Fiala v projevu velebil růst reálných mezd. Vládní vliv byl spíš negativní, namítají ekonomové

Premiér Petr Fiala (ODS) ve svém vánočním projevu zopakoval kroky své vlády, které považuje za úspěch směrem k nastartování tuzemské ekonomiky. Zdůraznil především důchodovou reformu a překonání inflace, ale také růst reálných mezd či kroky k modernizaci ekonomiky. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, nicméně uvádí, že Česko má ještě velký kus práce před sebou s celou řadou hrozeb, kterým musí čelit. Shodli se na například na potřebě zlepšovat školství. Růst reálných mezd vláda podle nich reálně neovlivnila a pokud ano, tak spíše negativně.

Premiér Fiala v projevu hovořil mimo jiné o tom, že vláda přijala potřebnou důchodovou reformu, která „i lidem mladším čtyřiceti let garantuje v budoucnu důstojnou penzi“. „Také jsme definitivně překonali obrovskou inflaci. Skončilo tedy kritické zdražování, ale bohužel to ne vždy znamená, že se ceny vrátí na předcovidovou úroveň. Proto je důležité, aby dále pokračovalo zvyšování reálných mezd,“ řekl Fiala s tím, že reálné mzdy letos vzrostly o 5 procent

„A porostou dál, pokud Česká republika nepřestane odpovědně investovat do silnic, železnic, do rozvoje energetiky a do chytré ekonomiky,“ řekl premiér s tím, že jeho vláda se také stará, aby Česko ve světové ekonomice fungovalo jako centrum vývoje špičkových jaderných a čipových technologií, a ne jako dodavatel jednoduchých součástek. „Toto všechno jsou kroky k modernější ekonomice, vyšším platům a celkově úspěšnější zemi,“ dodal premiér.

ROZHOVOR: Evropa se musí rychle vyzbrojit, nastartovat ekonomický růst a udržet sociální smír, říká Pudil

Předseda Výboru pro rozpočtové prognózy a analytik České spořitelny Michal Skořepa pro Echo24 uvedl, že Fialově vládě se dají přiznat aspoň částečně zásluhy za postupný posun Česka z pozice pouhé subdodavatelské ekonomiky. „Konkrétně bych zmínil tři oblasti. Zaprvé vládní ochotu poměrně svižně zvyšovat minimální mzdu. Zadruhé naopak vládní neochotu otevřít stavidla přílivu desetitisíců pracovníků do nízkomzdových pozic, kterých české firmy nabízejí stále spoustu, aspoň soudě podle údajů z úřadů práce. Zatřetí negativní vládní postoj k občasným návrhům oživit daň z nabytí nemovitostí, která by dál snížila už tak dost nízkou regionální mobilitu na českém trhu práce,“ řekl Skořepa.

Na druhé straně ale podle něj pořád ještě existuje velký prostor pro zlepšování prostředí pro vznik a rozvoj firem. „Je třeba zeefektivnit školství a systém rekvalifikací, zrychlit práci soudů, rušením daňových úlev a racionalizací fungování státní a veřejné správy vytvořit prostor pro snížení daňového zatížení, stabilizovat daňovou a jinou legislativu, uspíšit stavební řízení, posílit motivaci samospráv k vytváření podmínek pro usazení firem na jejich území a podobně,“ uvedl Skořepa.

Záhadná zmínka o reálných mzdách

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek redakci sdělil, že pokud se podaří dotáhnout investice v oblasti čipů, bude to rozhodně pokrok na cestě k výrobě s vyšší přidanou hodnotou. „Je to ovšem pouze jedna investiční akce, takže naše ekonomika má ještě velký kus cesty před sebou a na ní ještě spousty výzev v podobě vysokých cen energií, narůstající byrokracie spojené s Green Dealem a především deindustrializací západní Evropy,“ řekl Dufek.

„Pokud se chce česká ekonomika posunout dále, potřebuje více investic v privátním i veřejném sektoru. U těch privátních pokračuje více méně útlum, takže alespoň že ty veřejné rostou, nicméně směřují primárně k odstraňování infrastrukturního deficitu. Potřebuje ovšem i reformu školství, aby na trhu práce měla vlastně co investorům nabídnout. Můžeme tu třeba chtít vývojová centra světových firem, avšak potřebujeme k tomu kvalifikované lidi a tak podobně,“ dodal Dufek.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Komisař pro klima vyrazil do boje proti aerolinkám. „Létání nebude dostupné“

Zmínka v premiérově projevu o letošním pětiprocentním růstu reálných mezd je podle Michala Skořepy trochu záhadná. „Rok ještě neskončil, takže jde o trochu předčasné závěry, ale například podle naší prognózy bude letošní růst průměrné mzdy lehce pod sedm procent, což při zhruba dvouapůlprocentní inflaci značí růst reálných mezd jen o čtyři procenta. V dalších letech bude tento růst zpomalovat do okolí tří procent,“ poukázal Skořepa.

„Co se týče zásluhy vlády na růstu mezd, je statisticky vzato negativní. Průměrný plat ve veřejné sféře se v posledních letech zvyšoval zřetelně pomaleji než v ekonomice jako celku. Veřejná sféra tedy růst mezd nepodporovala, nýbrž brzdila. Ostatně tato vláda nastupovala s tezí, že platy ve veřejné sféře vystoupaly v předchozích volebních obdobích příliš vysoko, a tedy že je třeba jejich růst utlumit – a to se i stalo,“ dodal Skořepa.

Dufek poukázal na to, že růst platů je skutečně v moci vlády, protože se dotýká zaměstnanců veřejného sektoru. „Růst mezd v ekonomice je už výsledkem dění v privátní sféře. Tam má vláda vliv malý, i když do jisté míry veřejný sektor tím, jak dlouhodobě nasává zaměstnance na trhu a expanduje, vlastně konkuruje tím privátní sféře. A pak je tu i symbolický vliv minimální mzdy, kterou má v rukou právě sama vláda,“ řekl Dufek.