AD V moderních dějinách nevídané, šokující

NÁZORY ČTENÁŘŮ: Vážený pane Kaisere, se zájmem jsem si přečetl k Vám velmi kritický dopis pana Jiřího Kučery. Zkusil jsem tedy nalistovat Vaše příspěvky v aktuálním čísle Echa a hle, prvý v Echu týdne na str. 8 si klade otázku, proč izraelský premiér Netanjahu nevyužil smrt vůdce Hamásu k ukončení války, aniž byste zmínil tu skutečnost, že Hamás stále ještě vězní více než sto izraelských civilních rukojmí a odmítá je propustit.

Ve Vašem dalším příspěvku, velkém rozhovoru s panem Amsterdamem o ukrajinské pravoslavné církvi, jste ponechal bez povšimnutí řečnickou otázku „Jak se stane církev autokefální, když už nad sebou nemá žádnou vyšší autoritu?“. Odpověď zní: rozhodnutím ekumenického patriarchy v Konstantinopoli, na které čekali ukrajinští pravoslavní až do roku 2019. Až tímto rozhodnutím se ukrajinská pravoslavná církev stala nezávislou na Moskvě. To je pro pochopení situace zcela klíčová skutečnost. Celý rozhovor se vlastně zabývá těmi pravoslavnými kněžími na Ukrajině, kteří toto rozhodnutí odmítli a zůstal věrni Moskevskému patriarchátu.

V obou případech to vypadá, jako byste pominul důležitá fakta, která znáte, nebo byste alespoň znát měl. To je pro mne, jako pravidelného čtenáře Vašeho listu, určité zklamání.

Jakub Cháb, Praha