Jen Trump může usmířit Blízký východ

KOMENTÁŘ

Jen Trump může usmířit Blízký východ
Donald Trump Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Příměří mezi Izraelem a Hamásem je na spadnutí. To svorně včera tvrdili americký prezident Joe Biden, jeho předchůdce a nástupce Donald Trump a nejrůznější anonymní představitelé. Obrysy dohody jsou prý zhruba následující: v první fázi Hamás propustí 33 rukojmích. V šestnáctý den příměří má začít implementace druhé fáze, kdy se začne vyjednávat o zbytku rukojmích, Izrael se výměnou zavázal stáhnout z velké části Gazy a propustit stovky palestinských vězňů. Do propuštění všech zajatců si ale má ponechat kontrolu nad nárazníkovými pásmy, jež mají zajistit, že se nebude opakovat masakr z 7. října.

Izraelci odhadují, že v Gaze stále setrvává 94 rukojmích, z nichž minimálně 34 je již mrtvých. Dohoda není bez kontroverzí. Krajně pravicoví členové izraelské vládní koalice Itamar Ben Gvir a Becal’el Smotrič protestují, že příměří ohrožuje izraelskou národní bezpečnost. Dopřeje oddech Hamásu, jenž se může znovu zkonsolidovat a začít škodit. Slib Izraele stáhnout se z velkých částí Gazy tomu jen pomůže. Taktéž propuštění teroristé mohou znovu začít páchat neplechu. Izrael si stále pamatuje trauma z roku 2011, kdy výměnou za zajatého vojáka Gil’ada Šalita propustil 1027 vězňů. Jeden z nich byl i Jahjá Sinvár, pozdější strůjce útoku ze 7. října.

 

Přesto se jedná o úspěch. Pokud se dohodu podaří dotáhnout do konce, půjde o splnění jednoho z válečných cílů Jeruzaléma. To ale zůstává otázkou. První fáze má trvat 42 dnů. Propuštění zbývajících rukojmích Hamás podmiňuje úplným stažením izraelské armády z Gazy. Jeruzalém naopak trvá na tom, že vláda Hamásu nad Pásmem musí skončit. Po měsíci se tak válka může znovu rozhořet.

Zdá se, že dohodu umožnily zejména dva faktory. Prvním je zničení Hamásu. Ten je nyní jen stínem své původní moci. Jeho síť spojenců, od Hizballáhu po Írán, se zhroutila. Pro část Izraelců je to argument pro nepřijetí příměří, Hamás je prý nejdříve třeba dorazit. Každopádně Hamás cítí, že mu dochází čas. Ten ale dochází i rukojmím, což bude jeden z důvodů, proč se izraelský premiér Benjamin Netanjahu rozhodl na příměří přistoupit.

Druhým faktorem je Donald Trump, profilující se jako rozhodný obhájce Izraele. Opakovaně varoval, že pokud rukojmí nebudou venku do jeho nástupu do úřadu 20. ledna, „rozpoutá peklo“. Sice nespecifikoval, jak peklo v jeho podání bude vypadat, ale působí rozhodně odhodlaněji než nevýrazná a váhavá Bidenova administrativa.

Zároveň se ale potvrdila poučka, že jen „Nixon může jet do Číny“. Prezident Richard Nixon proslul jako zarputilý antikomunista, který již v době, kdy byl pouhým senátorem, vytýkal demokratům slabost v jednání se Sověty a rudými Číňany. Nakonec to byl ale on, kdo v roce 1972 navštívil Mao Ce-tunga v Pekingu a tím zahájil sbližování USA a Číny. Jen Nixon měl totiž tak velký antikomunistický kredit, že nemohl být obviněn z nadbíhání rudým.

Podobně údajně Trumpův tým zatlačil na izraelskou vládu, aby s dohodou souhlasila. Od kohokoli jiného by to mohlo být vnímáno jako sabotáž izraelských zájmů. Zároveň ale ochota zatlačit na svého blízkého spojence není nic dobrého pro Ukrajinu, kterou Trump rozhodně nevnímá tak pozitivně jako Izrael. Vzrostla tak šance, že budoucí prezident ji bude tlačit do nevýhodného míru s Ruskem.

Každopádně po 15 měsících války je Izrael pánem situace. Na severu byl Hizballáh poražen. Navíc vývoj v Libanonu Hizballáhu vůbec nekonvenuje. Před pár dny byl prezidentem zvolen bývalý velitel libanonské armády Joseph Aoun, premiérem se má stát Nawaf Salam. Oba jsou nepřáteli Hizballáhu a chtějí ho konečně jednou provždy odzbrojit. Spojenec Íránu Bašár Asad je v exilu v Moskvě. Samotný Írán se utápí ve vnitřních problémech. Do Washingtonu přichází Donald Trump a jeho politika „maximálního tlaku“ proti Teheránu. Dohoda o propuštění rukojmích tak možná není ideální, ale v lepší bezpečnostní situaci se židovský stát již dlouho nenacházel.

×

Podobné články