Lukašenko posedmé prezidentem. Podle komise hlasovalo 81,5 procent voličů

Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko podle průzkumů u volebních místností získal v nedělních prezidentských volbách 87,6 procenta hlasů a zajistil si tak patrně posedmé pět let v čele země. Informují o tom s odkazem na státní televizi světové agentury.

Voleb se podle volební komise zúčastnilo 81,5 procenta z 6,9 milionu oprávněných voličů. Exilová opozice už dříve označila hlasování za podvod, neboť přední kritici režimu jsou uvězněni či uprchli ze země a nezávislá média jsou zakázaná. Lukašenkovo vítězství se tak očekávalo. Podle agentury AFP neměl v současných volbách opravdového vyzyvatele. Byli sice vybráni čtyři protikandidáti, kteří ale vůči němu nepředstavovali skutečnou opozici.

Podle agentury měl Lukašenko pouze formální protikandidáty, kteří nepředstavují skutečnou opozici. Mezi nimi jsou například Sjarhej Syrankov, Hanna Kanapacká nebo Aleh Hajdukevič. Tito kandidáti mají za úkol dodat volbám zdání legitimity, přestože nezávislá média a opozice jsou v zemi prakticky eliminovány. „To, čemu v demokratickém světě říkáte volby, nemá s touto událostí v Bělorusku nic společného. Je to spíše rituál diktátorů, když se znovu jmenují,“ uvedla exilová opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská v rozhovoru s agenturou Reuters.

Režim se před volbami snažil uklidnit mezinárodní kritiku postupným propuštěním některých politických vězňů. Organizace Vjasna však uvádí, že v běloruských věznicích zůstává přes 1250 politických odpůrců. „Propuštění vězňů je pouze kosmetickým krokem, zatímco represe pokračují,“ dodala Cichanouská.

Podpora Moskvy a obavy z protestů

Lukašenko se snaží prezentovat jako garant stability a míru, zejména s ohledem na válku na Ukrajině, kterou podporuje tím, že poskytl ruským silám běloruské území k invazi. „Budu volit Lukašenka, protože od doby, kdy se stal prezidentem, se věci zlepšily,“ uvedl dvaačtyřicetiletý zemědělec Aljaksej z jihovýchodního Běloruska. Podle něj je klíčové, že Lukašenko udržel zemi mimo přímý konflikt.

Kreml zůstává klíčovým spojencem běloruského vůdce. V roce 2020 pomohla Moskva potlačit masové protesty, a od té doby se vztahy mezi oběma zeměmi ještě více prohloubily. „Lukašenko je spíše nástrojem v rukou Vladimira Putina,“ uvedl běloruský aktivista Art Balenok, který žije v exilu v Rakousku. Podle odborníků na mezinárodní vztahy Putin postupně upevňuje svůj vliv v Bělorusku prostřednictvím vojenské a ekonomické spolupráce.

Evropský parlament označil volby v Bělorusku za nelegitimní a vyzval EU i další státy k jejich neuznání. Lukašenko však odmítá mezinárodní kritiku. „Západu je jedno, koho si Bělorusové zvolí, a mně je jedno, co si Západ myslí o našich volbách,“ prohlásil na tiskové konferenci. Spojené státy, Británie i EU už od roku 2020 Lukašenka neuznávají jako legitimního prezidenta a uvalily na Bělorusko sankce.

Analytici se shodují, že demokratická transformace Běloruska je v současnosti nepravděpodobná. „Dokud bude Putin v čele Ruska, změna režimu v Bělorusku je prakticky nemožná,“ uvedl politolog Thomas Graham z Council on Foreign Relations. Ekonomická závislost Běloruska na Rusku se od roku 2020 ještě prohloubila, což omezuje schopnost země se osamostatnit.