Spolu v europarlamentu dojíždí i na kulturní války. Neshodne se ani na násilí na ženách
EVROPSKÉ VOLBY
Volby do Evropského parlamentu, které proběhnou příští rok, představují pro koalici Spolu poměrně zásadní výzvu. Na společné kandidátce ODS, TOP 09 a KDU-ČSL by se totiž případně ocitli politici s někdy dost protichůdnými názory. Že má Spolu zaděláno na poměrně složitý politický problém, ukazují i hlasování. Jeho europoslanci se totiž často rozhádají na všemožných tématech, hlavně na kulturních válkách.
Poslední volby do Evropského parlamentu proběhly v květnu 2019, kdy zvolení europoslanci nemohli vědět, že projekt jako Spolu vznikne. Od té doby se ale pod jednou střechou ocitli kupříkladu konzervativnější Alexandr Vondra či Jan Zahradil z ODS a liberálnější Luděk Niedermayer z TOP 09.
Evropský parlament schválil nařízení o zvýšení kontroly emisí skleníkových plynů. Dohoda stanoví závazné roční snížení emisí skleníkových plynů pro členské státy a v současnosti reguluje zhruba 60 % emisí EU.
— Europarlament přehledně (@ep_prehledne) March 14, 2023
Čeští europoslanci hlasovali následovně 👇 pic.twitter.com/gl50Le5sIv
A ukazuje se to na hlasováních, jen z relativně nedávné doby. Souboje typické pro kulturní války se částečně projevily i při hlasování o zákazu prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035. Pro schválení zákazu byli právě Niedermayer a Piráti, proti europoslanci ODS, společně s SPD a také Michaelou Šojdrovou (KDU-ČSL). Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský se omluvil a Jiří Pospíšil (TOP 09) se zdržel.
Rozdělení se ukázalo i u takzvaného Digital Services Act (DSA), u nějž kritici varovali, že by mohl znamenat ohrožení svobody projevu v České republice. Niedermayer, Pospíšil, Zdechovský a Šojdrová legislativu podpořili, Vondra, Zahradil, Veronika Vrecionová a Evžen Tošenovského (všichni ODS) se zdrželi.
Evropský parlament dnes vyzval Radu Evropské unie, aby přestala odkládat ratifikaci Úmluvy o prevenci a potírání domácího násilí a násilí vůči ženám a ratifikovala ji bez dalšího odkladu.
— Europarlament přehledně (@ep_prehledne) February 15, 2023
Čeští europoslanci hlasovali následovně 👇 pic.twitter.com/r3vQenZDPk
Vzácné shody a pak zase násilí na ženách
Shodu čeští europoslanci najdou na poměrně jasných věcech, jako byla výzva k vytvoření zvláštního mezinárodního tribunálu pro stíhání ruských zločinů proti Ukrajině. Proti byly jen KSČM a SPD. Podobně tomu bylo u výzvy gruzínské vládě, aby propustila bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho.
Jinak se však neshody najdou u většiny témat. Výzva k ratifikaci Úmluvy o prevenci a potírání domácího násilí a násilí vůči ženám skončila jednoznačně: Niedermayer pro, europoslanci ODS se Šojdrovou proti. Zdechovský s Pospíšilem omluveni. Zcela osamocen byl Luděk Niedermayer v podpoře snížení energetické náročnosti budov s cílem dosáhnout klimatické neutrality v roce 2050.
Evropský parlament dnes schválil výslednou podobu nových emisních norem pro osobní automobily a dodávky, včetně zákazu prodeje nových automobilů produkujících emise od roku 2035.
— Europarlament přehledně (@ep_prehledne) February 14, 2023
Čeští europoslanci hlasovali následovně 👇 pic.twitter.com/TboA3GR89i
Rozkol pokračuje u nařízení o zvýšení kontroly emisí skleníkových plynů. Zde byli pro zástupci TOP 09 a lidovců, občanští demokraté proti. Stejné to je u odstranění rozdílů mezi odměňováním žen a mužů za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. ODS odmítla, TOP 09 a lidovci se vyslovili proti.
Těžký úkol pro předsedy
Koalici Spolu by se tak kandidátka skládala jen složitě. Politolog Roman Chytilek z Masarykovy univerzity v Brně má za to, že v Evropských volbách koalice tolik neznamenají, u Spolu by ale kandidátka byla i tak dost nekompatibilní.
„Zde se mi to tedy zatím zdá jako úkol (a zároveň i test síly) předsedů těchto tří stran, takový projekt nejen prosadit, ale dát mu i pro voliče smysluplnou podobu. To by asi znamenalo výraznější zásah do podoby kandidátek, což už teď v předstihu vyvolává protireakce stávajících europoslanců. Ty mohou vypadat jako ideologické „tenze“ a nejspíš i trochu jsou, ale neméně důležité je, že jsou to i obavy o to, že by se na kandidátky už nemuseli dostat,“ sdělil deníku Echo24.
Evropské volby sice proběhnou přibližně za rok, už teď se však o kandidátkách čile diskutuje. Lidovci totiž chtějí o svých kandidátech mít jasno už letos v květnu.
