Rekonstrukce Trumpova veletoče: „Bylo to od srdce,“ popsal, jak vyhlásil celní pauzu

Spojené státy zažívají jedny z nejbizarnějších chvil v novodobé ekonomické historii. Prezident USA Donald Trump nejprve ve středu 2. dubna oznámil přísná odvetná cla, která okamžitě vyvolala nervozitu na trzích i mezi spojenci USA. Přesně o týden ale nečekaně otočil – většinu cel (vyjma těch uvalených na Čínu) pozastavil a trhům tak ulevil. Co stálo za tímto náhlým obratem? Podle listu New York Times, odvolávajícího se na své zdroje, jsou za tím ekonomické turbulence, zejména rychlý růst výnosů státních dluhopisů. Své vykonal i strach z oslabujícího dolaru.

Podle rekonstrukce událostí agentury Bloomberg sehrála klíčovou roli Trumpova reakce na dění na trzích. Krátce po zavedení cel prezident sledoval vývoj na trhu s americkými dluhopisy, kde jejich výnosy prudce vzrostly – investoři se jich v obavách z ekonomického zpomalení zbavovali. "Přišlo mi, že lidé reagovali trochu nepatřičně. Byli trochu vyjukaní, víte,... trochu se báli," prohlásil Trump, když ho novináři požádali, aby vysvětlil své rozhodnutí cla pozastavit.

Prezident nakonec oznámil 90denní pozastavení recipročních cel vůči desítkám zemí – s výjimkou Číny, která mezitím zareagovala vlastními sankcemi. Trump naopak oznámil jejich zpřísnění ze 104 na 125 procent. Dnes se navíc ukázalo, že jde o 145 procent.

Úředníci Bílého domu prezentovali Trumpovo rozhodnutí pozastavit cla jako promyšlený a strategický tah, který přinesl nabídky od spojenců a obchodních partnerů, kteří se v posledních dnech snažili dohodnout a clům se vyhnout. Toto tvrzení ale úplně nekorespondovalo s panikou na trzích. Mnozí mluvili o další světové ekonomické krizi a hrozbě recese. Situaci vyhrotilo i prudké oslabení dolaru.

Navíc sám prezident přiznal, že šlo hlavně o záchranu před tržním kolapsem. Obavy přiživila i slova významných podnikatelů, jako byl Jamie Dimon z JPMorgan Chase nebo Elon Musk, kteří varovali před dopady cel na americkou ekonomiku. „Člověk musí být trochu flexibilní. A já to umím,“ podotkl k tomu Trump.

Rozhodnutí o zrušení cel bylo napsáno v Bílém domě narychlo, údajně bez právníků. „Prostě jsme to napsali,“ přiznal Trump. „Bylo to od srdce a myslím, že to bylo i dobře napsané.“

V důsledku celní války vyvolané americkým prezidentem se začaly propadat ceny amerických státních dluhopisů, což bylo znamením, že se investoři zbavují i těch nejbezpečnějších aktiv. Výnos státních dluhopisů tak začal rychle růst. Analytici a investoři po celém světě poukazovali na výprodej státních dluhopisů jako na známku toho, že důvěra v největší světovou ekonomiku byla otřesena, napsala agentura Reuters.

Na americké dluhopisy upozornil také web Patria.cz s tím, že rozsah nárůstu jejich výnosů v tomto týdnu připomínal nárůst před téměř třemi lety, kdy bylo obchodníkům stále jasnější, že desetiletí trvající býčí trh s dluhopisy končí.

Podle ministra obchodu Howarda Lutnicka se na prezidenta během středečního dopoledne valily nabídky a telefonáty ze zahraničí. „Bylo to šílené, kolik telefonátů jsme dostali,“ popsal. Podle něj se některé státy najednou otevřely jednání i o tématech, o kterých dřív nechtěly ani slyšet.

Zdroje Bloombergu uvádějí, že pověstná celní tabulka vznikla před týdnem jen pár hodin před tiskovou konferencí během chaotického jednání s poradci. Už večer předem měl prezident telefonát s republikánským senátorem Lindsey Grahamem, který mu doporučil, aby raději jednal, než uvalil rozsáhlá cla. „Sedni si s nimi a zjisti, co se dá dohodnout,“ řekl prý Graham.

EDITORIAL: Věčné války názorových bublin

Kromě paniky mezi investory kvůli obavám z ekonomické krize při stoupajících výnosech dluhopisů došlo i k oslabení americké měny. Bílý dům očekával po zavedení recipročních cel posílení dolaru, ale přišel pravý opak. Americká měna zradila a vývoj kursu padal. Například česká koruna včera posílila a připisovala si výrazné takřka procento, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Dolar naopak oslabil a inflační dopad cel ještě umocnil. Na tom se mohl podepsat i protitah Pekingu. Komunistická Čína se podle některých spekulací totiž začala zbavovat amerických dluhopisů, což je klíčové dolarové aktivum, domnívá se ekonom.