Současný stav české ekonomiky

Na konci roku se hodí udělat si obrázek, v jakém stavu se vlastně naše ekonomika nachází.

HDP coby nejvýznamnější ekonomický ukazatel podle předběžného odhadu vzrostl ve 3. čtvrtletí roku 2024 v meziročním srovnání o 1,3 %. To vypadá jako viditelně lepší výsledek než ve druhém čtvrtletí, kdy ekonomika rostla o 0,6 %. Jenže čekal se růst HDP o 1,4 % a prognóza České národní banky počítala s růstem dokonce o 1,8 %.

Jinak řečeno, růst české ekonomiky se rozbíhá mnohem pomaleji, než se čekalo. K meziročnímu růstu ekonomiky přispěly hlavně výdaje na konečnou spotřebu domácností. Ty rostou nepřetržitě od začátku roku 2024. Kdyby se vláda tolik nezadlužovala, ekonomika by nejspíš vykazovala zhruba stagnaci.

Přestože HDP se moc růst nechce, netypicky pro takovou situaci inflace opět celkem nabrala na síle. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v listopadu stejně jako v říjnu o 2,8 %. Navíc inflace viditelně šlape na plyn v případě bydlení. Ceny nájemného z bytu vyskočily meziročně o 6,3 %, vodného o 10,9 %, stočného o 13,4 %, tepla a teplé vody o 8,5 %. Navíc ceny elektřiny vzrostly o 9,2 %. Je to právě tato oblast energií, která nejvíc táhne inflaci nahoru. To není problémem jen pro domácnosti v podobě spotřebitelské inflace, ale stále více to začíná doléhat i na energeticky náročné podniky, které si v rostoucí míře stěžují na energetickou situaci. Druhou oblastí, která tlačí ceny vzhůru, jsou služby. Zatímco ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,4 %, ceny služeb vzrostly o 5,2 %.

Již jsme zmínili nevalný růst celé ekonomiky i drahé energie. Právě drahé energie jsou jedním z faktorů velmi negativně působících na průmysl, a právě průmysl je pak tou největší brzdou celkového růstu ekonomiky. Průmyslová produkce v říjnu meziročně reálně klesla o 2,1 %. Pokles pokračuje již řadu měsíců. Nejvýraznější je pokles ve strojírenství. Nekončí ani poklesy v energeticky náročných odvětvích průmyslu – ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství. Situace v některých konkrétních odvětvích, zejména v automotive nebo v hutnictví, začala být na konci roku skutečně napnutá, a lze vystopovat souvislost s problémy s německými firmami Volkswagen a Thyssen Krupp.

Spotřeba domácností reprezentovaná maloobchodními tržbami vypadá opticky celkem dobře. Tržby v maloobchodě se v říjnu reálně meziročně zvýšily o 5,5 %. Rostoucí útraty domácností i v závěru tohoto roku zůstávají jednou z mála oblastí, která nyní pomáhá české ekonomice k růstu. Problém ale je v tom, že velkou roli v tom hraje takzvaná odložená poptávka – lidé dokupují to, za co se dříve báli utrácet. Do větších investic se ale nepouštějí. Míra úspor českých domácností je stále výrazně vyšší, než činil průměr za minulou dekádu. To svědčí o tom, že většina českých domácností má stále obavy z budoucnosti.

Míra nezaměstnanosti během listopadu mírně narostla na 3,9 %. Jednoduše zima přichází a sezónní práce končí. Navíc se projevuje, že průmyslové podniky kvůli nedostatku zakázek výrazně omezují nabídku volných pracovních míst. Tato nabídka je na první pohled výrazně chudší než v minulých letech. Na jedno volné pracovní místo dál připadá zhruba 1,1 uchazeče. Už dvanáct měsíců v řadě máme víc volných pracovních míst, než je počet nezaměstnaných. Nezaměstnanost neroste ještě více proto, že další oblasti ekonomiky jsou dlouhodobě vyhladovělé po pracovních místech a nezaměstnané uvolněné v průmyslu zatím velmi ochotně vstřebávají.

Úrokové sazby ČNB se od konce roku patrně zaseknou na stávající úrovni, což znamená minimálně prozatímní pauzu v jejich dosavadním pozvolném snižování. Důvodem je opětovně rostoucí míra inflace. S tím souvisí i kurz koruny k euru. Koruna se dlouhodobě pohybuje lehce nad 25 CZK/EUR a nemá trend. Nechce se jí ani posílit, ani oslabit. Vyplývá to především z relativně stabilního úrokového diferenciálu vůči euru.