Stanjura lepí díry v rozpočtu. Podřezává větev pod budoucností, namítá Schillerová

Ve vládou schváleném návrhu státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 241 miliard korun, jsou podle Národní rozpočtové rady díry za zhruba 40 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že má plán, jak je zalepit. Zhruba 16 až 22 chybějících miliard na podporu obnovitelných zdrojů se má podle něj vyřešit změnou zákona. Opozice vládu ostře kritizuje, částečná nespokojenost je i uvnitř vlády.

Národní rozpočtová rada kritizovala mimo jiné vypočítání příjmů z prodeje emisních povolenek na 30 miliard korun, považuje ho za nadhodnocené o deset miliard. Jako problematický vnímá NRR také očekávané příjmy z odvodů organizací vlastněných státem ve výši osm miliard korun. „Jeví se jako nepravděpodobné, že by letošní zisk těchto organizací dosáhl výše předpokládaných odvodů,“ uvedla rada. U dotací na podporu obnovitelných zdrojů energie vláda podle NRR pravděpodobně počítá se změnou legislativy, na základě které budou pro její vyplácení platit nová pravidla. „NRR však upozorňuje, že návrh rozpočtu by měl zohledňovat aktuálně platnou legislativu a nemá být založen na možných scénářích, jejichž konkrétní podoba v době sestavování rozpočtu není známá,“ uvedla rada.

ANALÝZA: Postupné odcházení Petra Fialy. Ale co s ekonomikou a rozpočtem udělá Babiš?

Vláda podle Stanjury připravuje řešení, které by dlouhodobě snížilo objem vyplácených kompenzací vlastníkům solárních elektráren. „Těch nástrojů je sedm, od některých daňových nástrojů až po individuální šetření místo sektorového šetření či možnosti vyplácet dotace za dny, kdy je záporná cena elektřiny, a podobně,“ řekl. „Pokud se na tom dohodneme, tak si myslím že pro rok 2025 jsme schopni udržet přímé platby na úrovni roku 2024 a od roku 2026 by mohly být nižší,“ prohlásil Stanjura s tím, že na tom nyní „sedí týmy právníků, aby snížily případná rizika“ krácení podpory solárníků, která má trvat až do konce desetiletí.

Příjmy z povolenek se podle něj pohybují v rámci odhadu ministerstva životního prostředí. Výpočet peněz na důchody je potom spojený s nejistotami ohledně počtu předčasných odchodů do penze a s počtem důchodců. Celkově jsou podle něj rizika v objemu půl procenta příjmů a jednoho procenta výdajů rozpočtu a lze je tedy pokrýt úpravami rozpočtu během roku.

Nedotažený legislativní proces

Rozpočtový výbor sněmovny doporučil v prvním čtení rozpočet schválit. Ekonomický expert TOP 09 a místopředseda výboru Miloš Nový redakci sdělil, že středeční jednání považuje za konstruktivní a otevřené, neboť na něm byly prodiskutovány všechny kritické připomínky jak NRR, tak opozice.

„Za důležité považuji vystoupení předsedy NRR Mojmíra Hampla, který se nejprve vyjádřil k problematice vývoje strukturálního salda, jež mapuje zdraví veřejných rozpočtů. Z hlediska rozpočtové odpovědnosti za pozitivní fakt považuji skutečnost, že v letech 2025 a 2026 bude dodržen vládní závazek snižovat strukturální saldo tempem 0,5 % ročně,“ uvedl Nový s tím, že požadavek NRR směrem k rychlému návratu strukturálního salda na předcovidovou úroveň 1 % HDP, což v dnešních číslech představuje hodnotu cca 360 miliard korun, není ve sněmovně schůdný. Představoval by totiž zásadní úpravy současných mandatorních výdajů.

Nepřehlédněte: Naprostá neschopnost, fixlování. Babiš se Stanjurou si vjeli do vlasů kvůli rozpočtu

V druhé části předseda NRR popsal některé položky návrhu státního rozpočtu, ke kterým má NRR kritické výhrady. „Jednalo se mimo jiné o příjmy z emisních povolenek, dotace na obnovitelné zdroje energie (OZE) a dávky důchodového pojištění. Tato kritika byla následně ministrem financí vysvětlena s tím, že některé kritické scénáře se buď v rozpočtové realitě nenaplní nebo se na jejich nápravě zapracuje prostřednictvím změny legislativy do konce tohoto roku. Za TOP 09 konstatuji, že právě nedotažený legislativní proces, se kterým se ale v návrhu SR na rok 2025 počítá, považujeme za oprávněnou kritiku, která by se v následujících letech neměla opakovat,“ uvedl Nový.

Neuvěřitelné chyby, kritizuje opozice

Podle šéfky poslanců hnutí ANO a exministryně financí Aleny Schillerové deficit 241 miliard znamená, že pětikoalice navzdory rekordnímu zvyšování daní snižuje deficit v průměru méně než o 30 miliard ročně. „A co hůř, rozpočet na příští rok doslova podřezává větev pod budoucností země, protože opět zvyšuje odvody pro OSVČ. Po očištění o výdaje na obranu dochází oproti roku 2021 k poklesu prorůstových investic z 2,7 % HDP na 2,2 % HDP a klesá i podíl výdajů na vědu a výzkum,“ uvedla pro Echo24 Schillerová.

„A co je neuvěřitelné, chybí v něm 21,5 miliard na podporu obnovitelných zdrojů energie, ačkoliv jde o povinný výdaj státu. Samostatnou kapitolou jsou pak i rozpočtovou radou kritizované nadhodnocené příjmy a zejména mimořádně znepokojující skutečnost, že návrh rozpočtu nerespektuje principy reálnosti a úplnosti. To je ostatně problém, na který soustavně upozorňuji už nejméně dva roky,“ dodala Schillerová.

Podobně hovoří i místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř z SPD, který redakci sdělil, že není obvyklé, aby NRR rozcupovala návrh státního rozpočtu, jako tomu bylo letos. „Pro vládu, které zbývá poslední rok vládnutí, je to varování, které slyšet rozhodně nechce, zvláště když se prezentuje jako rozpočtově odpovědná,“ uvedl Hrnčíř.

Příjmy státního rozpočtu podle něj do značné míry reflektují ekonomický růst, který vláda může částečně ovlivnit svojí hospodářskou politikou. MF loni předpovídalo růst ekonomiky o necelá 2,3 procenta. Realita však, pokud bude příznivá, dosáhne sotva na 1 %, což znamená daňový výpadek v desítkách miliard. Podobně jako Schillerová upozorňuje také na problém s platbami na podporované zdroje energie.

„Co však zcela nepochopitelně selhává, je špatný výpočet důchodů. NRR poukázala na to, že navýšení penzijních prostředků o cca 11 miliard, stěží pokrývá schválenou valorizaci, ale nebere v potaz navýšení základu o pět miliard, což způsobuje nedostatek až sedmi miliard korun na penze v aktuálním rozpočtu,“ dodal Hrnčíř.