Papežův stav je stabilizovaný, ale kritický. Vatikán se připravuje na nejhorší

Zdravotní stav papeže Františka se v posledních týdnech stal terčem spekulací i obav. Vzhledem k jeho pokročilému věku a opakovaným zdravotním problémům roste zájem o to, jak se Vatikán připravuje na situaci, kdy by hlava katolické církve zemřela. Jak ukazují zkušenosti z nedávné doby, v zákulisí Svatého stolce již existují detailní plány, které zajistí hladký přechod k novému vedení církve.

„Klinický obraz svatého otce zůstává kritický, ale stabilizovaný. Nevyskytly se žádné akutní respirační příhody a hemodynamické parametry (parametry krevního oběhu) jsou nadále stabilní,“ uvedl Vatikán v úterý večer v pravidelné zprávě o zdravotním stavu hlavy katolické církve. Dodal, že po provedení nového tomografického vyšetření zůstává prognóza opatrná.

Kdyby došlo k nejhoršímu?

Katolická církev má přesně stanovené postupy pro případ úmrtí papeže, které vycházejí z apoštolské konstituce „Universi Dominici Gregis“, vydané Janem Pavlem II. Tyto procedury mají zajistit důstojné rozloučení se zemřelou hlavou církve a přípravu na volbu jejího nástupce.

Oficiální potvrzení úmrtí
Prvním krokem je oficiální potvrzení papežovy smrti, které má na starosti kardinál komoří. Historicky se provádělo poklepáním na čelo stříbrným kladívkem, dnes se jedná spíše o lékařsky potvrzený fakt. Po tomto oznámení následuje vyhlášení smutku a veřejná komunikace směrem k věřícím.

Devítidenní období smutku
Následujících devět dní (tzv. Novendiales) probíhají ve Vatikánu zádušní mše a oficiální smuteční obřady. Papež je tradičně pohřben v bazilice svatého Petra, pokud si nepřeje jinak.

Volba nového papeže
Po smrti papeže se aktivuje proces Sede Vacante („prázdný stolec“), kdy je církev bez svého vůdce. Do 15 až 20 dnů se schází kardinálské konkláve, aby zvolilo nového papeže. Kardinálové hlasují v Sixtinské kapli, dokud se nad svatopetrským náměstím neobjeví bílý kouř značící shodu. V opačném případě je kouř černý. Pro vyvolání černého kouře se používá směs chloristanu draselného, antracenu a síry, pro vyvolání bílého kouře směs chlorečnanu draselného, laktózy a kalafuny. K platnému zvolení papeže je nutná dvoutřetinová většina hlasů. Výsledkem je slavnostní vyhlášení „Habemus Papam“ a začátek nového pontifikátu.

Podle zahraničních médií, která se věnují dění ve Vatikánu, se nejbližší spolupracovníci papeže i širší církevní administrativa připravují na možnost náhlého úmrtí Františka. Jde především o diskuse ohledně jeho možného nástupce, interní plánování oficiálních oznámení a přípravu na logistiku pohřbu a volby nového papeže.

Kdo může nahradit Františka?

Zatímco se věřící po celém světě modlí za papežovo zdraví, Vatikán neponechává nic náhodě. Smrt papeže je nejen duchovní událostí, ale také logistickou výzvou, která musí být zvládnuta s maximální precizností.

Kardinál Pietro Parolin
Současný vatikánský státní sekretář, 70letý Ital, je považován za jednoho z hlavních kandidátů. Jeho dlouholetá diplomatická kariéra a blízkost k papeži Františkovi z něj činí silného uchazeče o papežský stolec.

Kardinál Luis Antonio Tagle
67letý kardinál z Filipín, často nazývaný „asijský papež František“, je známý svou pokorou a oddaností chudým. Jeho jmenování by mohlo posílit vliv asijské církve.

Kardinál Christoph Schönborn
78letý vídeňský arcibiskup je respektovaným teologem a pastýřem. Jeho zkušenosti a umírněné názory by mohly přinést kontinuitu a stabilitu.

Kardinál Peter Turkson
76letý kardinál z Ghany, který vede Dikasterium pro integrální lidský rozvoj, je známý svým důrazem na sociální spravedlnost a ekologii. Jeho volba by byla historická, neboť by se stal prvním africkým papežem v moderní době.

Kardinál Gerhard Ludwig Müller
Bývalý prefekt Kongregace pro nauku víry, je jedním z možných kandidátů na nástupce papeže Františka. Tento 77letý německý kardinál je známý svou hlubokou teologickou erudicí a pevnými konzervativními postoji. Během svého působení v čele Kongregace pro nauku víry (2012–2017) byl Müller zodpovědný za zachování a interpretaci katolické doktríny. Jeho jmenování do této funkce papežem Benediktem XVI. odráželo důvěru v jeho teologické schopnosti a oddanost církevní tradici.