„Je to vybírání poplatku dvakrát. Nehoráznost.“ Firmy nesouhlasí s návrhem nového placení za televizi

Zástupci zaměstnavatelů nesouhlasí s návrhem, aby firmy odváděly televizní a rozhlasové poplatky na základě počtu zaměstnanců. Dosud je platí podle počtu televizních a rozhlasových přijímačů. Zvýšení poplatků, které je ve Sněmovně před závěrečném schvalováním, zaměstnavatelům obecně nevadí. Poslanci by se návrhem měli znovu zabývat v pátek.

Vládní novela zvyšuje poplatek pro domácnosti za Českou televizi (ČT) o 15 korun na 150 Kč měsíčně a za Český rozhlas (ČRo) o desetikorunu na 55 Kč za měsíc. Návrh předpokládá, že poplatky odvádět nebudou společnosti s nejvýše 24 zaměstnanci. Právnické osoby a podnikatelé s 25 až 49 zaměstnanci mají hradit podle novely pětinásobek televizního a rozhlasového poplatku, s 50 až 99 zaměstnanci desetinásobek, se 100 až 199 zaměstnanci dvacetinásobek, s 200 až 249 zaměstnanci třicetinásobek, s 250 až 499 zaměstnanci sedmdesátinásobek a s více než 500 zaměstnanci stonásobek poplatku.

"Od začátku nesouhlasíme s tím, aby tyto poplatky platili zaměstnavatelé podle počtu zaměstnanců, a to ani v modifikované podobě, kdy je výše poplatků odstupňována," řekla ředitelka odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Lenka Janáková. Komora nesouhlasí s tím, aby se poplatková povinnost, a tím i zabezpečení peněz pro veřejnou službu, přenesla bez racionálního opodstatnění na podnikatele, dodala.

Počet zaměstnanců není vhodným kritériem pro výpočet poplatku, protože nesouvisí s využíváním veřejnoprávních služeb, uvedla výkonná tajemnice Unie malých a středních podniků Radomíra Harantová.

"Nemáme zásadní problém s jeho nominální navýšením, ale způsobem výpočtu. Firmy tak budou platit za zaměstnance, kteří již poplatek uhradí jako občané. To považujeme za nehorázné. Jde jen o další způsob, jak tahat peníze od podnikatelů. Akceptujeme navýšení poplatku, ale při zachování stávajícího modelu výpočtu," doplnil prezident Asociace malých a středních podniků Josef Jaroš.

Svaz průmyslu a dopravy ČR jako problematickou vnímá netransparentnost procesu. Zástupci byznysu podle svazu nebyli přizvaní k diskusím o podobě novely zákona, ačkoli se jich významně dotkne. "Požadujeme zachování výjimky pro televizní obrazovky, které jsou užívány výlučně ve výrobních procesech a výhradně pro účely zobrazování informací souvisejících s těmito procesy, a upuštění od nově navrženého schématu plateb podle počtu zaměstnanců, který je nespravedlivý," řekl ředitel sekce digitální ekonomiky a technologií svazu Ondřej Ferdus.

Není podle něj například vůbec jasné, proč byly z povinnosti vyjmuty firmy do 24 zaměstnanců, a naopak větší firmy by měly platit často o stovky či tisíce procent více než doposud. "Odmítáme, aby firmy platily za služby, které jsou z jejich strany nevyžádané, nevyužívají je a již je jednou zaplatily fyzické osoby," zdůraznil.

Závěrečné schvalování úpravy poplatků ve středu ve Sněmovně zablokovala opoziční hnutí ANO a zejména SPD. Pokud návrh neprojde ani v pátek, chce vládní tábor uvažovat o svolání mimořádné schůze Sněmovny. Novela zavádí také povinnost platit i za zařízení schopná přijímat vysílání prostřednictvím internetu, nejen za televizní a rozhlasové přijímače, zachovává ale jednu platbu za domácnost bez ohledu na počet přístrojů. Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) návrh zajišťuje udržitelnost financování a nezávislost médií veřejné služby. Poplatek pro ČT se neměnil od roku 2008, pro ČRo je stejný od roku 2005.