„Syn jí jen britské nugety,“ vznesl Albánec argument proti svému vyhoštění

Britský imigrační systém čelí kritice po bizarním případu Albánce Klevise Dishy, který se snaží zabránit své deportaci s odvoláním na potřeby svého desetiletého syna. Soud v jeho případě uvedl, že mezi důvody proti jeho vyhoštění patří i skutečnost, že chlapec odmítá jíst jiné než britské kuřecí nugety. Na případ upozornil deník Telegraph.

Disha, nyní 39letý muž, přišel do Velké Británie nelegálně v roce 2001 jako nezletilý. Ačkoliv jeho žádost o azyl byla zamítnuta, nakonec získal občanství v roce 2007. Jeho pobyt v zemi však zpochybnila britská vláda poté, co byl v roce 2017 odsouzen na dva roky vězení za držení 250 000 liber v hotovosti, považovaných za výnosy z trestné činnosti.

Bývalá ministryně vnitra Priti Patelová proto rozhodla o jeho deportaci a odebrání občanství, neboť jej získal na základě falešných údajů. Disha se však bránil odvoláním a argumentoval tím, že jeho vyhoštění by bylo příliš tvrdé pro jeho desetiletého syna, který má „dodatečné vzdělávací potřeby“.

Podle soudních dokumentů chlapec známý jen jako „C.“ trpí „senzorickými obtížemi“ při nošení některého oblečení, například ponožek, a také v souvislosti s určitými potravinami. Podle výpovědi rodiny se v případě odmítnutí jídla „zasekne a odmítne dělat cokoliv dalšího“.

Argumenty obhajoby byly zčásti podpořeny svědectvím souseda a rodinného přítele, stejně jako zprávou od praktikanta vzdělávací psychologie, jehož odbornost však nebyla doložena žádným formálním životopisem. Neexistovala ani oficiální diagnóza speciálních vzdělávacích potřeb chlapce.

Kuřecí nugety jako klíčový argument?

Případ vyvolal zděšení mezi politiky i veřejností, když soudce David Merrigan v odvolání konstatoval, že jediným konkrétním argumentem, proč by chlapec nemohl žít v Albánii, bylo, že tamní kuřecí nugety nejsou stejné jako v Británii.

„Nejsme přesvědčeni, že tento jediný argument dosahuje úrovně tvrdosti, která by byla natolik závažná, aby se dala označit za ‘nadměrnou’,“ uvedl Merrigan. Soud proto vrátil případ k dalšímu projednání nižšímu soudu, který se má zaměřit výhradně na otázku, zda by deportace měla na chlapce nepřiměřeně tvrdý dopad.

Kauza se dostala do centra pozornosti v době, kdy britská vláda čelí kritice za rostoucí počet nevyřízených žádostí o azyl. Podle nejnovějších údajů existuje v současnosti rekordních 34 169 nevyřízených odvolání v azylových případech, což je pětinásobný nárůst oproti roku 2022.

Politická bouře a pobouření veřejnosti

Případ vyvolal ostré reakce mezi britskými konzervativci, kteří se obávají, že soudní rozhodnutí podrývá snahy o zpřísnění imigrační politiky. Stínový ministr spravedlnosti Robert Jenrick prohlásil, že jde o „neskutečné zneužívání“ lidskoprávních zákonů.

„Je neuvěřitelné, že se vůbec někdo zabývá tím, že jídlo by mělo být argumentem proti deportaci. Takové případy dělají z Británie terč posměchu,“ uvedl Jenrick.

Podobně se vyjádřil i stínový ministr vnitra Chris Philp: „Tento případ ukazuje, jak falešní žadatelé o azyl a zahraniční zločinci bezohledně zneužívají lidskoprávní zákony a slabé soudce, aby zůstali v Británii, přestože zdravý rozum jasně říká, že by měli být vyhoštěni.“

Podle britského ministerstva vnitra vláda od posledních voleb deportovala 2 580 cizinců odsouzených za trestnou činnost, což je o 23 procent více než ve stejném období před rokem.

Navzdory rostoucímu tlaku konzervativních politiků premiér Keir Starmer i jeho generální prokurátorka potvrdili, že Británie zůstane signatářem Evropské úmluvy o lidských právech (ECHR) a bude nadále respektovat mezinárodní právo.

Mezitím pokračuje politická debata o tvrdším postupu vůči nelegálním migrantům, zejména kvůli vzestupu Reform UK, strany Nigela Farage, která v posledních průzkumech předstihla jak konzervativce, tak labouristy.

Vláda zpřísňuje přístup k nelegální migraci

Ve snaze vyvrátit tvrzení, že Británie je k nelegálním migrantům příliš mírná, oznámila vláda rozsáhlé razie zaměřené na nelegální práci. Podle dat, která budou zveřejněna v pondělí, došlo v lednu k 609 zatčením kvůli nelegálnímu zaměstnání – o 73 procent více než v lednu 2024. Počet razií vzrostl o 48 procent z 556 na 828. Ministerstvo vnitra zároveň plánuje zveřejnit záběry deportací, včetně snímků a videí migrantů nuceně naložených do letadel.