Zkáza na Blízkém východě. Izrael sundal rukavice. Může válka přinést mír?

Sedmý říjen 2023 je přelomový den v dějinách Blízkého východu. V regionu panoval několik let neobvyklý klid. Izrael uzavřel přelomovou dohodu se Spojenými arabskými emiráty, šuškalo se, že podobná dohoda je na stole se Saúdskou Arábií. „Blízký východ je nejklidnější za poslední dvě dekády,“ prohlásil americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Osm dní nato hordy Hamásu vpadly do Izraele a zmasakrovaly na 1200 lidí a 251 odvlekli jako rukojmí. Izrael se s potíráním Hamásu nijak nerozpakoval. Při ničení teroristické infrastruktury srovnal se zemí velké části Gazy. Z konfliktu se stala regionální válka. Píše o tom Ondřej Šmigol v novém vydání Týdeníku Echo.

Kluci od Ivana Bartoše to dosud nepochopili. Kde se vzal, tu se vzal – vlivný lobbista, člen a donedávna místopředseda ODS, prezident Hospodářské komory nebo prezident sdružení poskytovatelů IT služeb, které si říká ICT Unie. Zdeněk Zajíček je podle Pirátů, kteří se po odvolání vicepremiéra Ivana Bartoše kvůli potížím s digitalizací stavebního řízení poroučeli z vlády, spojkou ODS na kmotry v IT byznysu. Jiní naopak o Zajíčkovi mluví jako o otci českého eGovernmentu, který nám přinesl CzechPOINT, datové schránky, základní registry, bankovní identitu, nově zákon o právu na digitální služby. Paradoxně to byl on, kdo s Bartošem stál u začátků této vlny digitalizace. Rozhovor s ním vedl Daniel Kaiser.

Postupné odcházení Petra Fialy. Ale co udělá s ekonomikou a rozpočtem Babiš? ODS i vláda jsou nyní ve vztahu k Petru Fialovi v očekávání příchodu černé labutě. Tedy nepředvídané okolnosti, která za ně věc s oslabeným premiérem vyřeší. Krajské volby spojené s velkou neúčastí voličů vládní koalice naznačují, že jakákoli reálná změna je lepší než pokračování v pětikoaličním modelu, který už neexistuje, píše v analýze Bohumil Pečinka.

„Kdo říká „tlusťoch“, je zlý. Dneska je to všude samý dobrák“. Belgický spisovatel Dimitri Verhulst proslul veselými knihami o smutných věcech. Třeba o tom, jak nějaký čas strávil v dětském domově, nebo o tom, jak žil pod jednou střechou se svým otcem, strýci, babičkou a alkoholem. V češtině nedávno vyšla kniha Mít a být. Pojednává o posmrtné klinice. Projdeme jí všichni: staneme se jejími pacienty, jakmile bude po nás. Naším úkolem bude odvyknout si žít. Komu se nezadaří, spadne do toho znovu. Vrátí se do života a bude žít navlas stejný příběh. Pak zas odvykačka, dokud nepochopí, že nicota je menší zlo než jako blbeček opakovat svůj nevyvedený život. Rozhovor s Dimitrim Verhulstem pro Echo vedla Tereza Matějčková.

Bob Dylan ve službách „náčelníka“. Co v Praze předvedl uctívaný písničkář? Třikrát za sebou v Praze koncem minulého týdne koncertoval Bob Dylan, nositel Nobelovy ceny za literaturu a jeden z nejvýznamnějších světových umělců posledních desetiletí. Co třiaosmdesátiletý hudebník v Praze předvedl? Jaká je tvorba jeho pozdního období a co vlastně Dylana jako tvůrce definuje? V Salonu Echa o tom redaktor Ondřej Štindl mluvil s anglistou a editorem českých vydání Dylanových textů Petrem Onuferem, nakladatelem a předním „dylanologem“ Michalem Plzákem a hudebnicí Zuzanou Barincovou.

Dantovo peklo s diskotékou. Necitlivá recenze Taušova filmu Amerikánka. Film Amerikánka režiséra Viktora Tauše není jednoduché nějak definovat. Normální divák k tomu také nemá důvod. Ale kdybychom se o to tady přece jen pokusili, tak je to sociálněkritický snímek z prostředí dětského domova za socialismu, do kterého někdo, tedy tvůrci, nakapali odvar z námelu, prostě nějaký derivát kyseliny lysergové, tuzemské verze LSD, píše Jiří Peňás na úvod své recenze.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.