Smír po noční vřavě kolem Babiše. Koalice couvla od omezení řečníků, opozice od obstrukcí
OBSTRUKCE VE SNĚMOVNĚ
Sněmovna zrušila po třech hodinách své rozhodnutí omezit dobu pro řečníky s přednostním právem vystoupit. Rozhodla o tom dnes po půlnoci po protestech opozice proti původnímu rozhodnutí. Součástí dohody poslaneckých frakcí je podle předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) i to, že o míře valorizace důchodů se bude hlasovat v sobotu od 08:00. Opoziční poslanci se poté vzdali části úprav ke sporné vládní novele o nižším červnovém růstu penzí a jednání bylo zhruba v 0:15 až do ranního hlasování přerušena.
Zrušení omezení předcházelo chování předsedy ANO Andreje Babiše, který se rozhodl nerespektovat omezení řečnické doby a odmítal opustit řečniště. Opoziční poslanci ho podpořili a řečniště obklopili, aby Babiš nemohl být případně vyveden z jednacího sálu. Jednání Sněmovny kvůli tomu muselo být do půlnoci přerušeno i kvůli jednání poslaneckých frakcí o tom, jak situaci vyřešit. Žádný z řečníků s přednostním právem ale v noci už nevyužil svého práva mluvit déle než maximálně deset minut.
Dosažený kompromis z opozičních poslanců ocenila například někdejší místopředsedkyně Sněmovny Jaroslava Pokorná. Řekla, že si ho váží. Složitá situace podle ní vznikla proto, že spolu politici vládní koalice a opozice dostatečně nekomunikují.
Opozice k předloze vypracovala přes 370 změn, v nichž v drtivé většině navrhovala vyšší růst penzí než vláda. Navržené úpravy nyní podle dohody frakcí porovnají sněmovní právníci během dvou hodin. Mezi prvními by poslanci měli rozhodnout o návrhu předsedy SPD Tomia Okamury na zamítnutí vládní předlohy. Délka jednoho hlasování se sníží z 20 sekund na 15, oznámila předem předsedkyně Sněmovny. Do rozpravy v závěrečném kole schvalování zůstalo z pěti desítek poslanců přihlášeno podle sněmovního webu ještě 14 členů dolní komory.
Schůze Sněmovny začala v úterý v 10:00, tedy před 86 hodinami. Vlastní jednání dolní komory bez přestávek trvalo zatím 69 hodin.
Vládní novela počítá s tím, že průměrný měsíční důchod vzroste od června o 760 korun místo předpokládaných 1770 korun, jak by to bylo podle nyní platných zákonných pravidel. Stát podle důvodové zprávy ušetří za letošek 19,4 miliardy korun a příští rok 33 miliard korun. V opačném případě by se podle vlády poměr důchodů k průměrné mzdě zvyšoval, což by státní pokladnu neúměrně zatížilo. Opozice vládní návrh odmítá, stejně jako jeho zrychlené schvalování. V případě prosazení předlohy se chce obrátit na Ústavní soud. Podle ní mají důchodci vzhledem k míře inflace nárok na plnohodnotnou valorizaci.