Charita ČR hájí své hospice. „Chráníme život od početí do přirozené smrti“

DOKUMENT: Dne 25. března 2023 zveřejnily Lidovky.cz článek „Umři do měsíce, jinak nezaplatíme. Hospice bojují s pojišťovnami“. Charita Česká republika se důrazně distancuje od praxe, která je popisována v článku autora Tomáše Lánského. Článek je podán tak, jako kdyby se jednalo o plošnou praxi napříč poskytovateli, s čímž kategoricky nesouhlasíme. Celé pojetí problematiky popisované na webu Lidovky.cz považujeme za účelové a manipulativní.

Péče o umírající pacienty byla pro Charitu ČR vždycky jednou z hlavních priorit a jednotlivé místní Charity ji začaly poskytovat záhy po svém vzniku v devadesátých letech. V roce 2008 byla schválena Koncepce domácí péče, a to včetně péče o nevyléčitelně nemocné pacienty a pacienty v terminálním stádiu života. Charita ČR se rovněž významně zasadila o schválení takzvaného „signálního kódu“, tedy o způsob úhrady péče o umírající zdravotními pojišťovnami, a to od 1. 1. 2010. Charity se podílely rovněž na pilotním projektu zavádění mobilní specializované paliativní péče a první Hospic v ČR byl zřízen pod Charitou v Červeném Kostelci.

Celý koncept byl od počátku stavěn k ochraně práv a důstojnosti lidského života od početí až do jeho přirozené smrti a jako alternativa proti eutanazii. Jakékoliv odchýlení od takto chápané, a v praxi realizované praxe, považujeme za zcela nepřípustné, barbarské a morálně neospravedlnitelné.

Pokud má kdokoliv podezření na praxi popisovanou společností PAHOP, je jeho povinností toto nahlásit orgánům činným v trestním řízení, případně Ministerstvu zdravotnictví ČR či zdravotním pojišťovnám. Současně vyzýváme zdravotní pojišťovny ke zvýšené kontrolní činnosti v tomto segmentu, protože se cítíme být podobnými plošnými prohlášeními poškození a snižuje to důvěru pacientů a jejich blízkých k práci stovek zdravotních sester, lékařů a pracovníků sociálních služeb. Pokud se najdou mezi poskytovateli takoví, kteří se popisované praxe dopouštějí, ať jsou odhaleni a vyřazeni ze smluvních vztahů zdravotních pojišťoven a přijmou v plném rozsahu případnou odpovědnost.

O nevyléčitelně nemocné pacienty se staráme jak v klasické domácí péči, také v mobilní specializované péči, které spolu komunikují a kooperují. Někteří pacienti jsou u nás v péči dlouhodobě, i po mnoho měsíců, a nikdy bychom nepřipustili zohledňování nějaké pomyslné hranice třiceti dnů.

Současně ale také vyzýváme ke změnám v úhradové vyhlášce, protože stávající systém, nastavený už za minulých vlád, nebyla doposud vůle změnit. Úhrady nekryjí náklady na tento typ péče a poskytovatelé jsou odkázáni na dofinancování značných prostředků z nesystémových zdrojů, jako jsou dárci, sponzoři, různé granty benefice apod. To je dlouhodobě neudržitelné. Systém je potřeba nastavit tak, aby hradil náklady poctivých poskytovatelů terénní hospicové péče a nebude potřeba nikoho „zachraňovat“ a zviditelňovat se na takto citlivé problematice.