Trump obnovil tvrdou politiku vůči Íránu a utnul podporu UNRWA a UNHRC

Americký prezident Donald Trump v úterý podepsal memorandum obnovující tvrdou politiku Spojených států vůči Íránu s cílem zabránit mu ve vývoji jaderné zbraně a zastavit íránský export ropy. Napsala to agentura Reuters. Podle agentury AP šéf Bílého domu rovněž uvedl, že dal pokyny zničit Írán, pokud by na něj Teherán spáchal atentát. Současně Donald Trump zakázal spolupráci mezi USA a Radou OSN pro lidská práva (UNHRC) a financování agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA).

Trump memorandum o Íránu podepsal jen několik hodin před jednáním s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Při podpisu nařízení označil za "velmi tvrdé" s tím, že váhal, zda tento krok podniknout, píše Reuters. Poznamenal, že Írán nesmí získat jadernou zbraň a že doufá, že bude s Teheránem možné uzavřít dohodu.

V roce 2015 Írán podepsal se Spojenými státy, Evropskou unií, Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou dohodu, známou pod zkratkou JCPOA, v níž souhlasil s kontrolami Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve svých jaderných zařízeních. Úmluva měla zpomalit íránský jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí.

USA ale od dohody za Trumpovy první vlády v roce 2018 jednostranně odstoupily a sankce proti Íránu obnovily. Teherán pak začal dohodu porušovat. Trump zároveň tvrdí, že jeho předchůdce v Bílém domě Joe Biden dostatečně nevymáhal sankce týkající íránského ropného exportu, což podle něj Teheránu umožnilo prodávat ropu a financovat tak vývoj jaderné zbraně a spřízněné milice na Blízkém východě.

Teherán tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje. Šéf MAAE)v prosinci Reuters řekl, že Írán začal obohacovat uran na 60 procent, což je výrazné navýšení směrem k 90 procentům čistoty potřebné k výrobě jaderné bomby.

Trumpovo nynější memorandum mimo jiné vyzývá americké ministerstvo financí k vyvíjení "maximálního ekonomického tlaku na Írán", a to prostřednictvím sankcí a mechanismů zajišťujících jejich dodržování, tedy postihů vůči subjektům porušujícím sankce. Kromě toho má ministerstvo financí také zahájit kampaň s cílem "srazit íránský ropný export na nulu".

Současně v úterý Trump zakázal spolupráci mezi USA a Radou OSN pro lidská práva (UNHRC) a také financování agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Zároveň se v Bílém domě podle agentury Reuters opět nechal slyšet, že Palestinci nemají jinou možnost než opustit Pásmo Gazy. Rád by, aby je přijaly Jordánsko a Egypt. Není ale nutně pro osídlení tohoto území Izraelci.

S dvojicí kroků týkajících se UNHRC a UNRWA se počítalo, Trump k nim přistoupil v den, kdy v Bílém domě jako prvního zahraničního lídra přijme izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který orgány OSN označuje za zaujaté proti Izraeli.

Pokud jde o Pásmo Gazy, představitelé Palestinců jednoznačně odmítají jakékoliv úvahy o vysídlení 2,3 milionu zdejších obyvatel. Pásmo, které je nyní zdevastované válkou, by se podle představ Palestinců mělo spolu se Západním břehem a východním Jeruzalémem stát součástí jejich budoucího samostatného státu. Západní břeh ale Izrael desítky let v rozporu s mezinárodním právem okupuje a východní Jeruzalém anektoval.

USA vystoupily z UNHRC v roce 2018 kvůli kritice imigrační politiky za Trumpa, ale za Bidena (2022–2024) se vrátily. Nyní mezi členy nejsou. Trump také zastavil financování UNRWA, které Biden obnovil, než ho v lednu 2024 opět pozastavil kvůli možným vazbám agentury na palestinské radikály. Izrael tvrdí, že někteří zaměstnanci UNRWA se podíleli na útoku 7. října 2023, ale důkazy nepředložil. OSN devět lidí propustila kvůli podezření.

Trump po návratu do Bílého domu pozastavuje americkou účast ve strukturách OSN na různých úrovních. Jeho administrativa znovu nařídila odchod USA ze Světové zdravotnické organizace (WHO) a také odstoupení od Pařížské klimatické dohody.