Nový zákon má zakázat trestání dětí, rodiče však postihovat nebude

Ministerstvo spravedlnosti navrhne zakotvit v občanském zákoníku nepřijatelnost trestání dětí. Nová právní úprava nebude rodiče kriminalizovat a nezavádí pro ně postihy. Jejím smyslem je apelovat na rodiče, aby si sami uvědomili, že je vhodnější používat jiné výchovné prostředky. Na tiskové konferenci k představení iniciativy Dětství bez násilí to ve čtvrtek uvedl náměstek ministra Karel Dvořák.

"Jde o vyjádření hodnoty společnosti v tom, že bití dětí je nepřijatelné. Občanský zákoník už dnes obsahuje řadu podobných ustanovení hodnotového, deklaratorního charakteru především v oblasti rodinného práva - například, že manželé jsou povinni žít společně nebo že děti mají dbát svých rodičů," řekl náměstek.

Dvořák upozornil, že Česko je jednou z posledních zemí Evropské unie, kde podobná úprava ohledně nepřijatelnosti trestání dětí chybí. "Právní úprava, která považuje přiměřený tělesný trest za výchovný prostředek, není v souladu s mezinárodními závazky České republiky, jako je Úmluva OSN o právech dítěte,“ podotkl.

Občanský zákoník už v současné podobě stanoví, že "výchovné prostředky lze použít pouze v podobě a míře, která je přiměřená okolnostem, neohrožuje zdraví dítěte ani jeho rozvoj a nedotýká se lidské důstojnosti dítěte".

Novelu ministerstvo připravilo ve dvou variantách. Ta první k pasáži o výchovných prostředcích přidává, že "lidské důstojnosti dítěte se dotýká tělesné trestání, působení duševního strádání a jiná ponižující opatření". Druhá v ustanovení o rodičovské odpovědnosti jmenuje mezi povinnostmi a právy rodičů i vývoj dítěte bez tělesného trestání a duševního strádání.

"Do legislativního procesu by měla novela vstoupit během léta tohoto roku," uzavřel náměstek. K tématu doplnil, že od příštího roku by měl u každého soudu působit soudní sociální pracovník, který bude pomáhat rodičům i dětem.

Cílem dnes představené iniciativy Dětství bez násilí je zajištění ochrany dětí před týráním, zanedbáváním a dalšími formami násilí včetně jakýchkoli tělesných trestů. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková zmínila, že podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí zemřelo za posledních osm let kvůli násilí v českých rodinách 44 dětí, 799 jich mělo trvalé zdravotní následky, přes 15.000 potřebovalo péči psychologa a 3229 dětí skončilo v ústavní péči.

"To jsou případy, o kterých víme. Reálná čísla mohou být mnohem, mnohem vyšší. V naší společnosti stále ještě panuje vysoká tolerance k násilí v rodinách, a mnoho případů násilí tak zůstává neohlášených," konstatovala.

Stát by měl podle ní zajistit systém podpory pro zranitelné rodiny - například pro rodiče se zdravotními handicapy, duševním onemocněním, závislostmi či mentálním postižením - nebo také zavést standardy pro práci s dětskými oběťmi násilí. Zmocněnkyně chce rovněž prosadit založení komise složené z právníků, lékařů, psychologů či sociálních pracovníků, která bude zkoumat náhlá nepřirozená úmrtí dětí.

"V žádném případě by nevyšetřovala, kdo je viníkem - to patří policii a soudům. Vyhodnocovala by, kde selhal systém, zda mohl konkrétní aparát zafungovat jinak," popsala Šimáčková Laurenčíková s tím, že na uzákonění komise je dohodnutá s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Ministerstvo práce rovněž připravuje nový zákon, jehož záměrem je právě i podpora služeb pro zranitelné rodiny.

Iniciativu Dětství bez násilí podpořil Výbor pro práva dítěte či úřad veřejného ochránce práv. Zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm vzkázal, že systematickému zlepšení ochrany práv dětí by se měl věnovat specializovaný dětský ombudsman. "Pevně doufám, že ho v Česku brzy budeme mít. Nejde jen o právní rovinu, ale také o diskusi a osvětu na nejširší úrovni," uvedl.