Finanční správa našla falešné účtenky za 600 milionů korun, prodávají se i na internetu

Nacpat do účetnictví co možná nejvíc drobných výdajových dokladů. To je obvyklá cesta, jak si podnikatelé mohou snížit daňový základ a odvést méně na dani z příjmů. Navíc pak mohou po státu chtít ještě vyšší odpočet na DPH. Potíž je, když se ukáže, že tyto účtenky jsou duplicitní, nebo dokonce fiktivní. Podnikatelům pak hrozí sankce. Stát tímto způsobem přichází ročně minimálně o stovky milionů korun.

Kontroloři Finanční správy se stále více zaměřují na úniky přes zjednodušené daňové doklady. „Anonymní“ účtenky do 10 tisíc korun totiž podnikatelé nemusí zanášet na rozdíl od vyšších faktur do kontrolního hlášení a uvádí pouze jejich souhrnnou hodnotu. Pro úřad je tak velmi obtížné zjistit, zda není konkrétní doklad upravený, falešný, nebo ho v účetnictví neuplatnilo opakovaně více firem.

Loni v říjnu zahájila Finanční správa kontrolní akci, v rámci které její analytici vytipovali 713 potenciálně rizikových podnikatelů ke kontrole. Jejich společným znakem byl většinou právě vysoký podíl drobných účetních dokladů na celkově vykázaných nákladech, někdy i nad 90 procent. To může být pro kontrolu indikátorem, že v účetnictví dochází k umělému navyšování nákladů. Akce už podle ředitelky Generálního finančního ředitelství (GFŘ) Simony Hornochové přinesla konkrétní výsledky.

Zatím bylo sice kompletně zkontrolováno pouze 224 ze 713 vytipovaných podnikatelů, tedy asi necelá třetina, statistika je však neúprosná. Ředitel sekce Výkonu daní GFŘ Jiří Žežulka dnes upozornil, že u téměř 57 procent případů došlo k doměření daně. Pouze u 30 procent podnikatelů nebyla zjištěna žádná nesrovnalost a u 13 procent kontrolovaných byly zjištěny nesrovnalosti, které však neměly vliv na daňovou povinnost.

Doměřená daň činila 122 milionů

Celkem zatím v rámci kontrolní akce doměřila Finanční správa podnikatelům daň ve výši 122 milionů korun, a to pouze na DPH. To znamená, že firmy neoprávněně vykázaly v nákladech účtenky v celkové hodnotě asi 580 milionů korun. Jak už bylo zmíněno, mohlo se jednat buď o duplicitní doklady, falešné či upravované – což je dnes také velmi rozšířený fenomén, nebo firmy nedokázaly prokázat, že uplatňovaný materiál či služby opravdu sloužily k jejich podnikání.

Přeprodávání účtenek je dnes poměrně častý jev a na internetu se objevují inzeráty, kde lidé nabízí k prodeji své účtenky, většinou placené v hotovosti, takže je těžké dokázat, kdo za zboží ve skutečnosti zaplatil. Tradičně jde o univerzální účtenky za pohonné hmoty, naftu a benzín, případně zboží z hobbymarketů či stavebnin. V extrémním případě může hrozit postih ze strany policie i těm, kteří tyto účtenky nabízejí.

Echo Porada: Červený Hrádek Petra Fialy. Jak se budou Češi mít?

Finanční správa zatím nezveřejnila, kolik kontrol letos provedla. Mluvčí GFŘ Klára Křehlová na dotaz deníku Echo24 ale odpověděla, že v loňském roce zintenzivnila svou činnost a zvýšila počet daňových kontrol přibližně o 10 procent (oproti roku 2022). Nasazení moderních analytických nástrojů podle ní vedlo také k nárůstu doměřené daně. „Kontroly se nejvíce zaměřily na oblast DPH, kde byly zjištěny četné nesrovnalosti, včetně neoprávněného uplatnění odpočtů a dalších daňových podvodů​,“ uvedla.