Můj děda pocházel z Brna a byl antisemita

Můj děda pocházel z Brna a byl antisemita. Po studiích se odstěhoval do Prostějova, kde učil na gymnáziu jazyky, a dál byl antisemitou: v Prostějově byla velká a slavná židovská obec. Ale myslím si, že antisemitou se stal právě už v Brně, což možná souviselo i s tím, že v roce 1915, to mu bylo dvanáct, byly do Brna rekvírovány z východních oblastí monarchie tisíce, někde se píše až o patnácti tisících, východních, tedy ortodoxních Židů, kteří by se v Haliči snadno mohli stát obětí ruských pogromistů.

Jenže právě v té době padl jeho otec na frontě, což se mu možná nějak spojilo, snad tak, že oni, ti podivní chasidi v kaftanech, do války nemuseli a byli před ní zachráněni, a jeho tata, můj praděda, se z ní nevrátil. Ale možná by byl antisemitou i bez toho, to tehdy bylo u moravských intelektuálů běžné. Pamatuju si, jak mi jednou říkal, víš, Němci vždycky všechno přeženó, ale divit se jim nemožeš… Já ti byl v roce 1932 v Berlíně, a když jsem šel po Unter den Linden, tak to byl jeden židovské obchod za druhým… To se jim nemožeš pak divit, i když teda to přehnali, tož to ano. – Ještě před smrtí v polovině devadesátých let se rozčiloval, že v Prostějově přejmenovali náměstí po Edmundu Husserlovi, po nějakým židákovi, kterého tady přitom nikdo neznal… To říkal ten děda.

Tohle jsem vyprávěl Arnoštu Goldflamovi, když jsme jeli tramvají č. 8 ze stanice Židovský hřbitov na nádraží čili rolu. Vlastně jsem už dlouho měl chuť to říct právě jemu, protože znám, jednak z jeho vyprávění (a také z vyprávění Břetislava Rychlíka), a hlavně z Goldflamových vzpomínkových knih, příběh jeho pozoruhodného taty, inženýra Otty Goldflama, a jeho, tedy Arnoštovy, maminky, u jejichž hrobu jsme se právě potkali. To nebyla úplně náhoda, protože se v Brně konal festival židovské kultury Štetl, to byl první ročník, na který samozřejmě museli Goldflama, který už přitom v Brně nebydlí, pozvat. Pozvali taky mě, abych o tom pak něco napsal, což tady tedy podnikám, ale musel jsem začít těmi osobními důvody.

Celý text o výpravě Jiřího Peňáse do Brna, ale i jiných českých a moravských měst si můžete přečíst v knize Výpravy téměř epochální. Koupit si ji můžete zde.