Stanjura nám dává málo informací, stěžují si nervózní Starostové. Nabourávat dohody však nechtějí
STÁTU SE NEDAŘÍ ŠETŘIT
Státní rozpočet bobtná, schodek na letošní rok ani ne v polovině roku dosahuje závratné výše a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) přichází se stále novými úspornými balíčky a plány, kde škrtat. Komunikace je ale chabá, informací málo, což vadí především koaličním Starostům. Ti říkají, že nechtějí nabourávat existující dohody, ze stylu práce resortu financí jsou ale dost nervózní.
Už na konci května dosahoval deficit 271 miliard korun, což je nejvíce od vzniku samostatné republiky. Za celý rok ho přitom vláda plánovala na 295 miliard. Nynější odhady jsou takové, že dobrá zpráva bude, když se deficit podaří udržet pod 400 miliardami. Ministr Stanjura sice nadále odmítá, že se bude muset výše deficitu navýšit, prohlásil ale, že stát už letos ušetří alespoň dvacet miliard na výdajích. Přišel tedy s dalším úsporným balíček, v pořadí už třetím.
Stanjura se tak snaží ostatní ministry přesvědčit, aby na svých resortech ještě letos něco navíc ušetřili. Jde hlavně o provozní výdaje, nevypsání některých dotačních titulů a také nejcitlivější opatření týkající se platů zaměstnanců ministerstev.
Stanjurova komunikace je ale čím dál více zmatená, a to jak směrem k veřejnosti, tak i k dalším členům vládní koalice. Nejdůrazněji se proti tomu vymezuje hnutí Starostů. Těm vadí také to, že Stanjurův resort nedodává tolik informací, kolik by si představovali.
„Říci, že spolu nemluvíme, to by nebyla pravda. Komunikujeme spolu velmi intenzivně, ale náš styl práce je zkrátka jiný. Potřebujeme větší rozsah informací. Jako STAN to cítíme tak, a chceme to po našich ministrech, že komunikovat s veřejností je automatická samozřejmost. Nechci ovšem nijak tlačit na pana ministra financí, to je jeho věc a styl práce,“ řekl deníku Echo24 první místopředseda STAN Lukáš Vlček.
Vlček tvrdí, že STAN nechce nijak vystupovat z dojednaných scénářů a dohod, ale že obzvlášť někteří členové hnutí jsou z komunikace ministerstva financí poměrně nervózní, především tedy předseda rozpočtového výboru Josef Bernard.
„Na druhou stranu bych rád uklidnil emoce. Musíme si ujasnit styl práce, především máme-li se bavit o dalších věcech nad rámec naší dohody, kterou jsme uzavřeli v podobě konsolidačního balíčku,“ dodal Vlček. Podle něj jsou členové rozpočtového výboru lidé z praxe, často znají více detailů než členové vlády.
„Pracují jiným způsobem, potřebují detailnější informace a další analýzy. Pan předseda Bernard je v těsném kontaktu s předsedou Národní rozpočtové rady Mojmírem Hamplem,“ uvedl. Předseda rozpočtového výboru Bernard následně redakci potvrdil, že rozpočtový výbor bude s Národní rozpočtovou radou úzce spolupracovat.
Co se týče škrtů ještě za letošek, očekávalo se, že dohoda by měla padnout na jednání vlády ke konci června. Tak tomu ale zřejmě nebude a čas se posouvá. Starostové trvají na tom, že nejzazší hranice pro rozhodnutí o letošních škrtech je konec července.
„Naše ministerstva se na situaci připravují, děláme si detailní analýzy jednotlivých resortů, kde je možné některé, hlavně tedy provozní výdaje přibrzdit nebo stopnout. Konkrétně mám na mysli nákupy majetku a vybavení či přibrzdění investic. Jednoznačně ale říkám, že do přibrzdění investic chceme jít až jako poslední krok. Vít Rakušan jednoznačně řekl, a já to podepisuji, že už nebudeme sahat na lidi. Mluvím především o policistech či hasičích. U hasičů se nám konečně podařilo naplnit stavy a u policistů nám chybí tři tisíce lidí. Když jim 1. ledna řekneme, že jim přidáme 10 procent a 1. července bychom jim řekli, že je to jinak, dojde k destabilizaci těchto sborů. V žádném případě proto na snižování tarifů u hasičů a policistů nepřistoupíme,“ tvrdí Vlček.
Jasněji o dalším vývoji rozpočtu má být v červenci, kdy budou inkasovány doplatky na dani z příjmů právnických osob od velkých subjektů a stejně tak má být možné lépe odhadnout výnos daně z neočekávaných zisků. Na podzim by pak příjem rozpočtu měla posílit letos rekordní dividenda společnosti ČEZ.
„Na konci června nás čeká valná hromada ČEZ, tam jednoznačně musí být vyplacena dividenda v té výši 145 korun za akcii a pak uvidíme, jestli bude důvod dělat nějaké větší korekce. Je nutné vyjasnit si spoustu položek, abychom mohli přesněji mluvit o bilanci na příjmové stránce. Poté musíme reagovat stránkou výdajovou, pokud chceme deficit nějak udržet,“ vyjádřil se Vlček.
