Patálie s Golfským proudem. Co způsobí chladná skvrna?

PROČ V OCEÁNU PROUDÍ VODA?

Patálie s Golfským proudem. Co způsobí chladná skvrna?
Schematické znázornění Golfského proudu. Foto: Profimedia
2
Týdeník
Václav Cílek
Sdílet:

Oceán pokrývá dvě třetiny zemského povrchu a přitom je v neustálém kontaktu se vzduchem, od kterého odebírá nadbytečné teplo či je právě naopak jako v severní Evropě uvolňuje do ovzduší. Je to poměrně účinný tepelný výměník, který zaujímá obrovskou plochu planety. Na většinu problémů s počasím, které my lidé pociťujeme na pevnině, bylo zaděláno na moři. I zářijové povodně byly tak ničivé, protože větrné proudění přinášelo nám suchozemcům zpočátku ze Středozemního moře a pak i od severu nadbytek vodní páry odpařené z neobvykle teplých moří. Vlna veder později zesílila deště. Na druhou stranu oceán právě svou schopností teplo uvolňovat i vázat celkově zmírňuje zemské klima. Pokud je zrovna v pohodě, je to velké dobrodiní.

Oceán však v klidu nikdy není. Od severního k jižnímu pólu jej v různých hloubkách křižují mořské proudy, které přenášejí nejenom teplo, ale také živiny pro mořské tvory či rozpuštěný kyslík a oxid uhličitý. Voda v oceánu proudí hned z několika důvodů. Tím nejdůležitějším je vítr vanoucí proti pevnině. Voda se díky gravitaci nemůže jen tak vyhrnout na pobřeží, a tak teče kolem něj. To je důvod, proč teplý Golfský proud jako mocná, jinak zabarvená řeka proudí kolem Floridy až do Virginie, kde se teprve pod vlivem Coriolisových sil vznikajících otáčením zeměkoule začne stáčet k Evropě. Druhý hlavní důvod mořského proudění je odpar. V tropickém oceánu se odpaří tolik vody, že ji okolní řeky nedokážou nahradit. Kdyby voda nebyla tak tekutá, tak by uprostřed Atlantského oceánu vznikla díra. K tomu ovšem dojít nemůže, protože ji mořské proudění zaplní.

O obrovitosti Golfského proudu si můžeme udělat snadnou představu, když si uvědomíme, že to je oceánská „řeka“ široká asi 100 km a hluboká jeden km, která proudí rychlostí asi 12 km za hodinu a někde u Newfoundlandu přenáší každou vteřinu asi 150 milionů krychlových metrů vody, tedy asi milionkrát víc vody než Vltava v Praze.

Celkový transfer energie tímto jediným proudem odpovídá asi padesátinásobku veškeré lidmi vyrobené energie. Na své pouti k severu chladne, těžkne a zpomaluje se, protože už na samém začátku měl v sobě dost solí zahuštěných odparem v tropickém oceánu. Nakonec se u Grónska prolomí jakýmisi obrovskými vodními komíny až na dno moře a dál plyne podél dna až k Antarktidě, kde jej silné polární větry odhrnující povrchové vrstvy oceánu opět donutí vystoupat k hladině. To už se dávno nejmenuje Golfský proud, protože se stal součástí mnohem mocnějšího klimatického mechanismu známého jako AMOC neboli Atlantic Meridional Overturning Current, což zkráceně můžeme přeložit jako atlantský výměník.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.

 

Sdílet:

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články