ÚSTR vyhrál. Kontroverzní učebnici dějepisu se stahuje z prodeje
KONTROVERZNÍ UČEBNICE
Debata kolem kontroverzní učebnice dějepisu kritizované Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR) má další vývoj. Nakladatelství Fraus (nyní patřící pod německou skupinu Klett) ji stahuje z prodeje. Publikace s názvem Soudobé dějiny pro 9. ročník základních škol a víceletá gymnázia vyšla v roce 2022 ještě za minulého vedení ústavu. Autory byli z velké části bývalí zaměstnanci oddělení vzdělávání. Současné vedení kritizovalo učebnici za ideologické zaměření, zlehčování některých událostí z období komunistické totality i za faktografické chyby. Tématu jsme se podrobněji věnovali již dříve zde či zde. Níže zveřejňujeme aktuální prohlášení ÚSTR.
„Vedení ÚSTR s potěšením přijalo zprávu, že nakladatelství Klett (Fraus) stahuje z trhu učebnici Soudobé dějiny pro 9. třídy a víceletá gymnázia. Jsme s nakladatelstvím ve shodě, že se jedná o kontroverzní učebnici a vyslovujeme pochopení pro to, že Klett Gruppe tímto způsobem netoleruje v portfoliu jakéhokoliv nakladatelství podobně kontroverzně přijatý titul,“ stojí ve vyjádření ÚSTR v čele s ředitelem Ladislavem Kudrnou.
„Trváme na zásadních výhradách vůči ideologicky podloženým, jednostranným či památku obětí komunistického režimu dehonestujícím pasážím v této učebnici a vůči neobjektivnímu zkreslenému pojetí soudobých dějin na stránkách ‚učebnice‘,“ dodává ÚSTR. Podle slov vedení instituce zmínila „jen několik závažných pochybení odborně historického či pedagogického charakteru v našich tiskových zprávách týkajících se problematiky. Další pak přinesli na autorech učebnice finančně nezávislí odborníci ve veřejném prostoru“.
Ústav dále uvedl, že pracuje na nové, vědecky kvalitní a neideologické učební pomůcce. „Máme radost, že i ze strany pedagogické a studentské veřejnosti a stejně tak ze strany Nakladatelství Klett jsme vnímáni jako ten subjekt, který na vysoce profesionální úrovni vzniklé „prázdné místo“ na trhu učebních pomůcek vyplní,“ vyjádřil se ÚSTR.
ÚSTR obviňuje autory knihy z ideologického zaměření učebnice. Upozorňuje například na charakteristiku komunistického režimu, ve které autoři zmiňují i pozitivní stránky komunismu. Podle ÚSTR se jedná buď o neznalost učení marxismu-leninismu, nebo o ideologickou motivaci autorů. V učebnici se podle ústavu vyskytují také zavádějící informace nebo chybná pojmenování. Některé důležité informace naopak chybí. Jedná se například o informace o partyzánském hnutí v letech 1944 až 1945 nebo o povstání v roce 1945. Zpráva upozorňuje i na pedagogické chyby, jako je například použití vulgarismů v učebnici či zavádějící doprovodné fotografie. Ve výčtu kritizují například název kapitoly „Normalizace jako obnovení pořádku“ (v knize jsou slova normalizace a pořádek v uvozovkách).
Nakladatelství Fraus, které učebnici vydalo, loni uvedlo, že kniha prošla mnoha konzultacemi odborníků z akademických i výzkumných pracovišť a řádným recenzním řízením na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a jako taková byla schválena MŠMT pro výuku na základních školách.
Kniha měla pracovat na moderním „badatelském“ principu, který má děti vést například i k práci s dalšími zdroji informací. Nakladatelství uvedlo, že součástí učebnice je i didaktická část a že badatelská metoda výuky může obsahovat mimo jiné i kontroverzní informace a zdroje, především u učebnic moderních dějin existují období historie, na které nemají ani historikové stejný názor.
Jednatel nakladatelství Fraus Lukáš Tykal si i nyní stojí za kvalitou učebnice. „Nerozporuji kvalitu učebnice ani použití badatelské metody. Učebnice je velmi kvalitně napsaná, badatelská metoda vhodně použitá a stále si za ní stojíme,“ řekl podle Deníku N Tykal.
