Brutálně vysoké zdanění ČEZ a vyvádění zisků. „Nedá se nic dělat, je to zákon“

Argumentace vlády a vedení ČEZ ohledně windfall tax, tedy mimořádné daně, je dlouhodobě pozoruhodná. Daň dopadá z drtivé většiny právě na zmíněnou energetickou společnost, ale jejímu managementu to nijak zásadně nevadí a je zajedno s ministerstvem financí. Aktuální výsledky ČEZ ukázaly, že zisky podléhají dost brutální efektivní daňové sazbě, která ve třetím kvartále dosáhla výše 86 procent. To je dost obtížně obhajitelné, stejně jako samotný fakt, že stát a ČEZ minoritní akcionáře silně poškozuje a o zisky se s nimi nedělí spravedlivě.

Podle finančního ředitele ČEZ a člena představenstva Martina Nováka není správné říkat, že ČEZ platí daň sám. „Další společnosti platí sice podstatně méně, protože jsou podstatně menší, ale pro ně je to v řádu nízkých miliard korun významná položka. Díváme se na to, jak kdo na windfall tax reaguje, a zatím si nejsme vědomi toho, že by někdo našel způsob, jak to právně napadnout,“ tvrdí Novák.

Je pravdou, že windfall tax stát v roce uvalil na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Ovšem jen na ČEZ má zdanění tak markantní dopad. Na rozdíl od ostatních nemohl a nemůže nijak daňově optimalizovat.

Samotná windfall tax za loňský rok státu přinesla zhruba 39 miliard, dominantně se ale na příjmech podílely energetické firmy, které odvedly 34,4 miliardy korun, s přehledem zdaleka nejvíce ČEZ. Z výsledků za loňský rok vyplynulo, že na odvodech dohromady zaplatil 40 miliard korun, z toho 30 miliard na windfall dani a 10 miliard na odvodech z nadměrných tržeb pro výrobce elektřiny, jejíž celkový výnos byl 18,5 miliardy korun.

ČTĚTE TAKÉ: Fialova vláda zničila důvěru ve fungující trh účelovou daní. O co se teď snaží?

Letos stát na dani vybere více než 34 miliard (z drtivé většiny od ČEZ), a za rok přes dalších třicet miliard. Protože ministerstvo financí náhle otočilo. Mimořádné příjmy a výdaje kvůli energetické krizi by měly a mohly být (dokud resort financí nezačal tvrdit, že mimořádná dividenda ČEZ není mimořádný příjem) letos vyrovnané. Ministr financí Zbyněk Stanjura, který dlouhodobě tvrdil, že příjmy a výdaje by měly být vyrovnané a pro další platnost daně v příštím roce by tak nebyl důvod, ale najednou přišel se zcela jinými čísly. A začal tvrdit, že do mimořádných výdajů patří dříve nezmiňované položky.

Už za prvních devět měsíců roku tak stát vybral už přes 27 miliard korun. Tedy meziročně o šest procent více. Rozpočtováno je 17 miliard. Tolik stát původně plánoval vybrat za celý rok. Už to ale neplatí. A vedení ČEZ proti tomu nevzneslo žádnou námitku. Nevadí mu, že místo toho, aby se stát dělil s akcionáři ČEZ férově přes rozdělení dividendy, vytáhne nejprve z ČEZ hodně peněz přes mimořádnou daň a snižuje jeho hodnotu.

„Žádný rdousící efekt není“

Podle Nováka také není pravda, že by windfall tax na ČEZ měla tzv. rdousící efekt. „To není náš případ. Naše zisky jsou i po uvalení daně vysoké. Třeba za loňský rok byly druhé nejvyšší za posledních deset let,“ říká. Nedodává však už, že tyto vyšší zisky jsou způsobeny vyšší cenou elektřiny, což je nový normál daný situací na trhu. Proto nedává smysl mluvit o rekordních ziscích. A také nezmiňuje, jak extrémně vysoké efektivní daňové sazbě zisky podléhají.

