Plácnout batole přes zadek je v pohodě, říká poslankyně KDU-ČSL. Distancoval se od ní i Výborný

Přípustný a dětem pomáhající standard je plácnutí dvouletého dítěte přes zadek, když je třeba ho poučit, aby neohrožovalo sebe nebo své okolí. Uvedla to poslankyně z poslaneckého klubu KDU-ČSL Nina Nováková s v souvislosti s deklarací, že tělesné tresty jsou nepřijatelné, která je součástí občanského zákoníku. Sklidila za to vlnu kritiky, od jejího vyjádření se distancoval i předseda lidovců Marek Výborný.

Poslankyně Nováková se postavila proti deklaraci, že tělesné tresty jsou nepřijatelné. Tu obsahuje vládní novela občanského zákoníku, který se vedle toho věnuje i zjednodušení rozvodů. Nahrála pozměňovací návrh, který má příslušnou pasáž smazat. Zákaz nepřiměřených fyzických trestů podle ní obsahuje už nynější právo.

Serveru Novinky.cz okomentovala Nováková svou iniciativu s tím, že přípustný a dětem pomáhající standard je například plácnutí dvouletého dítěte přes zadek, když je třeba ho poučit, aby neohrožovalo sebe nebo své okolí. „Navíc skoro všechny dvouleté děti mají plenkové kalhotky, takže to ani necítí,“ řekla Nováková.

ROZHOVOR: Stanjura říká, že se arbitráží nebojí, když projde lex OZE III, budou další, tvrdí šéf Solární asociace

Výroky Novákové odsoudil sám předseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný. Jednoznačně se distancuji od návrhu paní poslankyně. S nikým z vedení lidovců o něm nehovořila. Považuji to za porušení pravidel našeho poslaneckého klubu. Toto deklarativní vyjádření nejí důvod ze zákona vypouštět. Děti si zaslouží naši ochranu,“ uvedl Výborný.

Ke kritice se přidali i poslanci či organizace. „Paní poslankyně Nina Nováková za KDU-ČSL chce opět umožnit bití dětí. Přitom to ničemu nepomáhá. Naopak, velká část Sněmovny ví, že podobný zákaz má i Polsko nebo Maďarsko, a to roky. Protože nechceme pokračovat ve smutné statistice 14 % dětí, které zažívají násilí,“ uvedla například místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).

„Rádi bychom se zeptali paní poslankyně Niny Novákové, co jí děti v životě udělaly, že chce z občanského zákoníku vypustit ‚nepřijatelnost fyzických trestů a duševního strádání na dětech‘ pro nadbytečnost,“ uvedla na síti X inciativa Pod svícnem.

Nováková je zároveň velkou odpůrkyní Istanbulské úmluvy. V roce 2021 například na síti X uvedla, že se exposlanec TOP 09 Dominik Feri „stal jednou z obětí Istanbulské úmluvy, kterou podporoval“.

Podmínky rozvodu

Novela mimo jiné ruší požadavek na zjišťování příčin rozvratu manželství a také slučuje rozvodové a opatrovnické řízení. Zakotvit má také povinnost rodičů zajistit dětem výchovu bez tělesného trestání a duševního strádání. Poslanci by mohli hlasovat o podobě předlohy nejdřív za dva týdny.

Ústavně-právní výbor doporučil roční odklad účinnosti na leden 2026 a podpořil i další úpravy. Jde o zavedení možnosti soudu stanovit výživné také při společné péči o dítě, pokud se tak rodiče dohodnou, a o úpravu, jež obsáhle mění institut dovolání k Nejvyššímu soudu a rozšiřuje jej i na rodinné právo. Válková označila změny za reformu, podle ní neústavní, a obsáhle je zpochybňovala. „Ústavní stížnost bude určitě podána,“ soudí.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Dohnat německé platy? Musel by se stát zázrak. Ekonomové cupují vizi Petra Fialy

Po sloučení rozvodového a opatrovnického řízení bude podle vládní novely možné v případech shody manželů, kteří mají nezletilé dítě, rozvést manželství v jednom soudním řízení. Pokud se manželé na všem dohodnou, měl by být proces rozvodu manželství jednodušší i jinak. Předloha upouští například od jejich povinného výslechu.

I nadále by mělo platit, že pokud se manželé chtějí rozvést, bude muset o poměrech dítěte po rozvodu nejprve rozhodnout soud, a to i v případě rozvodu smluveného. Zastoupení dítěte kolizním opatrovníkem by už ale nemělo být povinné, jestliže soud neshledá střet zájmů mezi rodičem a dítětem. Válková a Aleš Juchelka (ANO) opět navrhli zachování povinného zastoupení orgánem sociálně-právní ochrany dětí, s čímž v právním výboru neuspěli.

Předloha rovněž ruší rozlišování druhů péče o dítě na společnou, střídavou a péči jednoho rodiče. Už by se tak nerozlišoval takzvaný rezidentní rodič, tedy ten, který má dítě v péči, a nerezidentní rodič, který má pouze právo styku s dítětem. Jelikož rozvod manželství nemá podle ministerstva spravedlnosti žádný vliv na rodičovskou odpovědnost, měli by o dítě i nadále pečovat oba rodiče.