Vláda zjistila, že bez uhlí nastanou výpadky elektřiny. Vyvlastňování je znovu na stole
CO DÁL S UHLÍM A PLYNEM
Do poslední chvíle nevěděli investoři a provozovatelé elektráren na čem jsou. V prosinci prošla sněmovnou novela energetického zákona lex OZE 3, která kromě jiného z rozhodnutí ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mění podporu slíbenou provozovatelům zelených zdrojů. Echo opakovaně poukazovalo na to, že vláda neřeší stále více nebezpečnou situaci v energetice, a neudělala nic pro to, aby se rychle stavěly plynové zdroje, které mají prý nahradit uhlí. A opakovaně se snažila zlehčovat situaci s tím, že uhlí ani v těch nejkrizovějších scénářích nepotřebujeme.
Třeba v tzv. superkritickém scénáři exministra Jozefa Síkely. Letos ale i každoroční zpráva ČEPS opatrně upozorňuje na to, že situace není dobrá. A nyní, na konci roku, ministr průmyslu konečně předložil legislativu, která má uhlí a plyn řešit. A přiznává tak, že jinak nebude možné zajistit spolehlivé dodávky elektřiny pro domácnosti a průmyslu.
Ministr průmyslu Lukáš Vlček (ODS) už v listopadu tvrdil, že do konce ledna prý předloží zákon nazvaný „lex plyn“, který by měl urychlit schvalování a následnou výstavbu paroplynových elektráren s výkonem nad 100 MW. A stalo se, legislativu těsně před Vánoci poslancům předložil. A co hlavně, netýká se jen rychlejší výstavby plynových elektráren, ale i uhlí. Tedy dosud nezodpovězené otázky, co dál s uhelnými elektrárnami, jejichž výkon v současnosti nelze nahradit, ale zároveň se kvůli drahým povolenkám a už ne tak vysokým cenám elektřiny na trhu nevyplácí je provozovat.
V důvodové zprávě k materiálu resort průmyslu uvádí, že „navrhovaná právní úprava energetického zákona reaguje na situaci na energetickém trhu, která vyžaduje přijmout opatření zajišťující energetickou bezpečnost ČR. Opatření by měla zahrnovat zajištění stability a spolehlivé dodávky energie pro spotřebitele a podniky.“ Ovšem samozřejmě nechybí věta o tom, že musí být „splněny požadavky na udržitelný energetický systém, v souladu s klimatickými závazky, k nimž se ČR zavázala v rámci plnění cílů EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a dosažení klimatické neutrality do roku 2050“.
Realitou je, že na uhlí u nás stále funguje více než polovina všech energetik. A co se celkově výroby energie z uhlí týče, zhruba 40 procent elektřiny pochází z uhlí, u tepla je to dokonce 50 procent. Původní plány počítaly s tím, že od uhlí v energetice Česko odejde v roce 2038. Pak se z toho stal rok 2033. Pak začala energetická skupina Sev.en Pavla Tykače upozorňovat na to, že vzhledem ke ztrátové výrobě by mohly elektrárny Chvaletice a Počerady a uhelné lomy Vršany a ČSA zavřít už příští rok.
Tzv. uhelný spread a jeho výhled, tedy to, jak elektrárnám vychází ekonomika, se ale v průběhu roku proměňuje. Proto není jasné, jak budou provozovatelé elektráren dále postupovat. Tykač nedávno uvedl, že jeho Sev.en počká s konečným rozhodnutím na to, jak se k útlumu uhlí a veřejné podpoře pro ztrátovou výrobu uhelných elektráren postaví příští vláda.
Vláda už dříve chtěla do zákona vložit pojistky a způsoby, které by vlastníky uhelných elektráren donutily k tomu, aby je nezavírali. Na stole proto byly nápady na „vyvlastňování“ jejich podniků a následné dotování. Které nám navíc musí schválit Evropská komise, protože v minulých letech jsme si možnost kapacitních plateb nevyjednali. Toho všeho se týkaly pozměňovací návrhy ke zmíněné novele lex OZE 3. Nakonec ale neprošly a ministerstvo průmyslu tehdy uvádělo, že chce přijít s vlastním řešením.
Zákaz ukončení výroby
„Nejistota ohledně cen elektřiny a emisních povolenek může vést provozovatele elektráren k rychlému uzavírání jejich provozu, což by mohlo ohrozit pokrytí spotřeby elektřiny a provozní nároky elektrizační soustavy. Návrh v této souvislosti zavádí nové povinnosti držitelům licence na výrobu elektřiny při zajištění provozu elektrizační soustavy v období transformace tohoto sektoru (...) Upravují se také některá ustanovení zákona ohledně vyvlastnění,“ uvádí se v nově předložené novele. Takže je to tu znovu.
Novela ukládá výrobci elektřiny povinnost oznámit záměr přerušit nebo ukončit výrobu v elektrárně s instalovaným výkonem 100 MW a více připojené na napěťové hladině 110 kV a výše a zakazuje mu ukončit výrobu dříve než 11 měsíců poté, co ministerstvu průmyslu, energetickému regulátorovi (ERÚ) a provozovateli přenosové soustavy ČEPS oznámil svůj záměr.
ČTĚTE TAKÉ: Bude stát dotovat doly? Česko nebezpečně spoléhá na dovoz německé elektřiny. Ta nebude
A ERÚ pak „v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu“ bude moci uložit provozovateli elektrárny povinnost vyrábět elektřinu i nadále, je-li to nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy. Což vyhodnotí ČEPS. A pokud stávající vlastník elektrárny odmítne pokračovat s provozem, ERÚ „uloží povinnost jinému držiteli licence“.
A kdo a jak to zaplatí? „Výrobce elektřiny, kterému byla uložena povinnost výroby elektřiny nad rámec licence, má právo na úhradu prokazatelné ztráty, pokud tržní příjem z výroby elektřiny nad rámec licence nepokrývá náklady na výkon této činnosti, a přiměřeného zisku. Energetický regulační úřad stanoví výši úhrady prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo způsob výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a postup jejich úhrady,“ uvádí se v návrhu.
Prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk uhradí provozovateli elektrárny ČEPS. A náklady mají pokrýt ceny za systémové služby (slouží k zajištění neustálé rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektřiny), které platí lidé v cenách elektřiny. Takže platba za ně by jistě vzrostla. Stále ale není jasné, jak by se vyplácela podpora, když nemáme vyjednané zmíněné kapacitní platby u Evropské komise. Na rozdíl od nás, Němci či Poláci to v roce 2018 prozíravě vyřešili.
Druhou věcí, na kterou novela reaguje, je právě to, že uhlí má v energetice jakožto záložní, stabilní zdroj nahrazovat plyn. Ale nic se pro to zatím nedělo a neděje a projekty mají zpoždění, protože jejich investoři nevědí, na co mohou spoléhat a jak se k nim stát zachová. Proto návrh zákona mluví o zjednodušování povolovacích procesů a odstranění administrativních překážek. Mělo by to tedy znamenat zkrácení lhůt pro vydávání povolení a omezení možností odvolávat se proti úředním rozhodnutí.
Na konci důvodové zprávy resort průmyslu uvádí, že by bylo dobré, aby zákon, respektive novela zákona, začala platit o srpna příštího roku. A to i přes to, že právní předpisy nabývají obecně účinnosti k lednu či červenci. Důvodem má být to, že novela nesmí nabýt účinnosti dříve než předchozí novela energetického zákona lex OZE 3.
