Trumpova cla napáchají škody, historie mluví jasně

Americké finanční trhy zažily několik turbulentních týdnů. Na začátku března hlásily ztráty ve výši čtyř bilionů dolarů. Většina analytiků to přičítá nejistotě ohledně cel, která slibuje zavést americký prezident Donald Trump. Ten od 12. března uvalil celosvětové 25procentní clo na ocel a hliník, od poloviny dubna mají začít platit evropská reciproční cla. O dopadech Trumpovy politiky jsme hovořili s bývalým britským ministrem obchodu Gregem Handsem, který má kontakty na obou březích Atlantiku. V Praze byl na pozvání think-tanku PCTR při Univerzitě CEVRO.

Ustálil se konsenzus, že za nedávný pád na amerických burzách může Donald Trump a jeho cla, ať už uvalená, či teprve avizovaná. Souhlasíte?

Nejsem komentátor finančních trhů, ale myslím si, že celé ekonomické dějiny ukazují, že cla poškozují ekonomický růst a celkovou prosperitu. Proto mě nepřekvapuje, že finanční trhy reagují tak, jak reagují. Víte, Trumpova cla zatím neměla velký dopad. Máme 25procentní clo na ocel a hliník, velká cla na Čínu, na Kanadu a Mexiko byla částečně odložena. Myslím si však, že jde hlavně o strach z širších cel, zejména na Evropskou unii, což by mělo obrovský dopad na obchodní vztahy, a z protiopatření, která EU zavede. To vše těžce dopadá na globální ekonomiku a na způsob, jakým na ni finanční trhy pohlížejí.

Máte nějaký příklad z dějin?

Se cly je opravdu špatná historická zkušenost. Bohužel není příliš nedávná, takže si ji nikdo nepamatuje. Vím hodně o historii obchodu. V roce 1930 USA zavedly Smoot–Hawleyho zákon o clech. Byla to jedna z posledních věcí, kterou schválila republikánská administrativa Herberta Hoovera, a byl to jeden z hlavních důvodů velké hospodářské krize, celosvětové recese. Americký dovoz a vývoz se propadl o dvě třetiny. Takže lidé, kteří znají historii širokých cel, vědí, že jsou velmi nevýhodná pro budoucí ekonomický růst.

Trumpův tým tvrdí, že vztyčení celních bariér je potřebné pro budoucí americkou prosperitu. Povede to prý k návratu průmyslu a stimuluje domácí ekonomický růst.

Podívejme se znovu do historie. To samé tvrdili lidé v roce 1930. Uvalovali cla během velké hospodářské krize. Je to naprosto stejný scénář. Tehdy také USA začaly uvalením cel na Kanadu, aby to přitáhlo průmysl zpět do USA a Američané mohli vyrábět všechno doma. Ale zdražení zboží ze zahraničí není totéž jako schopnost vyrábět ho doma a podpora domácího průmyslu. Myslím si tedy, že tato teorie je přinejlepším neprokázaná. Její náklady velmi těžce dopadnou na americké spotřebitele. Podle mého názoru, pokud Trump nebude opatrný, riskuje, že se velmi rychle stane velmi nepopulárním, protože lidé usoudí, že pokles jejich životní úrovně je důsledkem jeho politických rozhodnutí. Lidé obvykle neodpouštějí politikům, kvůli nimž zchudnou. Myslím si tedy, že Trump musí být velmi opatrný. Dějiny nejsou na jeho straně. Jeho argumenty považuji za velmi pochybné. Svobodný obchod za posledních 150 až 200 let zvýšil prosperitu po celém světě.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.