Krásný nový svět podle J. D. Vanceho

KOMENTÁŘ

Krásný nový svět podle J. D. Vanceho
Viceprezidentův proslov se dá vnímat jako odmítnutí snah Evropské unie umělou inteligenci podřídit množství regulací. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Štindl
Sdílet:

Hlavní zprávy

Marpo: Byl jsem šikanátor s dobrým srdcem, bojové sporty učí respekt a sebekontrolu

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

V Paříži se sešly světové špičky, aby debatovaly o hrozbách, jež přináší nástup umělé inteligence. Projev tam měl i americký viceprezident J. D. Vance, jeho čtvrthodinové vystoupení mělo velký ohlas, nedivím se tomu. Byla to dobře přednesená řeč, taky dobře napsaná – ne ve smyslu výjimečných literárních kvalit, ale srozumitelná, neužvaněná, věcná a nezanesená prefabrikovanými obraty. Označil bych ji za přesvědčivé vyjádření stanoviska, s nímž v mnoha ohledech nesouhlasím.

Viceprezidentův proslov se dá vnímat jako odmítnutí snah Evropské unie umělou inteligenci podřídit množství regulací (a dalších kroků podobným směrem včetně hojně diskutované směrnice DSA). Také to ale byl pokus debatu o AI jaksi obrátit, odvést ji od popisování potenciálních hrozeb k soustředění se na pozitiva v mnoha oblastech, jež ta technologie může přinést, vnímání revolučních změn, jež rozšíření umělé inteligence přinese, jako příležitost pro člověka – lidstvo i jednotlivce – k akcelerovanému rozvoji.

 

Lidé podle viceprezidenta nebudou AI nahrazováni, získají díky ní naopak širší možnosti, stanou se produktivnějšími a podobně. Svobodné společnosti na tom poli budou „závodit“ s autoritářskými režimy, Amerika chce být podle amerického viceprezidenta v čele toho závodu a různými způsoby si to hodlá pojistit. Teď k mým výhradám.

Jistě nemá význam se pohoršovat nad tím, že politik Vance přednesl projev, který je především politický a je součástí dlouhodobějšího sporu mezi Unií a Spojenými státy o míře regulace internetu. Ale stejně. Vance se velmi jednoznačně ohradil proti snaze mocensky regulovat činnost amerických firem globálního dosahu. Samozřejmě tím ale vynechal problém obrovské moci, jež se v těch firmách koncentrovala, a otázky, je-li možné takovou moc učinit nekontrolovatelnou. Skutečně bych neřekl, že menší míra kontroly nad firmami jako X nebo Meta znamená větší míru svobody. Ochota, s níž lidé, kteří se rádi prezentují jako bojovníci za svobodu projevu, přehlížejí nepominutelný fakt, že není nic zvláštního na situaci, kdy americký vládní činitel (Elon Musk) vlastní médium obrovského globálního dosahu, mě nepřestává překvapovat. Dovolil bych si citovat trefný výrok Gail Slaterové, kandidátky Trumpovy administrativy do čela Federální komise pro obchod: „... nikdo nechce tyranii.gov (doménu .gov ve Státech používají vládní organizace), tyranie.com ale není o nic lepší.“ Ve světě líčeném viceprezidentovým projevem hrozby jaksi komercionalizovaného dohledu a privátními zájmy motivované skryté názorové regulace jako by neexistovaly.

V projevu také zmínil pár do očí bijících historických zkreslení, jichž se některé modely umělé inteligence dopustily, viděl v nich – dost možná právem – projev ideologizace „woke“ způsobem. Trumpova administrativa podle něj zaručí, že výstupy americké umělé inteligence nebudou ovlivněné ideologickou předpojatostí a že historie a další obory se „přepisovat“ nebudou. Představa, že jakákoliv administrativa může být garantem nestrannosti, je ovšem legrační. Protože má taky nějakou svou ideologii a svoje chápání pojmu „nestrannost“ zakládá na ní. O té Trumpově to platí dost výrazně – a že by její špičkové představitele charakterizovala zvýšená míra úcty k faktům, se nedá říct. Pokud to opravdu chce stylizovat do role strážce nezaujatosti a nestrannosti, dá se čekat mnoho příležitostí k hořkému úsměvu.

Technooptimismus Vanceho řeči pak podle mě pomíjí jednu důležitou věc. Nepochybuji o tom, že umělá inteligence přinese nové a dřív netušené možnosti v mnoha oblastech od vojenství (zabíjení lidí) po zdravotní péči (léčení lidí). Neřekl bych ale, že to nutně znamená, že přinese i pokrok člověka jako vnímající, myslící a cítící bytosti. Umělá inteligence je výsledek dlouhodobého pokroku počítačové technologie a rozvoje virtuálního světa, ty v posledních cca patnácti letech výrazně akcelerovaly. A člověka (ve výše naznačeném smyslu) mění vskutku rychle. Na další akceleraci té již probíhající proměny nedokážu vidět nic pozitivního. Může to být moje chyba.

×

Podobné články