Jak Jozef Síkela připravil české občany o hodně peněz

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ještě stále neprozradila svou představu o nových eurokomisařích a jejich portfoliích. Vědět bychom to měli až za týden. Spekulací je hodně. Pro Česko a současného ministra průmyslu Jozefa Síkelu se chvíli mluvilo o migraci, obraně, potom o energetice, teď to vypadá na obchod. Vše se ale může na poslední chvíli změnit, jisté není nic. Snad jen to, že Síkela do Bruselu opravdu odejde, na což se český byznys už těší.

Co se také nezmění a co tu po Jozefu Síkelovi jako pomníček zůstane, jsou plynovody Net4Gas, které stát na základě jeho lobbingu loni koupil. Pravděpodobně proto, aby zachránil desítky miliard korun v nezajištěných dluhopisech svého bývalého zaměstnavatele, rakouské Erste Group. Ta totiž před šesti lety emise dluhopisů Net4Gas řídila.

V souvislosti se zestátněním zadlužených plynovodů Net4Gas se nám teď rýsují dvě zajímavé věci.

Tou první jsou slova ministra financí Zbyňka Stanjury. Ten byl konfrontován s faktem, že společnost bude muset příští rok splatit podstatnou část svých dluhů. A vzhledem k tomu, v jakém je Net4Gas stavu, tedy ve ztrátě a nevydělávající, peníze na to mít nebude.

Net4Gas stát koupil za osm miliard prostřednictvím státního ČEPS. Kupní cena byla pět miliard, další tři miliardy navíc byly peníze, které měli loni do firmy původně vrátit bývalí zahraniční vlastníci, kteří je dostali jako zálohu na dividendu. Tu pak ale Net4Gas nevyplatil. A k tomu si stát pořídil ještě všechny závazky a pohledávky, to znamená zmíněné dluhy dohromady ve výši 33 miliard. Z toho 18,5 miliardy jsou vydané dluhopisy, zbytek úvěry s termínem splatnosti mezi lety 2025 a 2028.

Tomu by se tedy z rozpočtu musely přidělit miliardy na to, aby ČEPS dluhy splatil. „Je to problematika ministerstva průmyslu a obchodu, ale my o tom s nimi jednáme dlouhodobě. Možných postupů je několik a v průběhu jednání je nechci veřejně publikovat. A také třeba záleží, jak dopadne vůbec debata o tranzitu ropy a plynu přes Ukrajinu, protože dneska jsou vlastně ty toky z východu na západ, a kdyby se nám to povedlo otočit a mnohem víc by proudilo ze západu na východ, tak by to samozřejmě dramatickým způsobem vylepšilo hospodaření společnosti,“ řekl na konto toho Stanjura.

Stanjura tím tedy de facto přiznal, že ministr Síkela pořídil občanům zadluženou ztrátovou společnost, která jim v tuto chvíli zcela nic nepřináší, ale její dluhy a její provoz platit musí. Daňové poplatníky to bude stát desítky miliard.

Net4Gas svým původním akcionářům, tedy německému konsorciu Allianz a kanadské investiční společnosti OMERS Infrastructures, dobře vydělával, protože Evropa, a především Německo, spoléhala na dovoz ruského plynu a pozice Česka jako tranzitní země pro plyn byla výhodná. Jenže teď trubkami nemá co proudit, protože plyn se do Evropy dostává jinudy. Za loňský rok měl celkový objem plynu přepraveného plynovody dosáhnout přibližně jen 10 miliard m³. Oproti roku 2022 se přeprava snížila o 20,8 miliardy m³. A do srpnové aukce, kam se měli hlásit zájemci o přepravu plynu přes Česko na roky 2025 a 2026, se nikdo nepřihlásil. A platit se za kapacitu musí, i kdyby plynovody neteklo vůbec nic.

Mimochodem, ruský plyn k nám pořád teče, a ne málo. Jak sám Síkela nedávno uváděl, přes Slovensko se k nám teď dostává zhruba 40 procent. Kolem 60 procent teče přes Německo. To je způsobeno hlavně tím, že ruského plynu dodávaného na slovenský a maďarský trh byl přebytek a bylo výhodnější ho nakupovat. Plyn tekoucí přes Německo, tedy hlavně norský plyn a zkapalněný plyn například ze Spojených států, navíc byl a ještě do konce roku bude zatížen poplatkem, který si Němci za uskladňování plynu účtují. Tolik ke slovům o tom, jak jsme se závislosti na Rusku zbavili a že ruský plyn nepotřebujeme.

Síkelovo ministerstvo mluví o tom, že Net4Gas bude vydělávat na tranzitu plynu na Slovensko nebo do Rakouska. Na konci letošního roku má totiž vypršet smlouva mezi Ukrajinou a Ruskem o tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území. A Kyjev už nový kontrakt uzavírat neplánuje. To znamená, že země, které ruský plyn přes Ukrajinu dovážejí, tedy právě Slovensko a Rakousko, musí řešit dodávky jinou cestou. A proto vláda mluví o tom, že by jim přes nás tekl plyn z Norska nebo z německých terminálů, tedy zkapalněný plyn.

To technicky možné je. Ovšem záleží na tom, odkud Slováci nebo Rakušani plyn vezmou a kudy ho budou přepravovat. Pozice Česka jako tranzitní země pro plyn se ještě zhoršila poté, co Němci oznámili, že snižují kapacity průtoku plynu na předávací stanici Brandov v Krušnohoří na 350 GWh denně. To je dvoutřetinový pokles oproti původní kapacitě. Když to Němci v létě oznámili, obvinil je Síkela z toho, že uměle omezují tok plynu z Německa na český trh.

Tou druhou „zajímavostí“ z posledních dní je zjištění, kolik tedy budou všichni čeští odběratelé na provoz Net4Gas přispívat. Až šest miliard ročně. Zvýší se totiž poplatky za přepravu plynu, které jsou součástí regulované složky konečné ceny. Ukázaly to nové tabulky energetického regulátora. Záležet bude na spotřebě, ale rozpočítá-li se to, znamená to pro každou domácnost měsíční platbu za plyn vyšší o zhruba sto korun. Bude to hezká památka na Jozefa Síkelu.