Kontroverzní dávka na bydlení spolkla za rok 20 miliard. V letošním roce se s tím už počítá

Během dvou let narostly výdaje na populární příspěvek na bydlení o 12 miliard. V loňském roce už tak v této formě pomoci skončilo zhruba 20 miliard korun. Kontroverzní dávka, již nynější vláda naučila využívat i lidi, kteří si tím doplácí hezčí bydlení, má na své poměry rekordní výše dosáhnout i v letošním roce, rozpočet počítá se 17 miliardami. Vláda navíc v prosinci rozhodla o tom, že příspěvek na bydlení ještě vzroste.

Podle posledních zveřejněných dat ministerstva práce z listopadu 2024 pobíralo příspěvek na bydlení 238 tisíc domácností, meziročně asi o 20 tisíc více. Počet uživatelů dávky se během roku mění, na podzim padaly i rekordy přes 290 tisíc vyplacených dávek v měsíci. Do listopadu loňského roku tak ze státního rozpočtu zamířilo na příspěvek 18,5 miliardy. Ačkoliv ještě chybí data za prosinec, vzhledem k vývoji v předminulém roce lze odhadovat, že celoročně dojde k dosažení hranice 20 miliard.

Do příspěvku na bydlení míří každý měsíc už téměř dvě miliardy. Z dávky, která měla původně „zahojit“ rekordní nárůsty cen energií, se stala pro řadu lidí poměrně běžná a společensky přijatelná záležitost. A jak ukázaly případy, které deník Echo24 popsal dříve, nynější nastavení příspěvku vede k jeho snadnému zneužívání. V současnosti tak není výjimkou to, že si lidé díky příspěvku doplácejí luxusnější bydlení, než na které by mohli dosáhnout.

Za růstem počtu příjemců je přitom i vládní rozhodnutí navýšit příspěvky a dopřát je většímu okruhu lidí. Vláda pak v době růstu cen energií vyzývala lidi k pobírání dávek, na které mají nárok, v rámci tzv. „deštníku proti drahotě“. Pro ilustraci současného stavu zřídilo samotné ministerstvo práce orientační kalkulačku, v níž si lze odhadem nárok a možnou výši příspěvku ověřit.

Podle ní tak kupříkladu jednotlivec, který si vyhlédne byt v centru Prahy na Malé Straně s nájmem necelých 22 tisíc korun a čistým příjmem v posledních měsících kolem 30 tisíc, může získat téměř osm tisíc měsíčně. Na příspěvek by si ale přišel i pokud by vydělával třeba 42 tisíc čistého. Měsíčně by mu stát přispíval přes 4 tisíce korun.

Vyřešit situaci se špatným nastavením podmínek čerpání této dávky má podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jeho revize dávkového systému, která má sjednotit několik dávek do jedné „superdávky“. Ta by totiž měla vést k většímu zacílení podpory bydlení, tedy jednoduše řečeno, ekonomicky aktivní lidé s poměrně vysokými příjmy by na ni měli ztratit nárok.

Situace se však může ještě změnit a to opět směrem k většímu rozvolnění. Ministr Jurečka v prosinci oznámil, že by se pravidla pro získání nové dávky mohla proti původnímu plánu zmírnit. Předloha je stále ve sněmovně, možné změny by měla koalice předložit případně v průběhu ledna.

Nová dávka se má skládat ze čtyř částí – z peněz na živobytí, bydlení, děti a z bonusu za práci či její hledání. Výše by se měla odstupňovat podle příjmu a pracovní aktivity. Odstranit se mají body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku o korunu pomoc od státu ztrácí. Podpora by se měla lišit podle příjmu domácnosti. Ta by mohla mít dvě nemovitosti, dvě auta či úspory nejvýš 200 000 až 400 000 korun podle počtu svých členů. Koalice jedná o změně u případného započítávání úspor.