Německý exkancléř Gerhard Schröder slavil konec války na ruské ambasádě

Někdejší německý kancléř Gerhard Schröder se zúčastnil úterní recepce na ruském velvyslanectví v Berlíně k oslavě porážky nacismu. Informoval o tom deník Berliner Zeitung. Schröder, který i po ruském napadení Ukrajiny udržuje úzké vazby s Moskvou, se tak v Německu postaral o další rozruch. Německá média navíc zdůrazňují, že bývalý sociálnědemokratický kancléř byl na ambasádě společně s představiteli populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) nebo s někdejším šéfem postkomunistické strany Levice Klausem Ernstem.

"Jeho věrnost ruskému vládci (Vladimiru) Putinovi mu zničila pověst v Německu, což ale Gerharda Schrödera netrápí," napsal magazín Der Spiegel o Schröderově návštěvě ruského velvyslanectví. Tuto recepci západní diplomaté a němečtí vládní zástupci kvůli ruské agresi ignorovali, stejně tak se neúčastnili oficiálních ruských připomínek konce druhé světové války v Evropě.

Na ruskou ambasádu v Berlíně naopak dorazili asijští, jihoameričtí, afričtí či blízkovýchodní diplomaté. Z německých politiků pak přišli lidé, kteří svým vystupováním vyvolávají kontroverze. Vedle Schrödera to byli bývalý šéf AfD a nynější čestný předseda této strany Alexander Gauland a současný spolupředseda AfD Tino Chrupalla. Na recepci byl rovněž Egon Krenz, který v polovině října 1989 v roli šéfa východoněmeckých komunistů vystřídal Ericha Honeckera. Za Krenzovy vlády pak 9. listopadu padla berlínská zeď.

Schröderovo setkání s ruským velvyslancem v Německu se stalo tématem středeční tiskové konference německé vlády. "Nemám důvod se k tomu vyjadřovat," odpověděl mluvčí spolkového kancléře Steffen Hebestreit na dotazy novinářů o komentář.

Schröder, který jako kancléř vedl německou vládu v letech 1998 až 2005, v minulosti opakovaně označil Putina za svého přítele a skutečného demokrata a i po zahájení ruské invaze na Ukrajinu odmítal opustit dozorčí rady ruských státních podniků. Mimo jiné působil ve společnostech Nord Stream 2, která je nyní v úpadku, v koncernu Rosněfť, který opustil, a ucházel se i o členství v dozorčí radě Gazpromu. Dostatečně také neodsoudil ruskou agresi a vymezil se proti sankcím vůči Rusku, za což rovněž čelil tvrdé kritice.

Rozpočtový výbor Spolkového sněmu loni v květnu odebral Schröderovi peníze na kancelář a personál. Oficiálně to poslanci nezdůvodnili jako trest za kontroverzní vazby na Rusko, ale jako to, že bývalý kancléř již neplnil žádné povinnosti vyplývající z jeho funkce. To Schröder napadl u soudu, který ale tento měsíc rozhodnutí výboru podpořil. Důchod pro bývalé kancléře a nárok na státem placenou ochranku mu ale zůstaly.

Schröder se stal v Německu po ruské invazi značně spornou postavou, hrozilo mu dokonce vyloučení z jeho domovské sociální demokracie (SPD). Stranickému postihu se sice nakonec vyhnul, ostatní politici se k němu ale chovají zdrženlivě. Někdejší spolkový prezident Joachim Gauck tento měsíc v rozhovoru s deníkem Tagesspiegel prohlásil, že kdykoli si na Schrödera vzpomene, je mu smutno.