Kancléř přichází z Aspen Institutu. Ten představuje lidskoprávní progresivismus, říká Zahradil

Nový kancléř prezidenta Milan Vašina přichází na Hrad z think- thanku Aspen Institute. Ten jako místo setkávání a diskuzí lidí s mnoha oborů a různých politických stran po vzoru amerického Aspen Institute zakládali v Praze v roce 2012 osobnosti diplomacie Karel Schwarzenberg, Madeleine Albrightová, Michael Žantovský. Podle Jana Zahradila, který v letech 2014 až 2017 zasedal v jeho správní radě však postupně začal institut prosazovat politiku liberálů z východního pobřeží Spojených států a tak ztratil nadstranickost a přesah svého slavného vzoru amerického Aspen Institute. Pro Echo24 uvedl, že se podle něj vydal směrem, který je blízký americkým Demokratům, tedy internacionalismus, intervencionalismus a lidskoprávní progresivismus.

"K tomu, že vedu Aspen přispěla náhoda. Při jedné snídani přišel impuls, a pak o tom začnete více přemýšlet. Chcete jen business-business nebo nějaký širší smysl ve vaši práci? Pak si uvědomíte, že dělat pro Aspen - platformu pro diskusi mezi businessem, veřejnou správou, akademickou sférou a kulturou, která by napomáhala při rozhodování a směřování naší země - znamená pomoci něčemu, co u nás chybí,“ uvedl při nástupu do funkce v roce 2020 Milan Vašina o Aspen Institutu. Organizaci, která si bere za příklad Americký Aspen Institute, ale funguje na něm naprosto nezávisle. Americký Aspen Institute, který v minulosti vedl například známý novinář Walter Issacson a v jeho správní radě zasedali lidé napříč politickým spektrem, například demokratická ministryně zahraničí Madeleine Albrightová i její republikánská nástupkyně Condoleezza Riceová, staví svůj věhlas právě na nadstranickosti a přesahu.

Podle bývalého člena správní rady české pobočky Jana Zahradila však současný Aspen Institute Central Europe obdobně nefunguje. Zpočátku, kdy v jeho správní radě byl právě Zahradil nebo Vladimír Dlouhý či Jan Hamáček, nadstranický byl. "Ta snaha byla ze začátku, mít správní radu složenou z politiků ze všech politických stran, aby to mělo právě ten nestranický, nadstranický charakter. A někdy v roce 2017-2018 se právě ta koncepce změnila, s tím, že by tam žádní politici být neměli, že by tam vlastně měli být jenom neutrální osobnosti. Takže jsme postupně všichni odešli a pak jsem ke svému úžasu zjistil, že tam někteří politici zůstali jako třeba pan (Jan) Farský nebo paní (Dita) Charanzová, ale to je jedno," uvedl Zahradil pro Echo24.

Problém podle Zahradila nastal v době expanze české pobočky do střední Evropy. "Dobře, tak když Aspen Central Europe, tak v Polsku máme PiS a Kaczinského a v Maďarsku máme Orbána. A najednou se v Polsku a Maďarsku navázaly kontakty s úplně jinými skupinami, které tam podle mě dominantní roli v politice nesehrávají. Tím se to začalo posouvat tím směrem, který tady popisuji," uvedl Zahradil. Tím směrem označuje postupný akcent institutu na politické a zahraničněpolitické směřování velmi blízké americkým demokratům a mizející nadstranickost a více oborovost jeho amerického vzoru. Jako příklad uvedl bývalého šéfa Aspen Institute Waltera Issacsona, který vedl v minulosti CNN, zasedal v několika politických komisích, vydal několik životopisů známých osobností a vyučuje historii na univerzitě Tukane v Louisianě. Zahradil, který se s ním setkal, ho označil za renesančního člověka.

To podle Zahradila českému Aspen Institute mimo jiné chybí. „Ale on na rozdíl od toho amerického Aspenu, který je podle mě vyváženější a má tam jak republikány, tak demokraty, tak ten český jede tu demokratickou linii, už jenom tím, že se hodně obalil jménem Madeleine Albrightové. Je to linie politiky od Clintona k Obamovi a od Obamy směrem k Bidenovi, čili takový lidskoprávní progresivismus, internacionalismus až intervencionalismus neokonzervativního střihu,“ uvedl Zahradil.

Podobně kritický byl v roce 2019 k Aspen institutu exprezident Václav Klaus. "Jsou to lidé, kteří bez sebemenšího zakolísání přežili všechny ideové obraty a zvraty politiky nejen naší, ale i politiky americké. Přežili všechny americké prezidenty a velmi se lišící vládní konstelace. Vždycky byli „in“. Vždy byli na straně značně proměnlivé americké politiky – přežili staré bushovce stejně jako Clintona (a Albrightovou) s jejich jugoslávským dobrodružstvím, éru neokonů mladého Bushe, podporu arabských (a jiných) jar v éře Obamy, a i když měli největší potíže smířit se s Trumpem (cítí se nad ním být intelektuálně a morálně povzneseni), tváří se, že mají na Ameriku stále monopol," uvedl v textu pro Lidové noviny v roce 2019.

