„Gumový trestní paskvil.“ Paragraf o „cizí moci“ vyděsil senátory, varují před návratem komunismu

Koalice Petra Fialy začíná v Senátu narážet na odpor vůči návrhu na zavedení nového trestného činu „neoprávněné činnosti pro cizí moc“. Kontroverzní paragraf byl připojen jako přílepek k novele zákona, která prodlužuje dočasnou ochranu ukrajinských uprchlíků. Zatímco Poslanecká sněmovna návrh schválila díky vládní většině, v horní komoře parlamentu narazil na značnou kritiku pro svou údajnou vágnost a riziko zneužití.

Podle odpůrců návrhu není nově navrhovaná právní norma dostatečně specifická. Paragraf má kriminalizovat činnosti prováděné ve prospěch cizí moci s cílem ohrozit ústavní zřízení, suverenitu nebo bezpečnost České republiky. Kritici však varují, že takto široce definovaná skutková podstata může zahrnovat i aktivity, které nejsou primárně zaměřeny na ohrožení státu.

Sociální výbor @SenatCZ schválil dnes náš pozměňovací návrh k Lex Ukrajina 7, který vypouští nový paragraf neoprávněná činnost pro cizí moc. Považuji za nepřijatelné přílepkem měnit trestní zákoník gumovou formulací, která je snadno zneužitelná. Příští týden se rozhodne na plénu. https://t.co/uBV2e0GYh1

— Hana Kordová Marvanová (@HanaMarvanova) January 14, 2025

„Sociální výbor Senátu schválil náš pozměňovací návrh k Lex Ukrajina 7, který vypouští nový paragraf neoprávněná činnost pro cizí moc. Považuji za nepřijatelné přílepkem měnit trestní zákoník gumovou formulací, která je snadno zneužitelná. Příští týden se rozhodne na plénu,“ uvedla senátorka Hana Kordová Marvanová (nezávislá). Podle ní by mohl být nový trestný čin používán proti běžným občanům, například novinářům nebo akademikům, kteří se věnují citlivým tématům.

Podobné obavy sdílí i předseda ústavně-právní komise Senátu Zdeněk Hraba (ODS a TOP 09). „Je šance zastavit lehce zneužitelný a gumově napsaný přílepek k Lex Ukrajina VII. Dvojsečné zbraně do rukou státu zkrátka nepatří,“ prohlásil Hraba. Dodal, že ústavně-právní výbor nezaujal žádné stanovisko, a klíčové rozhodnutí tak bude na plénu Senátu.

Senátorka Vladimíra Ludková (ODS) návrh odsoudila ještě přímočařeji: „Nová totalita tu není, zatím jenom gumový trestní paskvil.“ Podle ní by návrh mohl připomínat praktiky z dob komunistického režimu, kdy se trestaly aktivity vnímané jako „nepřátelské vůči republice“.

Reakce na hybridní hrozby

Zástupci ministerstva vnitra návrh hájí jako nezbytnou reakci na aktuální hybridní hrozby a špionážní aktivity cizích států. „Cílovou skupinou nejsou lidé, kteří píší na sociální sítě blbiny všeho druhu,“ uvedli. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zdůraznil, že paragraf nijak neomezuje svobody občanů a že zákon pouze posiluje obranyschopnost České republiky.

Podle Rakušana má být nový paragraf namířen především na činnosti, jako je vyzvídání informací pro nepřátelské státy, sledování osob nebo budování agenturní sítě s cílem narušit bezpečnost Česka. „Je to opatření proti zrádcům a kolaborantům, kteří úmyslně poškozují zájmy České republiky vědomou činností pro cizí moc,“ prohlásil jeden z autorů pozměňovacího návrhu, poslanec Martin Exner (STAN).

Odpůrci návrhu však poukazují na historické paralely s paragrafy z komunistického trestního zákoníku, například §98 o „podvracení republiky“. „Podobné zákony jsme tu měli před rokem 1989, a já se obávám, že se historie opakuje,“ varoval poslanec Radek Vondráček (ANO). Zároveň upozornil, že kontroverzní návrh byl do novely přidán jako přílepek, což podle něj odporuje zásadám legislativního procesu.

Senátorka Marvanová označila formu přijetí návrhu za nepřípustnou. „Je to přílepek k jinému zákonu. Pokud se má něco takového přijmout, musí to projít řádným legislativním procesem jako samostatný návrh,“ uvedla.

Další sporné body: občanství a práva uprchlíků

Vedle zavedení nového trestného činu obsahuje novela i další kontroverzní změny, například podmínku, aby žadatelé o české občanství z řad ruských občanů doložili, že se vzdali svého původního občanství. Podle senátora Hraby je však pro některé odpůrce ruského režimu nemožné získat potřebné doklady. „Takové pravidlo by mohlo být pro mnoho žadatelů likvidační,“ varoval Hraba.

Senát bude rovněž rozhodovat o ustanovení, které umožňuje školám vypsat dva termíny zápisu do prvních tříd pro děti ukrajinských uprchlíků. Tento bod kritizoval senátor Stanislav Blaha (ODS a TOP 09), podle kterého je opatření zbytečné a nesystémové.

Senát o návrhu rozhodne na plénu příští týden. Pokud by zákon zamítl nebo vrátil s pozměňovacími návrhy, sněmovna bude muset hledat dostatečnou většinu pro jeho opětovné schválení. Výsledky hlasování budou pravděpodobně těsné.

Pokud zákon projde Senátem, poputuje k prezidentovi Petru Pavlovi, jehož stanovisko zůstává dosud nejasné. Prezidentova role může být v této otázce klíčová, zejména pokud bude zákon schválen s minimální většinou.