Jurečka, Výborný a dál? Lidovcům se rýsuje nové vedení, strana chce změnu

O vedení KDU-ČSL se zatím hlásí současný předseda strany Marian Jurečka a ministr zemědělství Marek Výborný. Kandidaturu do předsednictva dále zvažuje třeba šéf poslanců Aleš Dufek nebo bývalý předseda strany Pavel Bělobrádek. Členky KDU-ČSL chtějí, aby v předsednictvu byly alespoň dvě ženy. Lidovci podle svých slov potřebují změnu vedení. K té by mělo dojít příští týden na sjezdu v Olomouci.

Jako první vstoupil do boje ministr Výborný, který už jednou předsedou byl. Dostalo se mu totiž mimo jiné podpory od silné jihomoravské buňky. „Máme jasno v hodnotách, programových prioritách, přes to máme tendenci vést kulturní války. Nikoho to nezajímá, voliče to nezajímá,“ popsal, co podle něj lidovcům škodí s tím, že voliči ocení, dostupnost veřejných služeb v obcích či možnost koupit si zdravé potraviny. Měli by tak vědět, že lidovci se zajímají o každou obec. „Pro KDU-ČSL žádná obec nemůže být zapomenuta, každá obec pro nás je důležitá. Její občanská vybavenost, stejně tak nám musí jít o rodiče,“ vypočítal. Lidovci podle něj mají pečovat o kvalitní moderní vzdělávání a rozvoj venkova. Jako o součásti svého případného týmu mluvil Výborný o ministrovi životního prostředí Petru Hladíkovi

Krátce na to vstoupil do arény i stávající předseda Marian Jurečka a to navzdory tomu, že avizoval, že kandidovat nebude, pokud strana nezíská dva europoslance (získala jednoho) a neposílí senátorský klub (uhájila dva mandáty, žádný nepřidala). „Dal jsem si na konci ledna sám tři své interní podmínky, které na rovinu říkám, nejsou splněny plně, jsou splněny částečně,“ řekl novinářům. Považuje nicméně za fér, aby mohl přijít na sjezd a složit účty z toho, co doposud jako předseda dělal.

ECHO PORADA: Má první dáma právo na erární peníze a Kalouskovy šance

Třiačtyřicetiletý Jurečka chce na sjezdu nabídnout vizi pro lidovce, jejichž volební preference se v posledních měsících propadly pod pět procent, na další minimálně rok s přesahem do dalšího funkčního období. Jeho cílem je silná pozice strany v koalici Spolu i výhra v příštích volbách. „Abych dokázal dovést lidovce opět do vlády demokratických stran,“ řekl. Jeho cílem je také dát na sjezdu dohromady silný tým, který bude mixem zkušených politiků i nových tváří.

Do hry by mohl vstoupit také senátor Jiří Čunek. Ten pro Echo24 dříve uvedl, že kandidaturu zvažuje. Na dotaz redakce nyní nereagoval, v minulém týdnu ale avizoval, že ještě není rozhodnutý.

Strana potřebuje změnu

První místopředseda strany Jan Bartošek pro Echo24 řekl, že vedení KDU-ČSL potřebuje změnu. „Musíme jako lidovci přicházet s konkrétními a smysluplnými řešeními problémů, které skutečně trápí lidi. A naopak se vyhnout některým ‚zeleným‘ opatřením, která jim spíše komplikují život. Budu do vedení volit ty kandidáty, kteří tuto změnu budou reprezentovat,“ uvedl Bartošek.

Europoslanec Tomáš Zdechovský redakci řekl, že zatím neví, koho bude volit. „Ale mám představu, že by měl být v předsednictvu Aleš Dufek, který je velmi kvalitní vyjednávač a skvělý právník. Už jsem to říkal opakovaně,“ řekl Zdechovský s tím, že podle něj by měl být předsedou jihomoravský hejtman Jan Grolich, který nicméně už kandidaturu do vedení odmítl s tím, že se chce věnovat práci v kraji.

Pro Echo24 Grolich doplnil, že to byla právě jejich krajská organizace, která nominovala Marka Výborného. „Myslím, že by bylo dobré, kdyby se ve vedení objevily nové tváře jako František Talíř, Eduard Hulicius nebo Václav Pláteník,“ uvedl Grolich. Talíř už avizoval, že kandidovat nebude, protože se nemůže opřít o mandát např. z eurovoleb.

TÝDENÍK ECHO: Zkáza na Blízkém východě. Izrael sundal rukavice. Může válka přinést mír?

Zmíněný Dufek pro Echo24 potvrdil, že zvažuje kandidaturu do užšího vedení. „Budu asi čekat, jak se bude vyvíjet volba předsedy strany. Jako předseda poslaneckého klubu zachovávám ohledně dalších personálií přísnou neutralitu,“ uvedl.

Poslanec Šimon Heller pro Echo24 rovněž uvedl, že strana potřebuje změnu. „Potřebujeme zásadní personální změny v celém předsednictvu. Zároveň se potřebujeme vrátit ke konzervativní politice s řešením konkrétních problémů lidí. Personálně bych rád ve vedení viděl Pavla Bělobrádka,“ řekl Heller.

Bělobrádek svou kandidaturu do vedení zatím nepotvrdil, nicméně dříve avizoval, že by rád straně členstvím v předsednictvu pomohl. „S jistotou to říct nemohu, ale pokud se neobjeví lepší jméno tak ano,“ řekl pro Echo24 ke své kandidatuře do vedení Bělobrádek s tím, že respektuje, že Jurečka bude kandidovat na předsedu ačkoliv nesplnil zmíněné podmínky. „Je to právo každého člena. Ve vedení by měla být kombinace zkušenosti a nových tváří,“ dodal Bělobrádek.

Alespoň dvě ženy

V desetičlenném předsednictvu KDU-ČSL by měly být nejméně dvě ženy. Usnesl se na tom celostátní sněm Sdružení žen KDU-ČSL. Nominovat do předsednictva chce dosavadní místopředsedkyni lidovců Šárku Jelínkovou, advokátku a zastupitelku Náchoda Ditu Vávrovou a starostku Kravař Moniku Brzeskovou. Ta se pod dívčím jménem Žídková v roce 1995 stala Miss České republiky a Miss Europe. O nominaci informovala předsedkyně Sdružení žen KDU-ČSL Michaela Šojdrová v tiskové zprávě.

Politolog Roman Chytilek z Masarykovy univerzity v Brně a Institutu SYRI pro Echo24 uvedl, že pro KDU-ČSL (ale vlastně jakoukoliv stranu) je klíčové, aby dokázala nalézt dobrou shodu mezi tím, co veřejně říká a jaká sama je. „Tedy prosazovat takové věci, na kterých se nejen většinově shodne, ale které i může podpořit odkazy ke své tradici, aktuální práci a nejlépe takové, které skutečně silně rezonují ve společnosti nebo alespoň u některých částí elektorátu,“ uvedl Chytilek.

U lidovců to podle něj byly vždycky spíš morální otázky. Je ale otázkou, zda je dnes v ČR prostor v nich vystupovat jako přesvědčený ideolog (tedy aktivně formulovat a pak nabízet voličům nějakou koherentní, nejspíš konzervativní, doktrínu, ‚vyučovat‘ či ‚přetvářet‘ je) nebo s voliči budovat vztah jako s rovnocenným partnerem. pozorně sledovat, o co je v oblasti těchto témat na volebním trhu zájem a tomu víc přizpůsobovat svou nabídku,“ dodal Chytilek s tím, že to je i pro politologa docela těžká otázka, ale strana by o ní měla poctivě diskutovat, pokud se chce posunout kupředu.