Zastavte vývoz léků na hubnutí a Trumpa přejde chuť na Grónsko, radí Dánům diplomat

Výroky nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa o připojení Grónska budí v Evropě rozruch. Kromě odsouzení ze strany některých politiků se už objevují i kreativní nápady, jak by se Dánsko mělo proti případnému tlaku USA bránit. „Dánsko by mělo reagovat hrozbou, že zastaví prodej Ozempicu v USA,“ glosoval situaci bývalý americký velvyslanec v Dánsku Rufus Gifford v narážce na celosvětově populární přípravek na hubnutí od dánské farmaceutické společnosti Novo Nordisk.

Trump, který nastoupí do funkce 20. ledna, v pondělí uvedl, že by Grónsku prospělo, kdyby patřilo ke Spojeným státům. Následně na tiskové konferenci nevyloučil, že by se mohl pokusit získat Grónsko skrze ekonomický nebo vojenský nátlak. Zájem o koupi dánského autonomního území přitom Trump projevil už v roce 2019, v době svého prvního funkčního období. Dánská premiérka Mette Frederiksenová následně označila jeho spekulace za absurdní a vzkázala tehdy Trumpovi, že Grónsko není na prodej.

Zvolený prezident Trump v pondělí na své sociální síti Truth Social uvedl, že „Grónsko je úžasné místo a jeho lidu by velmi prospělo se stát součástí naší země“. Spojené státy se od roku 1867 opakovaně pokoušely ostrov koupit. Od roku 1951 platí v Grónsku smlouva se Spojenými státy, která umožňuje provoz vojenských základen a průzkum nerostných zdrojů, uvedl týdeník Die Zeit. Integrální součástí Dánského království se samosprávou ve vnitřních záležitostech je Grónsko od 1. května 1979.

Výroky nastupujícího amerického prezidenta vyvolaly řadu reakcí. Bývalý americký velvyslanec v Dánsku se však rozhodl rovnou nabídnout kreativní řešení. „Dánsko by mělo reagovat hrozbou, že zastaví prodej Ozempicu v USA,“ uvedl na svém instagramovém účtu Rufus Gifford. „To by mělo Mar-a-Lago rychle umlčet,“ dodal.

Proti Trumpovým slovům se ohradili i někteří evropští politici. Například francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot uvedl, že Evropská unie nepřipustí, aby jiné země napadaly suverenitu unijních hranic. Grónsko je dánským autonomním územím. Mluvčí německé vlády uvedl, že Berlín ctí zásadu, kdy není možné hranice států měnit silou.

Moderní léky na hubnutí se v posledních letech stávají prodejním hitem a své plány s nimi má právě i končící vláda amerického prezidenta Joe Bidena. Podle Bílého domu se odhaduje, že obézních je aktuálně 42 procent z více než 300 milionů obyvatel USA. To je skoro dvojnásobek oproti odhadovanému podílu lidí s obezitou v České republice. Jak ale podotýká deník Bild, těžko si lze takovouto odvetu představit jako reálnou, například od července do září roku 2024 měl americký trh 60% podíl na prodejích společnosti.

Vláda amerického prezidenta Joea Bidena v listopadu navrhla, aby státní zdravotní pojištění pokrývalo lidem s obezitou náklady na drahé léky na hubnutí. Změna by se mohla dotknout více než sedmi milionů seniorů či lidí s nízkými příjmy, odhaduje vláda. Americká média podotýkají, že plán nebude uveden do praxe před koncem Bidenova mandátu.

Návrh federálního ministerstva zdravotnictví se týká léků jako Ozempic nebo Wegovy, které zažívají v poslední době značnou popularitu. Přípravky imitují lidské hormony a vyvolávají pocit sytosti, což může vést i k 25procentnímu poklesu váhy, uvádí agentura AP. Dávky na jeden měsíc se však prodávají za stovky dolarů, pro mnohé Američany tak mohou být nedostupné.