Falešné slevy a otravné věrnostní aplikace. Lidé mají dost triků obchodů, chtějí je trestat bojkotem

Vysoké ceny potravin nebo kontroverzní slevové praktiky obchodních řetězců – důvod k nevoli mnoha českých zákazníků. Část z nich kvůli tomu dokonce v minulých vyhlásila sérii týdenních bojkotů největších supermarketů v zemi. Cílem je upozornit na neférové ceny, umělé zdražování a nepřehledné slevové akce. Inspirací se stal nedávný bojkot na Balkáně, kde v některých zemích došlo k poklesu tržeb supermarketů o desítky procent.

„Spotřebitelé nejsou bezmocní. Chceme dát řetězcům jasně najevo, že nebudeme akceptovat neférové ceny a manipulace se slevami. Potraviny jsou základní potřebou, ne luxusním zbožím,“ uvádějí organizátoři bojkotu.

Jak bojkot proběhne?

Bojkot se zaměří vždy na jeden řetězec v daném týdnu, přičemž účastníci jsou vyzýváni, aby v něm nenakupovali vůbec, nebo své nákupy alespoň omezili na minimum. Místo toho by měli dát přednost menším obchodům, lokálním farmářům či jiným supermarketům, které nejsou aktuálně na seznamu.

Organizátoři také nabádají ke sdílení informací na sociálních sítích pod hashtagem #FérovéCenyCZ, stejně jako k veřejnému upozorňování na neférové cenové praktiky.

Harmonogram bojkotu je následující:

• Lidl (24. 2. – 2. 3.)
• Albert (3. 3. – 9. 3.)
• Kaufland (10. 3. – 16. 3.)
• Tesco (17. 3. – 23. 3.)
• Penny (24. 3. – 30. 3.)
• Billa (31. 3. – 6. 4.)
• Globus (7. 4. – 13. 4.)

Proč lidé protestují?

Hlavními důvody pro bojkot jsou:

• Netransparentní cenová politika – ceny některých produktů v řetězcích se mohou během několika dnů lišit i o desítky procent.
• Falešné slevy – produkty jsou často před slevou zdraženy, aby sleva vypadala větší.
• Znevýhodňování zákazníků bez mobilních aplikací – stále více řetězců podmiňuje slevy registrací v aplikacích, což mnoha lidem komplikuje přístup k výhodnějším cenám.
• Podezření na umělé zdražování – zatímco ceny surovin a zemědělských komodit se stabilizují, ceny potravin v obchodech zůstávají vysoké.

„Obchodní řetězce v Česku mají jedny z nejvyšších marží v Evropě. Ve srovnatelných zemích nakoupíte levněji, přestože tam mají podobné náklady. To ukazuje, že něco není v pořádku,“ říká jeden z organizátorů bojkotu.

Balkán jako inspirace: Bojkoty snížily tržby řetězců o desítky procent

Tato iniciativa se inspirovala protesty spotřebitelů na Balkáně, kde v posledních týdnech došlo k masovým bojkotům supermarketů. První protesty začaly v Chorvatsku, kde organizace „Haló, inspektore“ vyzvala občany, aby nekupovali v supermarketech. Po úspěšném prvním bojkotu, který vedl k poklesu tržeb až o 44 procent, se protesty rozšířily do Černé Hory, Srbska, Bosny a Slovinska.

V Černé Hoře se tržby supermarketů během jednoho dne bojkotu propadly o 56 procent. Tamní premiér Milojko Spajić bojkot veřejně podpořil a vláda nyní zvažuje přísnější regulaci cen základních potravin. Chorvatská vláda dokonce rozšířila seznam regulovaných potravin ze 30 na 70 položek.

Podobné protesty organizuje i srbská iniciativa „Efektiva“, která zdražování potravin označila za „okrádání spotřebitelů“. Její zástupci vyzvali občany, aby omezili nákupy v řetězcích na minimum a podpořili lokální prodejce.

„Pokud mohou lidé v jiných zemích donutit obchodní řetězce změnit cenovou politiku, proč by to nešlo i u nás?“ ptají se čeští organizátoři bojkotu.

Jsou ceny opravdu neúměrně vysoké?

Podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) některé potraviny v posledním měsíci sice mírně zlevnily, například máslo (-3,15 procenta) nebo mouka (-3,15 procenta), ale v meziročním srovnání jsou stále výrazně dražší. Máslo je například oproti loňsku o 40 procent dražší, vejce o třetinu a eidam za poslední měsíc zdražil o 5,4 procenta.

Analytici navíc varují, že ceny potravin v následujících měsících mohou dál růst kvůli stoupajícím cenám zemědělské produkce. „Inflační tlaky na straně zemědělců se začínají stupňovat. Cena potravin bude v dalších měsících klíčovým faktorem ovlivňujícím inflaci,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza však tvrdí, že hlavním faktorem jsou rostoucí náklady dodavatelů. „Marže obchodníků se v posledních měsících nijak dramaticky nezvýšily. Klíčové je, jaké ceny nám diktují výrobci,“ řekl Prouza.

Má bojkot šanci uspět?

Úspěch bojkotu bude záviset na tom, kolik lidí se k němu připojí. Průzkumy ukazují, že Češi jsou při nákupech věrní slevám, ne obchodům. Většina zákazníků pravidelně střídá dvě až tři různé prodejny, což by mohlo bojkot usnadnit.

Podle analýzy agentury Confess je pro české spotřebitele klíčová blízkost prodejny a výše slevy. Pokud ale zákazníci v bojkotovaném týdnu najdou výhodné nabídky jinde, mohlo by to supermarketům způsobit znatelné ztráty.