Pavel jde proti koalici. Rozhodl se vetovat zákon o vyšších platech politiků
PLATY VE STÁTNÍM SEKTORU
Prezident Petr Pavel vetoval zákon, jímž se měly zvýšit platy ústavních činitelů o 7 procent. Na svých stránkách o tom informovala prezidentská kancelář. Hlava státu také zaslala dopis šéfce Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové, v němž vysvětluje své důvody k vetu.
„Prezident republiky Petr Pavel využil své pravomoci stanovené v čl. 50 odst. 1 Ústavy České republiky a vrátil Parlamentu České republiky zákon, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony,“ stojí na stránkách Hradu.
Návrh zákona se teď vrátí dolní komoře, která má ještě šanci veto přehlasovat. Na vědomí to už vzal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, pod jehož resort legislativa spadala. „Respektuji rozhodnutí pana prezidenta. Do konce února budeme chtít situaci řešit tak, že se vyplatí zálohy podle výše platů v minulém roce. O dalším postupu rozhodne Poslanecká sněmovna,“ uvedl Jurečka na síti X.
O novele by měli poslanci znovu hlasovat na březnové schůzi sněmovny, sdělila Pekarová Adamová.
Oddělit platy soudců a politiků
Pavel se u platové novely neztotožnil s tím, jak se zákonodárci vypořádali s nálezem Ústavního soudu, na který má přijatý zákon reagovat, a to zejména v souvislosti se stanovením platové základny pro soudce na letošní rok. V dopise předsedkyni sněmovny kritizoval i nežádoucí retroaktivitu.
Pavel upozorňuje, že problematika platů ústavních činitelů se dlouhodobě řeší nesystematicky a že současný návrh je pouze „přechodným řešením na dobu volebního roku“, které nepomáhá řešit rozdíly mezi platy soudců a dalších činitelů, ale naopak je prohlubuje. Kritizuje i zásahy do původního návrhu zákona během projednávání v Poslanecké sněmovně.
Odmítá rovněž návrhy opozice na úplné zmrazení platů zákonodárců a členů vlády, stejně jako snahy „naprosto oddělit platy soudců od platů dalších představitelů státní moci“. Zdůrazňuje, že veškerá státní moc má být vykonávána ve veřejném zájmu, a proto považuje za nutné, aby i představitelé zákonodárné a výkonné moci měli odpovídající platové ohodnocení.
Prezident navrhuje systém, v němž by platy ústavních činitelů byly „automaticky upravovány dle jasně stanovených kritérií“, bez ad hoc změn ze strany politiků, například ve formě populistického zmrazování před volbami. Taková úprava by zároveň zabránila soudcům rozhodovat o svých vlastních platech prostřednictvím Ústavního soudu.
Novela měla stanovit, že letos vzrostou platy vrcholných politiků téměř o sedm procent, v dalších letech nejvýše o pět procent. Soudcovské platy by se měly letos v porovnání s loňskem zvýšit o méně než jedno procento ve vazbě na verdikt Ústavního soudu, který zrušil loňské snížení platů soudců. Pětiprocentní omezení v příštích letech se na platy v justici vztahovat nemá.
Zástupci justice chtěli, aby Pavel novelu vetoval. Podle prezidenta Unie státních zástupců (USZ) Tomáše Foldyny je norma v rozporu s nálezem ÚS a porušuje principy právního státu. Už předtím vyzvala prezidenta k vetu Soudcovská unie, za protiústavní novelu považuje i justiční grémium, složené z vrcholných představitelů soudů a soustavy státních zastupitelství.
Hlava státu podruhé využila svoji pravomoc vrátit zákon Parlamentu. V září Pavel vetoval novelu zákona, podle které by soudy přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu. Sněmovna poté veto přehlasovala.