Ostýchaví přátelé. Jaký byl vztah mezi Havlem a Škvoreckým

Čtrnáct dní po smrti Václava Havla přišla z Kanady zpráva, že 3. ledna 2012 tam ve věku 87 let zemřel Josef Škvorecký. Dva tak rychle po sobě následující odchody jako by symbolizovaly konec té éry české kultury, v níž těm dvěma patřila klíčová role. Každému samozřejmě jiná, ale v něčem se přece jenom překrývající a v lecčem i velmi blízká. Byli to možná dva poslední velcí aktéři literatury jako společenského jevu par excellence, spisovatelství jako svého druhu národního poslání, národní záchrany.

Ani jeden nepochyboval, že literatura a kultura je to, co tvoří národní identitu, a že je v zájmu toho národa ji udržovat a rozvíjet – a že národ o to (a za to) přes všechny své slabosti a nedostatečnosti stojí. Případ Havlův je dostatečně výmluvný, Škvorecký v Kanadě ke spisovatelství přibral roli nakladatele, neboť vydávat knížky bylo od časů národního obrození základní potřebou české existence.

Manželé Zdena a Josef Škvoreckých založili v exilu podnik hlavně proto, aby se nezbláznili, ale záhy se jejich Sixty-Eight Publishers stalo centrální institucí nezávislé české kultury. Samozřejmě Havel nemohl nebýt jejich klientem (vydali mu tři knihy), čtenářem i zákazníkem a i jaksi – kibicem či poradcem. Prostě ti dva museli být v kontaktu.

Jaký ale byl mezi nimi vztah? Mnohé mohl pozorovatel odhadnout, něco si mohl domyslet a o něčem třeba věděl. Například: čtenář Škvoreckého románu Mirákl (dokončil ho v roce 1972) zná scénu z června roku 1968, kde je vylíčeno rozpačité setkání některých spisovatelů s Alexandrem Dubčekem (skutečně k takové „zahradní slavnosti“ došlo), kde vystupuje „světoznámý dramatik Hejl“, tedy Václav Havel. Zpodobněný je tam ovšem jako „šašek a vůl“, což jsou však slova Havla samého (viz Jiří Lederer: České rozhovory, 1979). Tam se o románu vyjádřil jako o „autorském neúspěchu, ba přímo krachu“, který ho mrzí tím víc, že „má Škvoreckého rád“. To se muselo Škvoreckému donést. Dostanou se k tomu až v roce 1983, v dopise, kde Havel chce „uvést věc na pravou míru“.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.