Máslo i mléko zdražují. A zelené předpisy EU zvednou ceny ještě výš, varují potravináři
CENY POTRAVIN
I když se celková inflace v České republice v září relativně ustálila na 2,6 procenta meziročně, jedním z hlavních tahounů růstu cen zůstávají potraviny. Tradičně zdražují mléčné výrobky, ale také i nealkoholické nápoje. Velcí potravináři navíc hrozí dalším zvedáním cen kvůli „zeleným“ přepisům Evropské unie, obchodníci to ale označují za strašení.
Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil, že aktuální růst inflace je z velké části způsoben takzvaným „efektem nízké srovnávací základny“. „Růst meziroční inflace na 2,6 procenta může na první pohled působit varovně, nicméně jedná se do značné míry o optický klam. Velkou roli zde hraje efekt nízké srovnávací základny z loňského září, kdy ustupující inflační vlna přinesla nezvykle strmý meziměsíční pokles cenové hladiny,“ vysvětlil Hradil. Podle něj letošní září předvedlo „normální inflační vývoj“, který však v porovnání s loňským rokem působí dojmem zrychlení.
Ekonom Unicredit Bank Patrik Rožumberský doplňuje, že ceny spotřebního koše se meziročně výrazně liší. Zatímco ceny pohonných hmot dále klesají, potraviny naopak inflaci tlačí nahoru. „V případě cen potravin došlo k obnovení meziročního růstu poté, co téměř rok setrvávaly v poklesu,“ zdůraznil Rožumberský. Tento trend podle něj zůstane zachován i v následujících měsících, což znamená, že potraviny budou i nadále hlavním faktorem ovlivňujícím inflaci v Česku.
Potraviny jako tahoun inflace: Mléko, máslo a čokoláda
Podrobnější analýza odhaluje, které konkrétní položky se podílí na růstu cen nejvíce. Mléčné výrobky jsou jednou z klíčových oblastí, kde došlo k prudkému nárůstu. „Mléko zdražuje o zhruba dvacet procent, máslo o více než čtyřicet procent, čokoládové výrobky o zhruba pětinu,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda. Tento trend má zásadní dopady na rozpočet českých domácností, které za tyto základní potraviny platí výrazně více než před rokem.
Podle údajů Českého statistického úřadu cena másla v některých obchodních řetězcích dosahuje až 70 korun za kostku. Za poslední čtyři měsíce tak máslo zdražilo až o 25 procent, což podle odborníků souvisí s kvalitou mléka produkovaného v letních měsících. „Letní horka negativně ovlivnila dojivost krav i složení mléka, což vedlo k nižší tučnosti, a tím i k růstu ceny másla,“ vysvětlil Kovanda. Tento trend může pokračovat i v dalších měsících, pokud se počasí nezlepší a produkce mléka se nevrátí na běžnou úroveň.
Komora: Evropská zelená politika zvyšuje náklady a ceny
Potravinářská komora ČR upozorňuje na nová zelená opatření Evropské unie, která mohou mít výrazné dopady na ceny potravin v celé Evropě. Prezidentka komory Dana Večeřová uvedla, že přijatá opatření, která mají za cíl snížit uhlíkovou stopu a omezit odlesňování, mohou výrazně navýšit administrativní a výrobní náklady pro potravinářské podniky, což povede k dalšímu zdražování.
„Už dnes má Evropa dražší potraviny, než je tomu ve zbytku světa. A ještě je vlivem nesmyslných opatření budeme muset zdražovat. Obavy z dopadů zelené transformace jsou na místě. V klimatické politice bychom měli používat zdravý rozum,“ zdůraznila Večeřová.
Podle Potravinářské komory budou výrobci potravin například povinni poskytovat údaje o své uhlíkové stopě a omezovat potravinový odpad, což představuje náročné a nákladné změny. „Harmonizované požadavky zatím chybí, což výrobcům komplikuje plánování. Navíc jsou další požadavky, které se týkají udržitelnosti a lidských práv, které budou muset výrobci potravin aktivně sledovat,“ uvedla komora.
Večeřová také upozornila na to, že opatření Evropské unie mohou paradoxně vést k horším klimatickým dopadům, protože výroba potravin se přesune do zemí mimo EU, kde jsou regulace méně přísné. „Produkce skleníkových plynů spojených s výrobou potravin se tak pouze ‚přesune‘ do zemí mimo EU a paradoxně budou dopady na klima horší než nyní,“ varovala prezidentka.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza to ale označuje za kampaň velkých českých potravinářů. „Nová data o inflaci v Česku: potraviny meziročně pouze + 0,6 procenta, celková inflace + 2,6 procenta. Ale máme problém: velcí potravináři masivně tlačí na zvyšování cen, dnes dokonce do médií posílali zprávu o tom, že příští rok mohou potraviny výrazně zdražit. Snahu potravinářů zdražovat hájil i ministr zemědělství Výborný, když říkal, že pro další zlevňování už není prostor. Zajímavé je, že zahraniční dodavatelé zlevňovat můžou,“ namítá Prouza.
Evropská regulace a nejistota pro producenty
Potravinářská komora rovněž upozornila na nové směrnice Evropské unie, které se týkají obalů a obalového odpadu. Od příštího roku budou muset výrobci potravin používat opakovaně použitelné obaly, což podle komory není technicky ani ekonomicky proveditelné v mnoha případech. Komora se proto snaží prosadit změnu pravidel, aby byla tato nařízení reálnější a měla menší dopady na spotřebitele.
„V klimatické politice bychom měli používat zdravý rozum a zaměřit se na reálné dopady na ceny potravin a na zajištění dostupnosti základních produktů,“ dodala Večeřová. Podle ní je nutné, aby se evropská politika zaměřila na praktická řešení, která nebudou mít negativní dopad na evropské výrobce ani spotřebitele.
Navzdory snahám vlády o kontrolu inflace a zmírnění dopadů na spotřebitele se ekonomové shodují, že ceny potravin se pravděpodobně nevrátí na dřívější úroveň. „Zdražování sice zpomaluje, ale ceny zboží a služeb, které v posledních letech prudce vzrostly, se nevrátí na původní úroveň,“ upozornil hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka.
Podobně se vyjádřil i ekonom a poradce prezidenta David Marek, který uvedl, že i když se inflace z pohledu srovnávací základny může jevit jako pod kontrolou, celková cenová hladina zůstává výrazně vyšší než před několika lety. „Ceny potravin klesají, ale celková cenová hladina zůstává výrazně vyšší než před několika lety,“ dodal.
Dopady na české domácnosti
Pro mnoho českých domácností je rostoucí cena potravin výraznou finanční zátěží. Podle údajů ČSÚ se ceny potravin v posledních třech letech zvýšily u 12 ze 13 sledovaných položek. Například brambory zdražily o 88 procent, cukr o 65 procent a chléb o 47 procent. Tato situace představuje pro mnoho rodin obtížné období, kdy se náklady na základní potraviny stávají neúnosnými.