I přes kritiku však i na současném Aspen Institute Central Europe najde Jan Zahradil také pozitiva. Podle něj think – thank pořádá i zajímavé nepolitické akce například ohledně digitalizace či dezinformací. V minulosti se například institut podílel na konferenci Kam Kráčiš Česko?, pořádá i uzavřené debaty o bezpečnosti, transatlantické vazbě či politickém vedení.

Institut se snažil navázat na Aspen Institute, který vznikl v roce 1949 v USA a je jedním z nejstarších a nejvlivnějších amerických think-thanků. Jeho cílem bylo od počátku spojovat umělce, akademiky, či politiky.

O činnosti Aspen institutu hovořil pro Echo24 i čestný předseda správní rady Michael Žantovský. „Konferencí Aspen Institutu se zúčastňují přední odborníci, ministři vlády, a té poslední se účastnil i prezident Petr Pavel, který tam měl vystoupení,“ uvedl o Aspen Institutu Žantovský. „Iniciativy Aspen Institutu, které rozvíjejí to nejdůležitější z euro-atlantické duchovní tradice, jsou účinnou zbraní s rostoucí polarizací v online i fyzickém světě,“ uvedl tehdy při svém vystoupení Pavel.

Není však jediným vrcholným politikem, který v minulosti na konferenci vystoupil. Projev měl na konferenci také tehdejší premiér Andrej Babiš. Vystoupil v době pandemie v roce 2020 a mluvil mimo jiné o nutnosti digitalizace. „Koronavirus však ukázal, že máme velké mezery v používání technologií a nových pracovních postupů, jako je výuka na dálku, práce z domova, v kvalitě internetového připojení nebo v nutnosti používat různé technologické nástroje či například cloud,“ uvedl tehdy na konferenci Babiš.

Kromě českých politiků na akcích institutu vystoupila i řada zahraničních představitelů například bývalá americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová či první dáma Ukrajiny Olena Zelenská nebo americký historik zabývající se převážně střední a východní Evropou Timothy Snyder. Podporu Ukrajiny think-thank akcentoval i při svém desetiletém výročí v roce 2022.

V rámci nadstranickosti přijal ve svých počátcích institut do správní rady politiky napříč politickým spektrem. Například právě europoslance Jana Zahradila za ODS či tehdejšího poslance za ČSSD a pozdějšího místopředsedu vlády Jana Hamáčka. V čele institutu stál v počátcích Radek Špicar, kterého vystřídal bývalý diplomat Jiří Schneider následován právě Milanem Vašinou.

V současnosti figuruje ve vedení institutu či ve správní radě řada bývalých či současných manažerů technologických firem jako je T – Mobile či Google. Jedná se o členku správní rady a šéfku českého Googlu Taťánu le Moigne, či bývalou manažerku T – Mobile Uršulu Královou. Současný ředitel Milan Vašina v minulosti šéfoval v různé době jak slovenskému, tak českému T – Mobilu. V čele správní rady je Karel Řehák předseda představenstva Direct pojišťovny, který se v institutu pohybuje už od jeho počátků. Ve správní radě figuruje například i Tomáš Salomon z České spořitelny. T- Mobile, Direct pojišťovna i Česká spořitelna poskytli Aspen Institutu v roce 2022 i finanční dar.

V dozorčí radě pak zasedá například bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma či Michaela Bakala. Právě Bakala Foundation od počátku pobočku Aspen Institute Central Europe financovala. V posledních letech však svůj příspěvek zmenšovala a podle informací na stránkách nadace už letos na provoz nepřispívá. Celkem přispěla za 11 let částkou převyšující 100 milionů korun.

Někteří přispěvatelé Aspen Institutu přispěli na prezidentskou kampaň Petra Pavla. Jedná se například o Dušana Šenkypla (1 500 000 kč), Jana Bartu (2 500 000 kč) a Davida Holého (1 000 000 kč). Aspen Institut u jednotlivých dárců neuvádí ve výroční zprávě za rok 2022 konkrétní darované finanční obnosy. Milan Vašina se ale s prezidentem zná už z minulosti. „Krásný den, kdy se vrátila slušnost, pravda, důstojnost a hodnoty! Jsem na to hrdý,“ napsal Vašina na Facebook po zvolení Petra Pavla prezidentem. Následně byl i na jeho inauguraci. "Já k němu mám přátelský vztah, je to i člověk, který má smysl pro humor, ale je i řekl bych, a to odpovídá i té nové funkci do které nastupuje, je nesmírně korektní, ke všem partnerům, takže může velmi důstojně reprezentovat i tak vysoký úřad," řekl o Vašinovi pro Echo24 Michael Žantovský.