V Německu to před volbami vře. CDU chce prozkoumat financování neziskovek

Německá CDU se ostře postavila proti aktivitám některých neziskových organizací, které se podílely na nedávných protestech proti této straně a jejímu kandidátovi na kancléře Friedrichu Merzovi. Protesty vyvolalo to, že CDU hlasovala v parlamentu spolu s politicky blokovanou AfD v otázkách zpřísnění pravidel pro migraci. Místopředseda poslanecké frakce Mathias Middelberg prohlásil, že financování takových organizací bude podrobeno důkladné kontrole, a v případě potřeby by mohlo být zcela zrušeno, píše německý deník Die Welt.

Middelberg v rozhovoru pro deník Neue Osnabrücker Zeitung (NOZ) zdůraznil, že pokud neziskové organizace pořádají demonstrace namířené proti CDU, CSU a jejich kandidátovi, měly by si uvědomit, že tím mohou ztratit svůj zvláštní finanční status. Podle něj takové jednání není veřejně prospěšné a nemělo by být financováno z peněz daňových poplatníků.

Jeho reakce souvisí s vlnou protestů, které se v posledních týdnech konaly v Německu v souvislosti s postojem CDU ke společnému hlasování s AfD v otázce migrace. K tomu došlo po lednovém útoku, při kterém neúspěšný žadatel o azyl usmrtil dvouleté dítě a dospělého muže. Některé z těchto protestů byly organizovány neziskovými organizacemi, které jsou financovány státem a které se ve svých stanovách zavazují k politické neutralitě, například jako organizace na ochranu životního prostředí, píše Die Welt.

Middelberg přitom uznal, že demonstrace za demokracii a proti extremismu jsou legitimní. Zdůraznil však, že protesty zaměřené přímo proti CDU a Merzovi nelze považovat za obecnou podporu demokracie, nýbrž za čistě stranickou politickou aktivitu. Podle něj jsou tyto demonstrace součástí snahy ovlivnit veřejné mínění ve prospěch konkrétních politických subjektů před nadcházejícími volbami do Bundestagu, které se uskuteční 23. února.

V Německu se výrazně změnila náplň kampaně před blížícími se volbami do Spolkového sněmu. Mohou za to šokující útoky žadatelů o azyl, z nichž k poslednímu došlo ve čtvrtek v Mnichově. Po lednovém vražedném útoku neúspěšného žadatele o azyl, který zabil dvouleté dítě a dospělého muže, se hlavním tématem stala bezpečnost a migrační a azylová politika. Snaha o přitvrzení pravidel pro migraci do země nakonec vedla k tomu, že CDU zkusila záměr prosadit i s hlasy AfD, která dosud čelila politické blokaci. Společné hlasování vyvolalo bouři nejen na politické scéně, ale zavdalo důvod právě i ke zmíněným protestům. Jen o několik týdnů později vjel další žadatel o azyl v Mnichově automobilem do davu demonstrantů.

Podle nedávné sondáže agentury INSA by nyní CDU/CSU volby vyhrála s 30 procenty hlasů, sociální demokraté by skončili až třetí s 15,5 procenta, zelení by dostali 13 procent a umístili se na čtvrtém místě. Druhou nejsilnější formací ve Spolkovém sněmu se stane podle průzkumu AfD s 22 procenty. Pětiprocentní hranici by nyní překonaly také Levice a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), svobodní demokraté (FDP), kteří do loňského listopadu byli téměř tři roky součástí vlády, by naopak zůstali před branami parlamentu.