Pochybnosti o F-35 živí Muskova kritika. O letounech šesté generace rozhodne až Trump

Elon Musk, poradce zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, se v posledních týdnech rád strefuje do nejmodernějších a technologiemi nabitých amerických stíhaček F-35. Miliardář tvrdí, že pilotovaným bojovým letounům odzvonilo a nastává nová éra autonomních dronů. Zatím není jasné, zda vše skončí pouze u výkřiků na sociálních sítích, nebo se Musk pokusí přesvědčit Trumpa, aby po nástupu do Bílého domu začal projekt radary obtížně zjistitelných pilotovaných letounů skutečně utlumovat.

Musk v posledních týdnech nevynechal snad jedinou příležitost rýpnout si do Pentagonu a také společnosti Lockheed Martin, která letouny páté generace nejen americkému letectvu dodává. Vzhledem k tomu, že jsou F-35 dosud nejnákladnějším americkým projektem stíhacích letounů, není všudypřítomná kritika ničím novým. Musk, jehož vliv po zvolení Donalda Trumpa významně roste, ale zásadně přilévá olej do celé debaty o tom, jestli armáda potřebuje v době napjatých rozpočtů drahé pilotované stroje, nebo by se měli konstruktéři raději soustředit na vývoj dronů s prvky umělé inteligence, které se osvědčily i v bojích na Ukrajině.

Výroky majitele vesmírné společnosti Space X v posledních dnech podrobněji rozebírají například The Financial Times, které připomínají, že F-35 byla mnohými považována za úplně poslední pilotovanou stíhačku. Na trh navíc přišla v době, kdy západní vlády zvažují vynaložit významné prostředky na modernizaci letectva a nahradit dosluhující stroje stíhačkami páté generace.

Musk nazývá konstruktéry F-35 „idioty“, kteří stále staví pilotované bojové letouny. Nebo říká, že jde o neefektivní způsob, jak prodloužit dosah raket a shazovat bomby, což podle něj bezpilotní prostředky zvládnou mnohem lépe a za zlomek ceny. Také technologie stealth, která z F-35 dělá pro radary neviditelný letoun, podle něj „není v dnešní době tak účinná, jak se tvrdí“.

Na druhou stranu, žádala by Ukrajina pilotované stíhačky a obrněná vozidla, pokud by jediným řešením vojenských problémů byly drony? Se stejnou otázkou nedávno přišel také výkonný ředitel výzkumné skupiny Capital Alpha Partners Byron Callan. „Ani Čína by nestavěla bojová letadla J-20 a námořní plavidla s posádkou a neudržovala by největší tankovou sílu na světě,“ dodal Callan.

Také podle Justina Bronka, vedoucího výzkumného pracovníka Royal United Services Institute, jsou v současnosti pilotované stíhačky operačně stále mnohem schopnější než dnešní bezpilotní systémy. „Ve spousta věcí, které stíhačky dělají a k čemu se používají, se spoléhá na to, že v nich bude pilot, který udělá úsudek a poskytne jistotu,“ řekl. Dnes vyvíjeným dálkově ovládaným systémům podle něj chybí nejen dolet, ale i schopnost přežití, jakou mají dražší stíhací letadla. Drony jsou navíc poměrně snadno rušitelné a zranitelné vůči elektronickému boji a dalším hrozbám ze země.

Očekávalo se, že americká vláda oznámí ještě s koncem letošního roku rozhodnutí ohledně programu na vývoj stíhacího letounu šesté generace NGAD (Next Generation Air Dominance), o který dříve projevil zájem jak Lockheed Martin, tak Boeing. Další letecký výrobce Northrop Grumman ze soutěže loni vystoupil. Začátkem prosince ale americké letectvo oznámilo, že o osudu projektu rozhodne oficiálně až administrativa Donalda Trumpa. To znamená, že by se mohl změnit i design celého projektu a požadavky platformy šesté generace.

Mluvčí Lockheed Martin po zveřejnění tohoto závěru v prohlášení pro server Breaking Defense uvedl, že se společnost „těší na silné pracovní vztahy s prezidentem Trumpem, jeho týmem a také novým kongresem, které posílí americkou národní obranu“. Lockheed podle něj pokračuje také ve spolupráci se stávajícími zákazníky na „rozvoji kritických technologických oblastí, včetně těch, které umožňují schopnosti mise vzdušné převahy“.