Obří zisky potravinářů windfall tax nezasáhne, daň naopak možná skončí, říká Stanjura

Daň z mimořádných zisků, tedy takzvaná windfall tax, kterou si vláda pro letošní rok zajistila dodatečné příjmy například od bank či energetických společností, se na další, například potravinářské firmy, které rovněž zvyšují své zisky, rozšiřovat nebude. Naopak je velmi pravděpodobné, že po letošním roce skončí. Na dotaz deníku Echo24 to na neformálním setkání s novináři uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Tzv. windfall tax platí od letošního roku a platit by měla ještě po následující dvě zdaňovací období. Vztahuje se na firmy z oblastí bankovnictví či výroby a zpracování energií. Zvýšené zisky přitom mají i další segmenty, například potravinářské firmy. Deník Echo24 informoval, že masivní růst zisků vykazují například mlékárny. Společnosti Lactalis CZ, která vlastní mlékárny Kunín a Klatovy, vyrostl zisk o téměř 300 procent. Také mlékárně Hlinsko z koncernu Agrofert zisk po zdanění narostl více než dvojnásobně. Zisk se prudce zvýšil ale i dalším firmám. O vlivu agrobaronů na ceny potravin se dočtete například v analýze zde.

Samotný holding Agrofert loni více než zdvojnásobil zisk na 12,97 miliardy korun. Zisk vzrostl o 124 procent oproti 5,8 miliardy korun v roce 2021. Tržby skupiny vzrostly o 33 procent na 245 miliard korun. Největší výrobce hnojiv Lovochemie, patřící rovněž do Agrofertu, dokonce vzrostl zisk o více než tisíc procent, což vysvětluje výrazným zdražením hnojiv kvůli loni prudce rostoucím cenám elektřiny a plynu. Více jsme psali zde. 

Podle Stanjury se firmám podařilo do zvýšených cen promítnout nejen vysokou inflaci, ale také vyšší vlastní marže. Ministr nicméně dodal, že není úkolem vlády určovat strop pro marže. „Nepatřím k těm politiků, který si myslí, že vláda má určovat jednotlivým sektorům, jak vysoké mají mít marže. Vláda by měla odstraňovat překážky pro konkurenci. Když je zdravá konkurence, tak ty marže jsou samozřejmě nižší, proto bychom se měli snažit, aby překážek bylo co nejméně,“ uvedl Stanjura. Právě tato konkurence tady přitom podle expertů například ve zmíněném zemědělství či potravinářství chybí.

Na dotaz deníku Echo24 ministr Stanjura řekl, že okruh firem, které mimořádnou daň platí, se rozšiřovat nebude. „Rozšiřování určitě neočekávám. My si fungování té daně zhodnotíme někdy zkraje příštího roku, zda vůbec má smysl, aby platila i na ty další dva roky,” uvedl Stanjura s tím, že už se nedá očekávat, že by měl stát nějaké větší výdaje na kompenzace například za drahé energie, tudíž windfall tax pozbývá smyslu.

„Windfall tax není zaveden proto, že některý sektor má vysokou ziskovost. Byl směřován do oblastí, které vnějšími vlivy dosahovaly mimořádných cen a zisků. Říkali jsme, že tyto mimořádné příjmy mají pokrýt mimořádné výdaje. Když nepředpokládáme kompenzace, tak by toto neplatilo. Uvidíme, zda letošní rok nebude posledním zdaňovacím obdobím, kdy bude tato daň platná,“ řekl Stanjura.

„Ještě tedy provedeme analýzu. Ale opravdu zdůrazňuji, že to nemělo sloužit k tomu, že dodaníme ty, kteří mají nějaké vysoké zisky. Měli jsme vysoké výdaje, které jsme nedokázali pokrýt z běžných příjmů. Tak jsme vytvořili dva nástroje – windfall tax a odvod z vyrobené megawatthodiny,“ upřesnil Stanjura.

Objem vybrané windfall tax zatím není možné odhadnout, zálohu za první tři čtvrtletí odvedou firmy v září. Loni při sestavování státního rozpočtu na letošní rok ministerstvo financí očekávalo celkový výnos windfall tax 85 miliard korun, letos v dubnu odhad přehodnotilo na 28 miliard korun s ohledem na vývoj cen energií.