„Na schůzce s ÚSTR před zhruba měsícem mi bylo řečeno, že druhé vydání této učebnice bylo sice vydáno se souhlasem autorského týmu, to znamená redakční rady, ale tento tým neměl mandát od vedení ÚSTR k rozhodnutí o povolení druhého tisku učebnice. Tato informace nám však nebyla oznámena (...) Abychom proto předešli možným právním sporům, stahujeme učebnici z trhu,“ uvedl Tykal a odkázal na spory mezi minulým a současným vedením ústavu.
(str. 16) „Co to znamenalo přihlásit se k české, německé, slovenské či romské národnosti v meziválečném Československu“ (s následně na str. 17) – „podmínka domovského práva ovšem ztěžovala situaci kočovným Romům“
Autoři zde nepřijatelně a zavádějícím způsobem, navozujícím jakousi představu rasistického přístupu čs. státu, směšují dobrovolné přihlášení se k určité kolektivní identitě (například při sčítání lidu) se stigmatizací ze strany úřadů. V případě romského etnika totiž mají na mysli zákon č. 117/1927 Sb., o potulných cikánech.
(str. 30) zdroj 2 – Sudetští Němci údajně nepoznali pravou tvář nacismu
Chybí vysvětlení o německojazyčné literatuře v ČSR Prager Abendblatt, německé vysílání Čs. rozhlasu, texty o nacistických koncentračních táborech v časopisu Sozialdemokrat, apod. (str. 42) kapitola Odboj a kolaborace jsou vyzdviženy pasivní formy odporu na okupovaném území Autory je zcela vynecháno partyzánské hnutí v letech 1944-1945 a dokonce i povstání
v květnu 1945! Je to záměr, nebo hrubá neznalost?
(str. 43) „Ústřední výbor odboje domácího“
Nic takového neexistovalo, správný název zní „Ústřední vedení odboje domácího“.
(str. 43) zdroj 3 – Dne 3. 7. 1942 se uskutečnila závěrečná manifestace z celé série veřejných setkání, na kterých se deklarovala věrnost českého národa Říši a odsuzovali se atentátníci
V textu k fotografii se přejímá dikce okupačního nacistického režimu. K používání pojmu „atentátníci“ již moderní historiografie, kterou by autoři měli znát, přispěla podrobnými vědeckými rozbory o nevhodnosti takového pojmu, především v odborných a edukačních pracích.
(str. 48) Tzv. cikánské tábory v Letech u Písku a Hodoníně u Kunštátu „spravovaly české úřady“
Chybné uvedení. Oba tábory totiž podléhaly generálnímu veliteli neuniformované protektorátní policie (orgán okupační správy). Z následných vět může žákům vyplývat zavádějící informace o českém, nikoliv německém vyhlazování Romů (Romský holokaust).
(str. 17) Židé nebyli přijímáni do Sokola v době 1. republiky
Chybí vysvětlení u zdroje 2, že to není pravda. Může to naprosto nepravdivě a nesmyslně být označeno za antisemitismus první republiky. Židé do Sokola přijímáni byli a hromadné vylučování se dělo až dne 26. 8. 1939, tedy již v době okupace nacistickým Německem.
(str. 58) K demisi v únoru 1948 se nepřipojil dostatečný počet ministrů
Nepravdivá informace, opak je pravdou. Demisi podala nadpoloviční většina ministrů (14) a prezident Beneš jmenoval taktéž 14 ministrů, a to zcela protiústavně. Je otázkou, zda se jedná o trestuhodnou neznalost autorů, nebo o opakování komunistické propagandy.
(str. 66) Charakteristika komunistického režimu
O komunistickém režimu hovořit, že nabízel „vizi sociálně spravedlivé společnosti, kde sobectví jedince ustoupí potřebám kolektivu“ a nedoplnit učení o likvidaci nepřátelských tříd, rasismu třídního původu a diktatuře proletariátu, prokazuje buďto neznalost učení
marxismu-leninismu, nebo ideologickou motivaci autorů.
