Von der Leyenová i poslední vteřiny tlačí na rovnost žen a mužů v Komisi. Prý nechce „ztrapnění“

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pokračuje ve svém tlaku na členské státy EU, aby do své příští Komise nominovaly ženy, s cílem vyhnout se „ponížení“, které by mohlo vzniknout, pokud by v jejím týmu převažovali muži. Píše o tom v úterý bruselský server Politico.

Dva představitelé EU podle něj varovali, že by to mohlo „ztrapnit“ instituci, která veřejně podporuje rovnost pohlaví a má komisařku pro rovnost. I když tři z klíčových pozic v EU nyní zastávají ženy, von der Leyenová čelí nové výzvě: dosažení genderové rovnosti mezi 26 komisaři.

Von der Leyenová během svého prvního mandátu řešila několik krizí, včetně pandemie a ruské invaze na Ukrajinu, ale nyní se potýká s nečekaným problémem – sestavením genderově vyváženého týmu. „Genderová rovnost není volbou, ale nutností,“ uvedla. V současnosti jí bylo předloženo pouze devět kandidátek. Aby dosáhla parity, vyvíjí tlak na menší země EU, jako je Slovinsko a Malta, aby své mužské kandidáty nahradily ženami.

Nicméně mnoho členských států ignorovalo její žádost, aby předložily dvě jména – jedno mužské a jedno ženské. Jeden ze zdrojů obeznámených s vývojem událostí vysvětlil, že členské státy se necítí povinny její žádost respektovat a že veřejné jmenování dvou kandidátů by vedlo k politickému ponížení toho, kdo neuspěje. „Je obtížné uvést dvě jména na papíře, protože ten, kdo prohraje, prostě prohraje a v politice to působí špatně,“ dodal.

„Rovnost žen a mužů je bohužel stále vnímána jako nepovinná nebo jako něco, čeho se příště zase zbavíme,“ komentuje to Jéromine Andolfatto, referentka pro politiku a kampaně Evropské ženské lobby.

Von der leyenová má nicméně i zastánce. „Ukázalo se, že je velmi užitečné mít v kolegiu vyvážené zastoupení mužů a žen, a bylo velmi prozíravé o to požádat,“ řekla Věra Jourová, odcházející česká komisařka, která byla spojenkyní von der Leyenové během předchozího mandátu.

Server Politico také už poznamenal, že strategií Ursuly von der Leyenové bude nabídnout menším zemím, které navrhly ženu, lepší portfolio než těm, které to neudělaly. To připustil v rozhovoru pro Radiožurnál tento týden také ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

„Já doufám, že to tak nebude, ale samozřejmě teoreticky možné to je. Ta situace je myslím i pro Ursulu docela nečekaná a nekomfortní, protože její výzvu žádný z těch členských států zatím nedodržel,“ řekl Dvořák, který ještě předtím, než to bylo jasné, spekuloval pouze o dvojí nominaci Bulharska „Nikdo přesně nevíme, jak Ursula von der Leyenová bude s touto situací dál pracovat. Už jsme zaznamenali, že odmítla maltského kandidáta a požádala Maltu, aby nominovala ženu. Uvidíme, jestli takových pokusů proběhne více. Mám informace, že se to v podstatě trošku děje,“ uvedl ministr pro evropské záležitosti.

Šéfka Komise podle něj nemá tolik nástrojů, jak jména kandidátů ovlivnit, ale disponuje několika možnostmi, jak členské státy přesvědčovat. Záleží podle něj také na tom, jak se k tomu postaví Evropský parlament, který musí v konečné fázi schválit Komisi jako celek. „Může to být i požadavek parlamentu, aby se ta genderová vyrovnanost trošku narovnala,“ doplnil Dvořák.

Českou republiku dosud v Evropské komisi zastupovala místopředsedkyně Věra Jourová. Ta je přesvědčena, že Česko stále šanci na zisk silného ekonomického portfolia má, ačkoli nominovalo v rozporu s požadavkem von der Leyenové pouze Jozefa Síkelu (STAN). A to i díky úspěšnému českému předsednictví v loňském roce. Ve hře je například pozice eurokomisaře pro energetiku, nebo vnitřní trh a hospodářskou soutěž.

Doposud Česko nikdy nedostalo v Evropské komisi šanci získat výrazně vlivné portfolio. První eurokomisař Pavel Telička měl na starosti zdraví a ochranu spotřebitele, druhý v pořadí, Vladimír Špidla, zase zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti. Štefan Füle se po něm stal komisařem pro rozšíření a politiku sousedství v době, kdy se Unie nikam nerozšiřovala. Poslední dekádu byla v Evropské komisi za ČR Věra Jourová. Ta nejdříve dostala agendu spravedlnosti, ochrany spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví a posledních pět let zastávala pozici místopředsedkyně Komise a starala se o kontrolu dodržování hodnot EU.