Dnešek je podlaha, ne strop, říká Černochová o Trumpově výzvě k masivním výdajům na obranu

Požadavek nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby členské státy NATO výrazně zvýšily své výdaje na obranu na 5 procent HDP, vyvolal rozruch nejen v Evropě, ale i v České republice. Trump, který se uchází o návrat do Bílého domu, během rozsáhlé tiskové konference ve svém floridském sídle Mar-a-Lago ostře kritizoval evropské spojence za jejich údajně nedostatečné výdaje na obranu. Čeští politici v reakci pro deník Echo24 uvedli, že chtějí dávat víc, Trumpova žádost je nyní ale spíše nereálná.

„Mělo by to být pět procent, ne dvě procenta,“ prohlásil Trump a zdůraznil, že evropské státy si takový podíl mohou dovolit. Podle něj Spojené státy nesou nepřiměřenou část obranných výdajů Aliance, a to včetně podpory Ukrajiny, která se brání ruské agresi. „Evropa je mnohem blíže k Ukrajině než my. My jsme odděleni věcí zvanou oceán,“ dodal Trump s tím, že pokud evropské státy nebudou investovat více do své obrany, Spojené státy je nebudou chránit.

To všechno v době, kdy se Evropa potýká s rostoucími bezpečnostními hrozbami a pokračující ruskou agresí na Ukrajině. Zatímco některé země NATO již zvýšily své obranné rozpočty nad úroveň dvou procent HDP, většina z nich stále tento cíl nedosahuje.

Obrana je prioritou, ale pět procent je nereálné

V České republice vyvolal Trumpův požadavek smíšené reakce. Politici se shodují na nutnosti navyšování obranných výdajů, ale dosažení hranice pěti procent HDP považují za nerealistické.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) upozornila, že splnění dvouprocentního závazku bylo pro Česko významným milníkem, avšak varovala, že s ohledem na zhoršující se bezpečnostní situaci je nutné v navyšování pokračovat. „To, že se nám podařilo po 20 letech splnit alianční závazek vydávat na obranu nejméně 2 procenta HDP, je dobrá zpráva, ale stále opakuji, že to je jen minimum. Je to podlaha, nikoli strop,“ uvedla Černochová pro Echo24.

„Výdaje na obranu musí nadále růst. Už dnes víme, že dvě procenta jednoduše nestačí! Splácíme enormní dluh za období, kdy předešlé vlády obranu nevnímaly jako prioritu,“ dodala. Podle Černochové se Česká republika musí připravit na to, že závazky v rámci NATO budou v budoucnu narůstat.

Současně však ministryně upozornila, že dosažení pěti procent HDP by bylo pro českou ekonomiku mimořádně náročné. „Spočítali jsme z poslední vydané listopadové predikce na rok 2025, že kdyby to mělo být 5 procent HDP, je to 420 miliard korun,“ uvedla.

Podobně se vyjádřil i premiér Petr Fiala (ODS). Ten považuje za realistické bavit se o navýšení výdajů na obranu na tři procenta HDP v horizontu několika let. „Dvě procenta HDP budou minimální hranice. Budeme se muset bavit i o tom, zda dávat víc.

Prezident Petr Pavel dlouhodobě podporuje zvyšování výdajů na obranu a upozorňuje, že Evropa musí investovat více do své bezpečnosti. „Dvě procenta HDP nepovažuje za dostatečné,“ uvedl jeho mluvčí Vojtěch Šeliga.

Lubomír Metnar (ANO), předseda sněmovního výboru pro obranu, Trumpův návrh označil za součást kampaně a za nereálný cíl.
„Česká republika má v současné době problém na obranu vynaložit 2 procenta HDP. Co se týče prezidentem Trumpem zmiňovaných 5 procent HDP, považuji to v současnosti za nereálné a vidím to jako součást kampaně, zejména apelu na Evropu a na země, které neplní ani minimální 2procentní podíl, nebo na země, jako například Německo, se kterými se v hrubém domácím produktu a jeho následném podílu výdajů na obranu nemůžeme srovnávat,“ sdělil Metnar redakci.

Podle něj je nutné, aby se země NATO nejprve zaměřily na splnění současného dvouprocentního cíle. „Minimální výdaje na obranu ve výši 2 procent HDP stále neplní přibližně třetina členů Aliance,“ dodal.

Německo: Rostoucí napětí a politická rozepře

Trumpův návrh vyvolal ostrou debatu i v Německu, které v roce 2024 dosáhlo dvouprocentního cíle poprvé po desetiletích. Tento krok byl možný pouze díky speciálnímu zbrojnímu fondu o objemu 100 miliard eur, který byl zřízen po ruské invazi na Ukrajinu.

Vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) nedávno navrhl zvýšení obranných výdajů na 3,5 procenta HDP, což kancléř Olaf Scholz (SPD) okamžitě odmítl s tím, že je návrh nedomyšlený. „Zvýšit obranný rozpočet z téměř 80 miliard eur na 140 miliard eur bez jasného plánu, na co tyto prostředky půjdou, není realistické,“ prohlásil Scholz.

Europoslankyně Marie-Agnes Stracková-Zimmermannová (FDP) sice Trumpův návrh označila za přehnaný, ale zároveň upozornila, že Evropa bude muset do budoucna převzít větší odpovědnost za svou obranu. Naopak sociální demokrat Ralf Stegner označil Trumpův návrh za „šílenství“ a varoval před závody ve zbrojení.

Rozdělené názory v NATO

Zatímco Spojené státy již nyní dávají na obranu 3,4 % HDP, většina evropských zemí se pohybuje pod hranicí dvou procent. Trumpův návrh na zvýšení na pět procent tak narazil na skepsi.

V České republice, která loni poprvé splnila dvouprocentní hranici, politici zdůrazňují nutnost postupného navyšování, ale varují, že jakýkoliv skokový růst výdajů by byl pro ekonomiku neúnosný. Debata o výdajích na obranu se tak pravděpodobně stane jedním z klíčových témat bezpečnostní politiky v Evropě i v České republice v nadcházejících letech.