Stačí se podívat na vyjádření komisaře pro klima Hoekstry z minulého týdne. Ať už během slyšení ve výboru ITRE, nebo v odpovědi na písemnou otázku ohledně pokut a pomoci automobilovému průmyslu v EU, kterou jsme podali s kolegy, je patrné, že se komisaři stále tváří, jako by se nic zásadního nedělo. Pan Hoekstra prohlásil, že teď nic řešit nechce – nejprve počká, vyhodnotí a pak se uvidí. Přeloženo: počkáme, až situace dospěje ke krizovému bodu, a teprve pak se rozhodneme, co podnikneme,“ míní Konečná.

Podle ní existuje jedna jistota. „Politiku USA pod vedením Trumpa zaplatí Evropa a její občané ze svých peněženek. Zatímco Trump jasně prosazuje politiku ve prospěch své země, u EU a jejích představitelů se to už dlouhá léta říct nedá,“ řekla redakci Konečná.

K věci se vyjádřil také někdejší polský premiér z národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) Mateusz Morawiecki, který nově předseda zmíněné frakci ECR. „Jak dlouho to ještě Evropa vydrží? Včerejší inaugurace Donalda Trumpa je posledním budíčkem před hospodářskou krizí, do které nás vedou lídři EU. ‚USA inovují – EU reguluje.‘ Zatímco Trump prosazuje těžbu ropy a plynu, lídři EU, polská vláda a jejich prezidentský kandidát zůstávají rukojmími ideologie Green Dealu, která dusí inovace a konkurenceschopnost. V ECR budeme v EU hlasem rozumu,“ řekl Morawiecki.