Gumový trestný čin o „cizí moci“ jde na pranýř. Senát ho zřejmě hodí do koše

Senátoři se chystají na hlasování o novele Lex Ukrajina 7, která obsahuje sporný přílepek zavádějící nový trestný čin „neoprávněná činnost pro cizí moc“. Ten v minulých týdnech vyvolal silnou vlnu odporu mezi senátory, odbornou veřejností i některými neziskovými organizacemi. Kritici varují před vágním zněním paragrafu, rizikem jeho zneužití a nevhodností zavádění prostřednictvím přílepku k jinému zákonu.

Navrhovaný trestný čin má kriminalizovat činnost na území České republiky, která je vykonávána ve prospěch cizí moci s úmyslem ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost státu. Za tímto účelem může zahrnovat špionážní aktivity, sledování osob nebo shromažďování citlivých informací, které mohou sloužit k sabotážím. Sankce by v základním rozsahu mohly dosahovat až pěti let vězení.

Zákonodárci i experti však upozorňují na nejasnou formulaci skutkové podstaty. Podle kritiků může být paragraf zneužitelný k potlačování svobody slova nebo kriminalizaci akademické či investigativní práce.

Hlasitá kritika z řad Senátu

Jednou z nejvýraznějších odpůrkyně je senátorka Hana Kordová Marvanová (nezávislá), která věří, že takto závažná změna nemá být přijímána formou přílepku. „Sociální výbor Senátu schválil náš pozměňovací návrh k Lex Ukrajina 7, který vypouští nový paragraf neoprávněná činnost pro cizí moc. Považuji za nepřijatelné přílepkem měnit trestní zákoník gumovou formulací, která je snadno zneužitelná,“ uvedla Marvanová.

Senátor Zdeněk Hraba (za ODS) se ke kritice připojil. Podle něj přílepek postrádá kvalitní zpracování a rizika jeho zneužití jsou vysoká. „Pochybnosti o nově navrženém a lehce zneužitelném trestném činu „činnost pro cizí moc“ vyjádřil jak Nejvyšší soud, tak i nová nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Nepochybuji, že je návrh skutečně pochybný. Nikdo z propagátorů tohoto přílepku nepředložil žádný relevantní právní argument,“ prohlásil Hraba.

Konfederace politických vězňů přirovnala nový trestný čin k paragrafům z doby komunistického režimu. „Po únoru 1948 byli lidé na základě účelově přijatých zákonů popravováni, mučeni a vězněni. Paragrafované znění nové právní úpravy nebezpečně připomíná komunistický zákon o podvracení republiky,“ uvedlo předsednictvo konfederace ve svém prohlášení. Organizace se obává, že vágně formulovaný zákon by mohl být zneužit k trestání nepohodlných názorů. „Ve stávající legislativě existuje dostatečná ochrana naší demokracie,“ doplnili představitelé konfederace.

Nutný krok pro obranu státu

Předkladateli kontroverzního pozměňovacího návrhu jsou Martin Exner, Vít Rakušan, Pavel Blažek, Jan Bartošek, Pavel Žáček, Michal Zuna, Jakub Michálek a Petr Letocha. Zastánci včetně Exnera (STAN) tvrdí, že novela reaguje na aktuální hybridní hrozby a špionážní aktivity cizích mocností.

Exner předložil řadu příkladů z evropských zemí, kde podobná legislativa umožnila zabránit sabotážím nebo sledování politicky exponovaných osob. „Například soud v Londýně nyní řeší případ Bulharů, kteří sledovali novináře Christa Grozeva. Podle stávající české legislativy by naše policie nemohla v obdobné situaci zasáhnout. Tento paragraf to změní a dá orgánům činným v trestním řízení potřebné nástroje,“ uvedl Exner.

Podobně se vyjádřil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Nejde o nástroj proti běžným občanům, ale proti těm, kdo vědomě spolupracují s nepřátelskými režimy. Tvrzení o ohrožení svobody slova jsou zavádějící. Tento zákon pouze posiluje obranyschopnost státu,“ uvedl Rakušan.

Bezpečnostní informační služba (BIS) návrh podpořila. „Pokud nechceme čelit agresivnímu chování zpravodajských služeb cizích států na našem území se svázanýma rukama, musíme mít k dispozici nástroje, jak zajistit bezpečí našich občanů. Zásadní je, že vše, co novela upravuje, bude řešeno orgány činnými v trestním řízení, kdy bude mít konečné slovo nezávislý soud,“ uvedla BIS.

Institut H21, který se dlouhodobě věnuje ochraně svobody slova, patří mezi hlasité kritiky zákona. Ve své analýze uvedl, že je třeba nový trestný čin oddělit od Lex Ukrajina a projednat jej jako samostatnou normu. „Formální oddělení je klíčové pro zamezení ústavního sporu. Dále je nutné přesně definovat skutkovou podstatu tak, aby nebyla dotčena ústavou chráněná oblast svobody projevu,“ stojí v doporučení H21. Organizace varuje, že nedostatečně zpracovaný zákon by mohl být zrušen Ústavním soudem.

Řada kritiků připomíná paralely s dobou komunistického režimu. „Podobné zákony jsme tu měli před rokem 1989, a já se obávám, že se historie opakuje,“ uvedl poslanec Radek Vondráček (ANO).

Další sporné body novely

Vedle paragrafu o neoprávněné činnosti pro cizí moc čelí kritice i ustanovení zpřísňující podmínky pro udělování občanství ruským žadatelům. Podle novely by museli doložit, že se vzdali svého ruského občanství. Kritici upozorňují, že takový požadavek je pro některé žadatele nesplnitelný. Pro odpůrce ruského režimu může být získání tohoto dokumentu nemožné a návrh by je prakticky vylučoval z možnosti stát se českými občany, varoval senátor Jan Grulich (TOP 09).

Vzhledem k široké kritice napříč politickým spektrem se očekává, že Senát vrátí novelu k přepracování. Pokud k tomu dojde, bude muset Poslanecká sněmovna znovu hledat většinu pro schválení sporných změn.