Jaké ruské červené linie?

KOMENTÁŘ

Jaké ruské červené linie?
Putin nikdy přímo své červené linie nespecifikoval, ale Kreml hojně naznačoval. Nicméně díky absenci reakce vypadá slabě, píše Ondřej Šmigol. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Reakce na dosud probíhající ukrajinskou protiofenzivu jsou dost rozporuplné. Podle některých analytiků se jedná o naprosté selhání. Jiní ji považují za velmi úspěšnou operaci, která se stále teprve rozbíhá. Ukrajinci se zaměřují na ničení ruských skladů, dělostřelectva a velitelských stanovišť. Prolomili první linii obrany u Robotyne. Další to považují za maximum možného, vzhledem k silám a technice, jakou má Kyjev k dispozici. Všichni se ale shodují, že ukrajinské snažení by mohlo být ještě úspěšnější, kdyby země dostala tu západní techniku, jakou již dlouho požaduje. Jedná se především o rakety s dalekým dosahem a stíhačky F-16. Západ, hlavně USA, s dodávkami váhá či váhal, aby nevyprovokoval Moskvu ke zbrklé reakci překročením nějakých „červených linií“. Jenže Rusko žádné červené linie nemá.

Kyjev dlouho požaduje od Ameriky rakety ATACMS do systému HIMARS. Washington zatím dodal pouze rakety GMLRS, které mají maximální dostřel zhruba 90 kilometrů. ATACMS mohou doletět až 300 kilometrů. Američané se bojí, že pokud by dodali rakety s větším dostřelem, Ukrajinci by je využili k útokům uvnitř ruského území, což je přesně ta červená linie, jejíž překročení by dotlačilo Kreml k děsivé odplatě.

 

Předevčírem Ukrajinci zasáhli vojenskou základnu u města Pskov. Poškozena byla minimálně čtyři transportní letadla IL-76. Pskov je hluboko uvnitř ruského území, daleko od fronty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij prohlásil, zřejmě v narážce na Pskov, že Ukrajina disponuje zbraněmi schopnými zasáhnout cíle až 700 kilometrů daleko. Útoky ukrajinských dronů i v Moskvě již nejsou žádnou výjimkou. Škody jsou minimální, ale demonstrují Rusům, že nikdo není v bezpečí. A pro Putinův režim se jedná o důkaz velkého selhání. Přesto se reakce Moskvy omezuje na vyhrožování a nářky Putinových propagandistů v televizi.

Tato situace se neustále opakuje. Na začátku války Polsko zřejmě nabídlo předat své staré stíhačky sovětské výroby Ukrajině. Toto předání zhatil strach z ruské reakce. Nakonec proběhlo až o rok později, kdy Polsko spolu se Slovenskem předaly letadla Ukrajině. Žádná reakce nenastala. Nyní se chystá transfer stíhaček F-16, znovu žádná reakce kromě ostrých slov. Kvůli výcviku však reálné předání proběhne až za několik měsíců. Kdyby se Západ nechoval zbaběle, Kyjev již letouny dávno mohl mít.

Američané rakety ATACMS sice nedodali, ale Britové poskytli střely Storm Shadow s doletem asi 550 kilometrů. Reakce Kremlu? Žádná. Rusko varovalo, že potopí všechny lodě plující do ukrajinských přístavů. Přesto několik lodí z ukrajinských přístavů odplulo a Rusko jim nic neudělalo.

V roce 2012 americký prezident Barack Obama prohlásil, že „červenou linií“, po které by následovala americká intervence v syrské občanské válce, by bylo použití chemických zbraní. Když je rok nato Asad opravdu použil, Obama nakonec k vojenské akci nesáhl. To mělo dalekosáhlé důsledky. Obama vypadal jako slaboch, který nedodržuje vlastní varování. To jen podnítilo Putina k agresivnímu chování. V roce 2014 zabral Krym, pak v roce 2015 to byl on, kdo intervenoval v Sýrii, na Asadově straně.

Putin nikdy přímo své červené linie nespecifikoval, ale Kreml hojně naznačoval. Nicméně díky absenci reakce vypadá slabě. Pravda je, že nemá jak reagovat. Do války s NATO se nepustí a na Ukrajině má již v podstatě vše nasazené. Žádné ruské červené linie neexistují. Je načase dát Kyjevu vše, o co si řekne, a to co nejrychleji.

×

Podobné články