Clean Industrial Deal si vnitřně odporuje. Dekarbonizační banka je třešnička na dortu

Dohoda o čistém průmyslu, kterou ve středu představila Evropská komise, se snaží spojit protichůdné cíle, když usiluje o zachování klimatických cílů a zároveň o konkurenceschopnost evropského průmyslu. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS). Takzvaný Clean Industrial Deal kritizují, respektive jeho části, kritizuje třeba i Svaz průmyslu a dopravy ČR. Třešničkou na dortu je podle ekonoma Petra Dufka návrh na tzv. dekarbonizační banku.

Premiér Fiala ve čtvrtek vyjádřil pochybnosti o tom, zda bude dohoda o čistém průmyslu úspěšná. „Na první pohled se zdá, že jsou spojovány protichůdné trendy, kdy na jedné straně je to podpora průmyslu, na druhé straně zachování Green Dealu,“ zmínil Fiala evropský program, který předpokládá snižování emisí skleníkových plynů v Evropské unii a dosažení takzvané uhlíkové neutrality v polovině století. Podle premiéra bude Česko v EU nadále usilovat o vytvoření aliance států, které budou chtít kvůli posílení konkurenceschopnosti revidovat klimatické cíle unie.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) také upozornil, že úsilí o dekarbonizaci zvyšuje náklady evropských firem. Tím se podle něj snižuje jejich konkurenceschopnost na globálním trhu. Omezení, která firmy musejí přijímat kvůli snížení emisí, pak podle něj motivuje evropské podniky k investicím mimo unii. Ministr zdůraznil, že dohoda nebere v potaz změněnou bezpečnostní situaci v Evropě, která bude vyžadovat zvýšení obranných výdajů. „Nebudeme mít na zvýšení výdaje na obranu a nezměněný objem dekarbonizace peníze,“ varoval. Dodal, že nedostatek potřebných peněz nelze řešit zvyšováním zadlužení.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Bezpečnost v Evropě se zhoršuje. Zrušme zákaz spalovacích motorů a Green Deal, říká Stanjura

Plán na podporu konkurenceschopnosti evropského průmyslu zahrnuje vynaložení 100 miliard eur (zhruba 2,5 bilionu korun) na rozvoj ekologicky šetrné výroby. Součástí plánu jsou také například opatření na podporu poptávky po ekologicky šetrných produktech vyrobených v Evropské unii či zjednodušení pravidel pro státní pomoc. Komise o tom informovala v dnešní tiskové zprávě.

„Vzhledem k vysokým nákladům na energie a k ostré a často nepoctivé světové konkurenci potřebuje náš průmysl naléhavě podporu,“ napsala Komise. Dohoda o čistém průmyslu podle ní urychlí dekarbonizaci a zároveň zabezpečí budoucnost průmyslové výroby v Evropě.

Komise navrhne zřízení Průmyslové dekarbonizační banky, která by měla financovat oněch 100 miliard eur na základě prostředků z Inovačního fondu, dodatečných příjmů z části systému obchodování s emisemi a revize programu InvestEU. Aby se zajistilo, že Unie bude investovat do inovací a technologií, které budou utvářet naši ekonomiku a pohánět naše přechody, bude banka začleněna do správy budoucího Fondu pro konkurenceschopnost.

Před revizí směrnice o systému ETS v roce 2026 zahájí Komise v roce 2025 pilotní projekt s aukcí ve výši jedné miliardy eur na dekarbonizaci klíčových průmyslových procesů v různých odvětvích. odvětví podporujících dekarbonizaci a elektrifikaci průmyslu, a to s využitím kombinace stávajících zdrojů v rámci Inovačního fondu a aukcí jako služby.

Dekarbonizační banka jako třešnička na dortu

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 řekl, že čekal korekci Green Dealu ve smyslu Real Dealu. „To, co se navrhuje, je urychlení Green Dealu cestou dotací a půjček,“ uvedl Dufek, který reagoval mimo jiné i na tzv. Průmyslovou dekarbonizační banku, která bude řídit přidělování prostředků a podporu inovací.

„Návrh na tzv. Industrial Decarbonisation Bank je vlastně už jen taková třešnička na dortu. Asi jsem byl až příliš optimistický, když jsem čekal snahu udělat něco ve prospěch konkurenceschopnosti Evropy,“ řekl Dufek. „Budou dekarbonizované firmy konkurenčně úspěšné na světovém trhu? Bude jejich ozelenění vlastně vůbec někoho zajímat? A budou zákazníci ochotni platit za dražší zelené produkty? Pokud si odpovíme na všechny tyto otázky ano, tak třeba půjde o krok správným směrem. Jsem si tím jistý? Ani náhodou,“ řekl Dufek.

Samotný Clean Industrial Deal je podle Svazu průmyslu a dopravy spíše jen obecný dokument s návrhem opatření, o kterých Komise mluví opakovaně. „Varovným signálem pro byznys je, že Komise i nadále trvá na snížení emisí o 90 % do roku 2040 a uhlíkové neutralitě do roku 2050, čímž fakticky velmi omezuje možnost změny. Pro byznys budou důležité konkrétní akce a legislativní návrhy s viditelnými efekty,“ uvádí SP ČR.

„Je dobře, že si Evropská komise konečně uvědomila, do jak velkých problémů se dostal evropský průmysl a evropská ekonomika obecně kvůli klimatickým a jiným politikám EU, stále ale nenašla odvahu ke skutečnému přehodnocení kurzu. Evropa nedokáže konkurovat Číně, USA a dalším zemím. Přicházíme o farmaceutický, chemický, obranný průmysl či ocelářství. Nebudeme dost odolní vůči krizím, hlavně té bezpečnostní, která je v současné geopolitické situaci urgentní,” říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

„Svaz průmyslu dlouhodobě odmítá cíl snížení emisí o 90 % do roku 2040, protože je ideologický a pro řadu odvětví průmyslu smrtící. Nikdo nám nevysvětlil, jak toho má Evropa dosáhnout a jaké to bude mít dopady, aniž to nezničilo průmysl. Pojďme chránit klima, ale musíme to dělat jinak. Evropská komise stále nechápe aktuální geopolitickou situaci ani upadající konkurenceschopnost Evropy,“ dodává šéf průmyslníků.