Reforma důchodů naráží před cílem. Hádá se koalice a ministři uhýbají odpovědím

Snaha o důchodovou reformu dostává své pověsti a opět naráží na politickou neprůchodnost i odpor veřejného mínění. V cílové rovince ve sněmovně dokázala vrazit klín i mezi zbylé vládní koaliční strany a v posledním čtení působí daleko od sebejistě obhajovaného a hotového návrhu. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už během legislativního procesu připustil řadu ústupků, „odměnou“ mu je tlak na další škrtání v návrhu penzijních změn.

Finální jednání o důchodové reformě bude ve sněmovně pokračovat už ve středu, dochází k němu v situaci, kdy se na jejím celkovém vyznění štěpí samotná vládní koalice a opozice přešla po výbušných rozepřích kolem jednání před několika měsíci do totálního odporu a chce zrušit všechny důležité změny, které reforma přináší. A co je možná i důležitější, podle dosavadních průzkumů odmítají nejzásadnější opatření reformy ve většině i občané. Navzdory tomu, že souhlasí s potřebou změn.

Reforma obsahuje řadu kroků, na některých je dokonce shoda mezi opozicí a koalicí. Ale ty skutečně zásadní pro otázku udržitelnosti důchodového rozpočtu jsou jen tři – zvyšování důchodového věku, snižování růstu důchodů a omezení předčasných penzí. Zatímco to poslední už vláda prosadila z většiny dříve, další dvě opatření jsou součástí nynější reformy, kterou zvlášť symbolizuje nyní navrhovaný strop pro růst důchodového věku na 67 letech. A obě tato opatření patří k těm, které odmítají jak lidé v průzkumech veřejného mínění, tak opoziční strany.

S problematikou omezení předčasných penzí pak souvisí návrh na zařazení tzv. rizikových profesí. Původní návrh počítal s dřívější penzí až pět let bez krácení důchodu pro pracovníky z takzvané čtvrté kategorie a zčásti třetí kategorie, týkal se asi 120 000 lidí. Poslanci ODS a TOP 09 navrhli omezení jen na čtvrtou kategorii pracovníků, tedy na 12 000 osob. Jde o zásadní rozhodnutí z pohledu nejen zaměstnanců, ale i firem, pro které má každý „rizikový“ zaměstnanec znamenat výrazně vyšší odvody na sociální pojištění.

O stanovisko k pozměňovacímu návrhu TOP 09 a ODS, který výrazně omezuje původně plánovaný okruh pracovníků v náročných profesích s nárokem na předčasnou penzi, opakovaně, ale zatím marně žádala ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL) pirátská místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová. Jurečka přislíbil, že se „rozhodně vyjádří“, ale nikoli nyní.

A tak zatímco někteří lidovečtí poslanci trvají na původním návrhu, další dvě strany koalice Spolu ho chtějí radikálně změnit a opoziční strany změny rovnou odmítají. Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš ve sněmovně označil penzijní reformu za paskvil a za „podvod na lidi“. Obdobně se po něm vyjádřila šéfka poslanců nejsilnějšího opozičního hnutí Alena Schillerová, podle níž by sněmovna měla předlohu odmítnout.

Požadavek opozice je nyní prakticky zrušit všechna důležitá opatření navrhované reformy. Podobně opoziční hnutí SPD opakovaně uvedlo, že zásadně odmítá návrh změn v důchodovém systému navržený vládou, za nepřijatelné má mimo jiné právě zvyšovat věk odchodu do penze nebo snižovat do budoucna její výši.

Důchodová novela počítá s pokračováním zvyšování důchodového věku nad 65 let od 30. let, nižším výpočtem nových penzí, minimálním důchodem ve výši 20 procent průměrné mzdy či dřívějším důchodem za práci v rizikovém prostředí. A jak ukazují průzkumy, vládě se o chystaných změnách nepodařilo příliš přesvědčit ani veřejnost.

Tak kupříkladu v průzkumu CVVM z počátku roku se proti navyšování důchodového věku postavilo 84 % respondentů. I přes další měsíce vysvětlování a kývání na kompromisy v důchodové reformě ukazuje poslední červencový průzkum STEM, že se pohled lidí příliš nezměnil. I kdybychom se podívali jen na ty, kteří striktně odmítli, nepřeje si podle tohoto průzkumu zvyšování důchodového věku ani snižování nových důchodů přes 60 % lidí. Dalších 20 % je připouští v rámci reformy jen „okrajově“.