Výsledky ČEZ za prvních devět měsíců roku ukázaly, že čistý zisk klesl ve třech čtvrtletích letošního roku na 23,4 miliardy korun, to je meziročně o 6,4 miliardy méně. A důvodem je právě především vysoké daňové zatížení. Připomeňme i to, že v loňském roce měl ČEZ čistý zisk 29,6 miliardy korun, což znamenalo meziroční propad o 63 procent.

Zpět ale k letošnímu roku. Efektivní daňová sazba, tedy rozdíl mezi mírou zisku před zdaněním a po zdanění, je závratně vysoká. Celá daň z příjmu totiž v tomto případě představuje souběh 60procentní sazby windfall tax a korporátní daně (daně z příjmu právnických osob) ve výši 21 procent. Za celých devět měsíců dosahuje sazba daně výše 63 procent, za třetí čtvrtletí dokonce 86 procent.

ČEZ: Štátne daňové dojenie desiatok miliárd z #ČEZ so zatvorenými očami predstavenstva a štátom dosadenej dozornej rady. Smutné, veľmi smutné.
daňová sadzba
1-9/2024: 63%
7-9/2024: 86%
čísla 7-9/2024:
zisk pred zdanením: 16,892mld
daň z príjmov: 14,530mld
čistý zisk: 2,362mld pic.twitter.com/WhUuvMPLza

— Peter Knazeje (@PeterKnazeje) November 12, 2024

Podle finančního ředitele Nováka se ale prostě nedá nic dělat, protože se jedná o „platný zákon“. „Sledujeme ostatní. Zatím jsme si nevšimli, že by někdo na něco přišel a něco dělal. Vím, že je to nepopulární názor, ale jedná se o platný zákon, a dokud platí, tak ho musíme dodržovat,“ řekl Novák.

Minoritní akcionáři proti chování ministerstva financí a vedení ČEZ kvůli windfall tax dlouhodobě vystupují. Sepsali otevřený dopis vládě a vedení ČEZ, podali stížnost k Evropské komisi na porušení unijního práva a nyní se obrátili i na Kancelář prezidenta republiky. Toho žádají o podporu a o zvážení možnosti podat ústavní žalobu. „Daň v podstatě dopadá téměř výlučně na nás, jako minoritní akcionáře ČEZ. Podle našeho názoru se jedná o účelovou snahu vyvádět zisky ze společnosti bez naší participace, což zasahuje do našich ústavou chráněných práv na soukromé vlastnictví a jeho ochranu,“ uvádějí například ve své žádosti.

Vážený pane prezidente @prezidentpavel,

obracíme se na Vás jako nejvyššího ústavního činitele s naším otevřeným dopisem.

Prosíme o jeho zvážení a Vaše vyjádření. Předem děkujeme.

S úctou@grunfeldpavel
Předseda výboru@minoritariCEZ pic.twitter.com/UPHXX7Nk0u

— Minoritáři ČEZ – oficiální účet (@minoritariCEZ) November 12, 2024

K tomu je dobré vědět, co uvedl na adresu další platnosti windfall tax prezidentův ekonomický poradce David Marek. Ten za jediný objektivní důvod její další platnosti považuje to, že je to jen příjem, bez kterého by státní rozpočet nevycházel. Marek také odmítá častý argument o tom, že stále čelíme válečným konfliktům a celé prostředí energetiky je jím ovlivněno. Celou windfall tax považuje za „diskutabilní nástroj“, který má celou řadu velkých negativních vedlejších efektů.

„Bez toho by samozřejmě ten rozpočet vycházel jinak, respektive nevycházel. Vidím objektivní důvody daně v podobě mimořádných výdajů státu souvisejících s energetickou krizí. To byla ta příčina. Energetická krize ale není, inflace není, válka nás přímo nezasahuje, ekonomika konečně stabilizovaná. Takže si myslím, že teď proto už tak jednoduché vysvětlení přijmout nemůžeme,“ uváděl Marek.