Trhlina v německé větrné strategii. Sasko už nechce tolik větrných elektráren

Sasko jako první spolková země v Německu zvažuje zrušení závazného cíle pro výstavbu větrných elektráren, který měl do roku 2032 vyhradit dvě procenta plochy pro nové větrné turbíny. Vláda se odvolává na husté osídlení, nepříznivou topografii i odpor obyvatel venkova, kteří si stěžují na hluk, stínění a pokles hodnoty nemovitostí. Ministři CDU navrhují, aby se rozhodnutí o využití obnovitelných zdrojů energie nechalo na jednotlivých spolkových zemích.

Podle rozhodnutí takzvané semaforové koalice v Berlíně mají všechny spolkové země do roku 2032 vyčlenit minimálně dvě procenta své rozlohy pro výstavbu větrných elektráren. Sasko mělo podle Zelených tento cíl splnit dokonce už do konce roku 2027.

Na venkově ale roste odpor. Obyvatelé si stěžují na výšku věží dosahujících až 250 metrů, jejich blízkost k obydlím, stroboskopický efekt otáčejících se lopatek, hluk a především ztrátu hodnoty svých nemovitostí. „V rozhovorech s lidmi na místě znovu a znovu slyším, že se obyvatelé obávají značné zátěže při naplňování striktního cíle rozlohy,“ uvedla podle deníku Bild nová saská ministryně infrastruktury Regina Kraushaarová (CDU). „Cíl rozlohy je v Sasku obtížně realizovatelný, protože jsme hustě osídlená země s částečně nepříznivou topografií,“ dodala.

Ministryně Kraushaarová proto apeluje na novou spolkovou vládu, aby se dvouprocentního cíle vzdala, a místo toho navrhuje na celostátní úrovni zavedení takzvaného cíle na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. „Bylo by správné, kdyby bylo ponecháno na jednotlivých zemích, zda svůj energetický příspěvek zajistí využitím větru, slunce nebo jiného obnovitelného zdroje,“ uvedla politička CDU.

Proti návrhu se okamžitě ohradil lobbistický svaz „Vereinigung zur Förderung der Nutzung erneuerbarer Energien“ (VEE Sachsen). Podle něj je kromě solární energie právě větrná energie na pevnině jedinou technologií, která aktuálně umožňuje rychlý a masivní rozvoj. Snížení cíle na vymezenou plochu pro větrníky by podle něj zpomalilo energetickou transformaci a ohrozilo dosažení klimatických cílů.

V současnosti je v Německu v provozu zhruba 30 000 větrných turbín. Když fouká vítr, produkují až 120 gigawattů energie denně – přitom maximální potřeba činí 80 gigawattů.