Stavební řízení torpédují odborníci i byznys. Co by mohl řešit nový ministr

Předseda Pirátů Ivan Bartoš rezignuje na místo předsedy, otázkou však zůstává, jaký bude jeho osud v křesle ministra. Nehledě k nejistotě, jak se mohou Piráti postavit k pokračující účasti na vládě, se na Bartoše jakožto ministra pro místní rozvoj dlouhodobě nese kritika a to zejména za digitalizaci stavebního řízení, které ani téměř tři měsíce od spuštění plně nefunguje. Zástupci odborníků, samospráv i obchodu už volají po okamžité novelizaci a minimálně určitém zařazení „zpátečky“ k papírové podobě stavebního řízení. Nynější okolnosti pak Bartošovi příliš na síle v jeho pozici nepřidávají.

Dlouholetý předseda Pirátů Ivan Bartoš končí a strana si bude volit zcela nové vedení. Není tedy odvážná představa, že by to mohlo znamenat nejen konec účasti Pirátů na vládě, ale i konec Ivana Bartoše v čele ministra pro místní rozvoj. Znamenalo by to také předání rozdělaného a zatím podle kritiků prakticky nefunkčního systému nového stavebního řízení.

Ze strany kritiků, kam ovšem nepatří zdaleka jen političtí soupeři, ale zejména zástupci odborných komor architektů či stavařů, ale například i Hospodářská komora, přichází volání po radikální změně, kterou dosud ministr Bartoš rezolutně odmítal. Nechal se i slyšet, že si nemyslí, že by někdo mohl do rozjetého projektu „naskočit“ a udělat lepší práci na jeho uvedení do provozu, než on.

Mezitím se však ozývá stále silnější kritika. Problematické stavební řízení nemusí přinést problémy jen v krátkodobém horizontu. Opakovaně se objevují varování před závažnými právními dopady. Upozornili na to při volání po urgentních změnách i inženýři a architekti, kteří apelují na návrat k „papírovým“ podáním. Na dopis oborových skupin v první polovině září reagoval premiér Petr Fiala (ODS) slovy, že uložil ministru Ivanu Bartošovi vyřešit systémové problémy a lépe komunikovat s úřady. To teď zní jako poněkud komplikovanější požadavek.

Digitalizace stavebního řízení začala platit letos 1. července. Od spuštění ji provázejí potíže, ministerstvo pro místní rozvoj, které vede Bartoš, ale dlouhodobě uvádí, že na jejich odstranění pracuje. Fiala například před necelými dvěma týdny řekl, že se systém nezlepšuje tak rychle, jak by si přál. Výzvy opozice k Bartošově odvolání ale opakovaně odmítl, ani podle premiéra by to nedostatky a chyby digitalizace nevyřešilo.

Také Svaz měst a obcí ČR (SMO), Hospodářská komora (HK) a Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů apelují na vládu, aby neprodleně došlo k přípravě a schválení novely stavebního zákona. Pokud se tak nestane, mohou nastat problémy při obnově míst poničených povodněmi. Situace je vážná a je třeba ji řešit v řádu dnů, řekli na čtvrteční tiskové konferenci výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, prezident HK Zdeněk Zajíček a předseda sdružení tajemníků Jan Holický. Podle nich znamená současný stav stavebního zákona paralýzu stavebního řízení a vzniká nezákonný stav. MMR podle nich sice vydalo metodiku, že lze vydávat určitá rozhodnutí dočasně mimo systém nový nebo alternativními způsoby. To ale podle nich nestačí.

Mezitím už se ozývají i zevnitř strany další hlasy volající po konci Pirátů ve vládě. Levicové křídlo Pirátské strany se přitom dříve s účastí na vládě smiřovalo jen těžko a není tajemství, že část strany tuto účast podpořenou pouze čtyřmi poslanci, kteří nemohli podmiňovat hlasovací většinu ve sněmovně, dlouhodobě zpochybňovala. Lídr pirátské kandidátky v Libereckém kraji a končící náměstek hejtmana Zbyněk Miklík patří k těm, kteří nyní volají po konci ve vládě.

Ačkoliv mluví jen o osobním názoru, shrnuje i časté výtky dalších kritiků. „Já bych z vlády odstoupil, pokud to půjde, protože si myslím, že jsme tím hodně ztratili, ztratili jsme naše voliče, nebyli jsme úplně čitelní. Neměli jsme zásadní témata, která by je přesvědčila, aby šli k volbám, a byli jsme málo slyšet. Celostátní politika nás také poškodila, a také asi problémy stavebního řízení,“ řekl Miklík.

Piráti v letošních krajských volbách přišli ve srovnání s rokem 2020 o naprostou většinu mandátů krajských zastupitelů, v horní komoře neobhájí mandát pirátský senátor Lukáš Wagenknecht. Před čtyřmi lety Piráti získali 99 ze 675 krajských zastupitelských křesel a vytvořili vládnoucí koalice s jinými stranami v devíti ze 13 krajů. Letos se jim podařilo překročit pětiprocentní hranici jen v Plzeňském kraji, kde dosáhli na tři zastupitele. Právě v tomto regionu měli Piráti svého jediného hejtmana, Rudolf Špoták v únoru 2022 nahradil po rozpadu původní krajské koalice ve funkci občanskou demokratku Ilonu Mauritzovou. S neúspěchem se Piráti museli vyrovnat už v červnových volbách do Evropského parlamentu. Strana v nich cílila na čtyři mandáty, ale se ziskem 6,20 procenta hlasů získala jediný.